Dějiny kuchyně: Prvorepublikový poslanecký gábl? Třeboňský kapr v rosolu s majonézou nebo Burianova bomba. Dějiny kuchyně Romana Vaňka

Roman Vaněk

Co měl v roce 1934 na narozeninové večeři tehdejší poslanec za pravicovou Československou národní demokracii František Petrovický? I tohle meziválečné VIP menu má ve sbírce Roman Vaněk, zakladatel Pražského kulinářského institutu.

František Petrovický ve sněmovně zasedal od roku 1919 a v roce 1934 měl za sebou už 15 let úspěšné kariéry v Československé národní demokracii. Jako poslanec se angažoval i ve spolcích sdružující hostinské a stal se tajemníkem Jednoty svazů českých společenstev hostinských.

„Jeho jméno tak proniklo i do názvu pokrmů,“ upozorňuje Roman Vaněk. Československý kuchařský lexikon z 30. let uvádí třeba „vejce podle poslance Petrovického“ (na zeleninovém salátě, přelité rosolovou omáčkou a dozdobené estragonem) nebo „kotlety podle Petrovického“ (okořeněné paprikou, omočené ve vajíčku a strouhané housce a následně osmažené).

Menu patriotů

Protože se stal v naší kuchyni nesmrtelným, muselo tomu odpovídat i menu jeho narozeninové oslavy v Národním domě na Královských Vinohradech. Jako aperitiv se podávalo sherry ze slavných historických sklepů Marquis del Mérito, založených v roce 1898. A protože si Národní demokracie zakládala na patriotismu, jako předkrm se podával třeboňský kapr v rosolu a s majonézou.

Národní dům na Vinohradech (1898)

Jako hlavní chod byl pečený kapoun podávaný s novými brambory je zlatým hřebem oslavy narozenin. Drůbež totiž tehdy patřila jednoznačně mezi slavnostní jídla. A navíc se jednalo o uctění syna venkovského hostinského a kupce, který určitě pečeného kapouna ocenil víc než vymyšlenosti podle Escoffiera.

Burianova bomba?

Následoval moučník s kávou mocca. Jídelníček hovoří přímo o Jubilejní bombě. „V Československém kuchařském lexikonu se píše o celé řadě zmrzlinových bomb, někdy pojmenovaných i podle českých osobností.“ Jako třeba Burianova bomba.


Příprava Burianovy bomby
Forma vytřená pomerančovou zmrzlinou se plnila šlehačkou zjemněnou likérem Curaçao. Vše se promíchalo s na kostičky nakrájenou pomerančovou kůrou a na závěr se po vyklopení posypala andělikou lékařskou.

V nápojích zůstala hostina věrná Petrovického vlastenectví – podávalo se pivo a víno. I když Petrovický byl členem správní rady Českého akciového pivovaru v Plzni, která produkovala značku Světovar, podával se Plzeňský Prazdroj. „Zřejmě byla dobře vychlazená plznička chutnější,“ dodává Roman Vaněk.

Roman Vaněk a Iva Bendová, autoři rubriky Dějiny kuchyně