Třeboňský kapr: Symbol českých Vánoc k nám připlul z Číny

Třeboňský kapr
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Třeboňský kapr

O výborných chovných vlastnostech sazana věděli i staří Římané. U nás se rybníky začaly zakládat hlavně díky Karlu IV.

Kapr obecný byl pravděpodobně první domestikovanou rybou v historii. U nás je ale nepůvodním druhem. Původní sazan pochází ze střední Asie. Už v prvním tisíciletí před naším letopočtem zdomácněl v Číně, protože má ideální vlastnosti pro chov.

Katsushika Taito: The Carp

Že je všežravý, rychle přibývá na váze a dobře snáší transport, si všimli i staří Římané a začali po celé říši budovat rybníky. Ve středověku se pak kapr rozšířil po celé Evropě a původního sazana prakticky vytlačil. Dnes sazan žije jen vzácně ve veletocích východní Evropy.

Poprvé u nás

První zmínky o chovu kapra v českých zemích pocházejí z 11. století. Najdete je v Kosmově kronice. V souvislosti se založením Sázavského kláštera se můžete dočíst o rybníku a slupu k lovu ryb. Klášteru je daroval kníže Břetislav I.

České rybníkářství se začalo rozmáhat už za vlády Jana Lucemburského a hlavně pak v době panování jeho syna Karla IV. Ten šlechtě a městům přímo ukládal zřizovat rybníky. Nejstarší rybníky na Třeboňsku pochází právě z jeho doby. A už tehdy je v nich nejčastěji chovanou rybou kapr obecný.

Krumlovský rybník u Českých Budějovic a výřezu mapy schwarzenberských panství

Kapr z Třeboně je chloubou kuchyně

  • Jako obrazová ochranná známka byl třeboňský kapr zaregistrován už v roce 1939
  • Od roku 1974 je ochranná známka Třeboňský kapr používána jako české označení původu. Vztahuje se tedy pouze na ryby, které jsou chované ve vymezené oblasti Třeboňské pánve
  • Mezinárodně je Třeboňský kapr chráněn od roku 1967 v rámci takzvané Lisabonské dohody
  • O 40 let později evropská komise schválila chráněné zeměpisné označení Třeboňský kapr

Zlatá éra rybníkářství

Magdalena Dobromila Rettigová (kolem roku 1840)

Zlatá éra třeboňského rybníkářství nastává na počátku 16. století, kdy byl na třeboňském panství ve službách Rožmberků Štěpánek Netolický. V Třeboňské pánvi začal systematicky budovat rybniční soustavu a taky Zlatou stoku – umělý 150km kanál pro napájení rybníků vodou z řeky Lužnice. Zavedl řadu inovací i v chovu kaprů.

Netolického štafetu úspěšně přebral regent třeboňského panství, slavný stavitel rybníků Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Dovedl k dokonalosti velkorysé plány svého předchůdce a přidal k nim řadu dalších. Například stavbu rybníka Rožmberk a umělého kanálu Nová řeka, který ho chrání před přívalovými vodami.

Jak pokračovalo české rybníkářství s Josefem Šustou, ředitelem třeboňského panství? Jaké druhy ryb můžeme nalézt v třeboňském revíru? Proč se právě kapr u nás stal tradičním štědrovečerním pokrmem a kolik kostí má?

Spustit audio
autoři: Jitka Škápíková, Magdalena Šorelová

Související