Amerikanistka Kateřina Březinová: Dekapitace režimu? Drogy jako argument proti Madurovi moc nedrží
„Dalšími cíli se zdá, že se Spojené státy americké etablují v regionu západní hemisféry jako regionální velmoc, která se hlásí docela pyšně a explicitně k dědictví 19. století a svého působení v regionu, o kterém přemýšlela jako o svém servisním zadním dvorku,“ probírá iberoamerikanistka Kateřina Březinová okolnosti únosu venezuelského diktátora Madura. Co sledují Spojené státy americké pod Trumpem? Na čem může stát obžaloba? A kdo může ve Venezuele přebrat moc?
Venezuelský prezident Nicolás Maduro a jeho manželka, které zajali Američané a převezli do Spojených států, tam dnes mají stanout před americkým soudem. Bílý dům nazval svou operaci, která šokovala nejenom Venezuelu, Absolutní odhodlání. K čemu se tedy Donald Trump odhodlal a s jakým cílem?
„Deklarovaným cílem bylo zbavit Spojené státy americké smrtelného nebezpečí, které představují venezuelské drogy pašované do USA. To byl deklarovaný cíl. Myslím si, že operace, která proběhla v sobotních ranních hodinách, ukázala na další cíle, zejména to, co jsme slyšeli následně v sobotu večer,“ míní Kateřina Březinová, amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha.
„Dalšími cíli se zdá, že se Spojené státy americké etablují v regionu západní hemisféry jako regionální velmoc, která se hlásí docela pyšně a explicitně k dědictví 19. století a svého působení v regionu, o kterém přemýšlela jako o svém servisním zadním dvorku; o regionu, který má mít vlády, ať už jakékoliv, ale hlavně ať jsou poslušné a dělají to, co chtějí Spojené státy americké,“ poukazuje odbornice na Latinskou Ameriku.
Drogy jako záminka?
Obžaloba tvrdí, že obchod s drogami obohatil a upevnil venezuelskou politickou a vojenskou elitu. „Skutečně jsem docela zvědavá, co uslyšíme dnes, kdy bude seznámen v Brooklynu s konkrétními body obžaloby, které jsou proti němu vznesené. Domnívám se, že to celé bude spočívat v tom, jakým způsobem Washington postaví obžalobu a jakým způsobem prokáže, že konkrétně Maduro šéfoval a vědomě obchodoval s drogami, aby udržel svůj režim,“ nastiňuje Březinová.
Čtěte také
Trump nazývá Madura hlavou organizace označované jako Kartel sluncí. „Nepochybuji o tom, že se Madurův režim obohacoval a vědomě umožňoval tranzit drog přes své teritorium, o tom nemám skutečně nejmenší pochybnosti. Ale odsud říkat, že on je šéfem této organizace, to si myslím, že je potřeba prokázat,“ míní iberoamerikanistka Březinová.
„Na jednu stranu tady vedeme velkou mezinárodní a spektakulární akci proti Nicolasi Madurovi s odůvodněním, že právě jeho participace a vedení gangu představuje opravdu životní nebezpečí pro Spojené státy americké. A na druhou stranu vidíme, že Juan Orlando Hernández a další lidé kráčejí ven z vězení,“ připomíná amerikanistka, jak Trumpova administrativa minulý měsíc udělila milost bývalému prezidentovi Hondurasu, odsouzenému za prokázané pašování drog do USA.
Podle Březinové hledá americký prezident velké téma, jak posílit svou popularitu u domácího publikum. Sporné je podle ní ovšem spojovat režim ve Venezuele s krizí, kterou ve Spojených státech působí droga fentanyl a která v USA čítá na sto tisíc způsobených úmrtí ročně.
„Domnívám se, že fentanyl je opravdu velmi ošemetný argument, který bude obtížné prokazovat, protože Venezuela je všechno možné, ale rozhodně není producentem fentanylu. Laboratoře jsou v některých částech Mexika, které asemblují různé komponenty, které přijíždějí z Číny a dalších částí světa,“ poukazuje Březinová. „Fentanyl v případě Venezuely skutečně příliš nedrží jako argument, proč zasahovat právě proti Venezuele.“
Kdo převezme moc
„Ve světle toho, co víme teď, mi to připadá jako taková dekapitace venezuelského režimu, který jinak zůstává. To znamená, zbavili jsme se té hlavy. Trochu mi to připomíná zásahy proti drogovým klanům a kartelům v Mexiku v období před deseti, patnácti lety, těm se říkalo tzv. kingpin strategie – to znamená, já si vyberu kápa kartelu, toho odstraním,“ přibližuje Březinová.
„A k čemu to vedlo? Mělo to hezké fotky, vypadalo to dobře, když jste vyfotili toho hlavního zločince. Ale okamžitě, co se hlavní kápo dostal ze scény, tak se kartel rozdělil na jednotlivé frakce, které začaly mezi sebou opravdu velmi lítý boj o ten velmi lukrativní byznys. Takže docházelo k fragmentaci, k dalšímu znepřehlednění situace a k velkým teritoriálním bojům, potažmo k růstu násilí,“ připomíná iberoamerikanistka Březinová.
Pravomoci oficiálně převzala viceprezidentka Venezuely Delcy Rodríguezová. Trump už jí pohrozil, že pokud neudělá to, co je správné z jeho pohledu, může zaplatit vyšší cenu než autoritářský prezident Maduro. „Je pro mě velmi obtížně představitelné, jak tito nejbližší spolupracovníci Madura by mohli být tou novou venezuelskou administrativou, která se teď bude chovat podle toho, jak si Spojené státy americké představují,“ domnívá se Březinová.
Čtěte také
Lídryně venezuelské opozice Maria Corrina Machadová, držitelka Nobelovy cenu míru, úder proti Madurovi přivítala. Podle ní vyhrál předloňské prezidentské volby ve Venezuele kandidát opozice Edmundo González. Trumpova administrativa nicméně nezvolila cestu jeho dosazení.
„Lidé stojí za opozicí. Lidé se velice radovali z odstranění nenáviděného diktátora. Ale den poté je najednou trošičku provázen bolestmi hlavy a jistým rozčarováním, co to tedy znamená a jestli skutečně Spojené státy americké míní to, co naznačují. Ono tomu ze začátku nebylo moc rozumět. Čím více se dozvídáme, tím více to zní jako extenze americké vnitropolitické strategie: vybudovat si zásoby nerostných surovin, rozšířit sféru vlivu pro americké firmy,“ dodává odbornice na Latinskou Ameriku Březinová. V rozhovoru vysvětluje souvislosti s deklarovaným zájmem na Grónsku a izolací Kuby.
„Doplnila bych jeden element, o kterém si myslím, že je potřeba mluvit a hraje velkou roli, a to je venezuelská ropa. To je totiž takový kostlivec ve skříni, který tam je, všichni ho vidí a chtějí. A myslím si, že to také může vysvětlit strategii Spojených států amerických, protože Venezuela je dlouhodobě dodavatelem ropy do Spojených států amerických. I přes embarga je firma Chevron stále zodpovědná za obchodování zhruba se 40 procenty venezuelské ropy. Takže venezuelské ropné rezervy jsou obrovským lákadlem pro investory, pro Trumpův Washington,“ uzavírá iberoamerikanistka Kateřina Březinová.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
