Libor Grubhoffer: Vakcína proti koronaviru bude stejný historický moment jako přistání člověka na Měsíci

19. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vakcína proti koronaviru byla vyvinuta v rekordním čase.

Svět s napětím sleduje boj o novou vakcínu proti koronaviru. Rychlost, s jakou je vyvíjena, budí emoce. Příčinou rychlosti však není touha po prvenství, ale vyspělost biotechnologií.

Čtěte také

Závod vakcín je téměř u konce. Společnost Pfizer/BioNTech i konkurenční americká biotechnologická společnost Moderna svorně hlásí, že přípravky, které vyvinuly, mají úspěšnost kolem 95 % a žádné vážné vedlejší účinky.

Žádost Moderny o registraci přípravku na trhu Evropské unie už začala zkoumat Evropská léková agentura. Pfizer předložil konečnou analýzu.

„Jde o úžasnou věc. Skutečně se to dá přirovnat prvnímu přistání člověka na Měsíci. Poprvé totiž půjde o genetické vakcíny založené na RNA, která kóduje příslušný gen pro výběžkový protein koronaviru. Je to poprvé, kdy se tento princip uplatní,“ říká v pořadu Jak to vidí... ředitel Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer.

Rychlost jako důsledek pokroku

Vývoj vakcíny proti koronaviru je téměř u konce. Její distribuce bude logisticky nesmírně náročná

Obvyklá doba, která zahrnuje objevení nové vakcíny, její testy a schválení, masovou produkci a distribuci, se pohybuje mezi 10 až 15 lety. V případě koronaviru začalo první testování na lidech pouhých 67 dní od vypuknutí pandemie.

„Laikovi by to mohlo navodit představu, že se skutečně jedná o jakousi podezřele urychlenou kampaň, která nebudí důvěryhodnost. Ale opak je pravdou. Rychlost je důsledkem moderních biotechnologií a všech procesů, které se v biotechnologiích na rozhraní biologie, chemie, medicíny a technologických disciplín v posledních letech odehrávají,“ vysvětluje virolog.

Vakcína jako stavebnice

Upozorňuje také na fakt, že všichni úspěšní hráči na poli vývoje a výroby imunobiologických přípravků nebyli nepřipraveni. Velmi často za sebou měli bohatou historii vývoje vakcín. V posledních desetiletích se jednalo zejména o pokusy o vakcínu proti SARS. To s sebou přineslo poměrně pokročilý výzkum.“

Profesor Grubhoffer také vysvětluje, že v moderní vakcinologii se dnes nehovoří o vakcínách, ale o vakcínových platformách. „Tím se rozumí určité technologické rámce, na kterých daný výzkumný tým staví. Jinými slovy je to postup, který umožnuje vytvářet vakcíny na jakémsi stavebnicovém principu. Jestliže tedy měly společnosti ve vysokém stupni rozpracovanosti vakcínu například proti SARS, MERS nebo ebole, tak z toho hodně použily a už jen doplnily poslední kamínek skládačky týkající se nového viru SARS-CoV-2.“

Objevení vakcíny je bez pochyby velký úspěch. Velkou výzvou ovšem bude její skladování a distribuce. Německo již například připravuje centrální registrační systém. „Handicapem je uskladnění vakcín v zamraženém stavu. Logisticky to bude nesmírně náročné. Pevně věřím, že se to podaří,“ uzavírá virolog.

Další témata rozhovoru: projekt české vakcíny; legenda české virologie Dimitrij Slonim; plošné testování národa po vzoru Slovenska a Rakouska; jak bezpečně projít pandemií. 

autoři: Zita Senková , Libor Grubhoffer , opa
Spustit audio

Související