Genetik Pačes: Jejich výzkum původně nikoho nezajímal. Teď za vývoj mRNA vakcín získali Nobelovu cenu

Na vývoji mRNA vakcín pracovala dlouhou dobu celá řada vědců. Nejzásadnější objev však učinili Katalin Karikó a Drew Weissman. „Nobelovu cenu ale dostali i za vůli výzkum dokončit. I přes nepřízeň celého okolí se jim podařilo věc dotáhnout do konce a zásadním způsobem přispět k vývoji vakcín proti nemoci COVID-19,“ říká v pořadu Jak to vidí... genetik Jan Pačes.

Prvním krokem v celém výzkumu přitom bylo chemicky a za pomoci biologických preparátů vyrobit umělou mRNA v továrně a dokázat, že nese tu samou informaci jako to, co je v buňce. „Na to navázala celá řada výzkumů, jak přesvědčit buňku, aby vyráběla něco, co do té doby neuměla. Zásadní byl ale objev, jak tuto mRNA dostat do buňky, aniž by tělo spustilo obrannou imunitní reakci. A o to se právě zasloužili Karikó s Weissmanem.“

Srovnatelné s přistáním na Měsíci

Podle komise oba vědci přispěli k bezprecedentní rychlosti vývoje vakcín během jedné z největších hrozeb pro lidské zdraví v moderní době. Objev tak byl v době pandemie přirovnáván k přistání člověka na Měsíci.

Čtěte také

iROZHLAS

Nobelovu cenu za lékařství získají vědci, kteří položili základy pro vývoj vakcíny proti covidu-19

„Je to trefné přirovnání. Vývoj vakcín totiž původně trval dlouho a šel pomalu. Velké množství vědců to vzdalo. Říkali, že to je tak těžká disciplína, že se to nikdy nepovede. Karikó a Weissmanovi se podařilo celou metodu natolik zjednodušit, že bylo možné začít vyrábět vakcíny velice rychle,“ vysvětluje Pačes.

Návrh a výroba mRNA vakcín je totiž mnohem snazší a rychlejší než výroba předcházejících typů vakcín, kdy se musel virus izolovat, pěstovat a museli se dělat složité testy, jestli to nezpůsobuje vedlejší efekty. „U mRNA vakcín se toto vyřeší jednou a následná výroba i modifikovaných verzí je pak už úplně jednoduchá,“ doplňuje vědec, podle něhož se dá v budoucnu očekávat, že objev zásadním způsobem změní medicínu a napomůže rychle zvládat případné další pandemie.

Nevzdat se a vytrvat

Vakcíny proti onemocnění COVID-19 ukazují ochranu kolem 95 % a minimum vážnějších vedlejších účinků. O to zajímavější je příběh Katalin Karikó a Drew Weissmana, jejichž klíčový článek o modifikaci RNA nechtěl žádný prestižní vědecký časopis před 12 lety publikovat.

Čtěte také

Přispěje pandemie k boji proti rakovině? Úspěch mRNA vakcín může nastartovat další výzkum, říká uznávaný profesor

„Recenzenti je odmítali s tím, že jejich výzkum není zajímavý, že je k ničemu. Pro Karikó to bylo navíc obtížné i v pracovní rovině. Přestože pracovala na jedné z nejprestižnějších amerických univerzit, nepodařilo se jí získat na svůj výzkum peníze, protože grantové agentury nepovažovaly její práci za významnou. Univerzita jí v důsledku toho dokonce dala na výběr, že buďto odejde, nebo jí sníží plat,“ vypráví genetik.

Vědkyně přesto na univerzitě vydržela a výzkum dokončila. Po odejití do důchodu pak přestoupila do německé firmy BioNTech. „A tady vidíme, že ve vědě není nejdůležitější inteligence, ale schopnost řešit problémy a nevzdat se,“ uzavírá Jan Pačes.