Distanční výuka ohrozila celou jednu generaci mladých umělců, všímá si ředitel České filharmonie David Mareček
Závažné mezery ve vědomostech a v dovednostech má po dlouhé výuce na dálku 36 500 žáků základních škol a 18 000 středoškoláků. Potvrzují to data, která na konci školního roku zveřejnila Česká školní inspekce. Největší škody přitom distanční výuka napáchala na uměleckých školách, kde je živý kontakt žáka a pedagoga klíčový.
Česká školní inspekce ve své zprávě ještě dodala, že na odstranění nedostatků budou děti a mladí potřebovat celý jeden školní rok.
„Distanční výuka skutečně ukázala a prohloubila rozdíly,“ souhlasí v pořadu Jak to vidí... generální ředitel České filharmonie David Mareček. „Nešlo jen o rozdíly sociální, kdy záleželo na tom, jestli má dítě doma počítač a připojení k internetu. Výsledky výuky na dálku se také lišily podle toho, jak moc se rodiče mohli svému dítěti věnovat. Pochopitelně záleželo i na oboru. Někde prostě rodiče pomoct ani nemohli.“
Rovný přístup ke vzdělání
I přes všechna negativa je ale třeba podle Davida Marečka vyzdvihnout i to, že distanční výuka naučila žáky i učitele využívat on-line možností, které se dají i nadále ve výuce aplikovat.
Čtěte také
„Jsem rád, že to ukázalo i to, jak je vzdělání a rovný přístup k němu důležitý. Při nejlepší vůli nelze u distanční výuky rovný přístup ke vzdělání zachovat. A školy s tím teď budou bojovat přinejmenším další jeden školní rok.“
Ještě tvrději dopadla z podstaty věci distanční výuka na základní lidové školy. „Nutno říct, že tady se dá do jednoho pytle hodit umění a sport. Jsou to obory, které vyžadují přímý kontakt pedagoga nebo trenéra se žákem. Rok hraje obrovskou roli právě u těch mladých. A když ho ztratí, důsledky jsou závažné.“
Ohrožená generace
Nahradit přímý kontakt a živou hodinu šlo podle Davida Marečka částečně například tím, že dítě poslalo učiteli svoji nahrávku k analýze. „Pokud ale výuka probíhala pouze přes monitor, veškerá síla pedagoga rozpoznat nuance, odhalit problém a rychle ho vyřešit, se strašně zkomplikovala a zpomalila.“
Čtěte také
To samé samozřejmě platí i pro vyšší umělecké školství. „Na vyšších stupních to ale bylo o to horší, že studenti musejí mít absolventská představení, ale dělat koncert přes kameru je velký rozdíl. Mohlo to tedy ohrozit celou generaci muzikantů a umělců vůbec.“
Toho si ale naštěstí všimli někteří umělci už během pandemie. „Například Barbara Hannigan, slavná zpěvačka a dirigentka, vyvinula během covidu iniciativu, aby dospělí umělci přibrali na své koncerty mladé jako své předskokany. Věřím tomu, že to mladé začínající generaci, které se uzavření dotklo nejvíce, pomohlo,“ uzavírá David Mareček.
Další témata rozhovoru: co čeká Českou filharmonii v nové sezóně; ohlédnutí za karlovarským filmovým festivalem; nový mírně navýšený rozpočet pro oblast kultury.
Související
-
Přepis: Jak to vidí David Mareček – 1. září 2021
Hostem byl ředitel České filharmonie David Mareček.
-
Jiří Hlaváč: Zpěvák si sám mši nezazpívá, hudebník nezahraje
Pospolitost je jedním ze základních rysů období Vánoc. A tato situace se už v budoucnu nedá nahradit. Jiří Hlaváč reaguje na restrikce kvůli omezení šíření koronaviru.
-
Lubomír Zaorálek: Kultura nesmí zaniknout dřív, než se bude moct vrátit zpátky do života
Kultura patří k oblastem, které pandemie a s ní související karanténní opatření zasáhla nejsilněji. Co udělá stát pro přežití kultury v následujících měsících?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.