Byla motorem manželových aktivit. V jeho stínu stojí neprávem. Osudové ženy: Ivana Tigridová

Ivana Tigridová, vdova po Pavlu Tigridovi, na pietním aktu odhalení památní desky v Meiselově ulici v Praze
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ivana Tigridová, vdova po Pavlu Tigridovi, na pietním aktu odhalení památní desky v Meiselově ulici v Praze
0:00
/
0:00

Byla šarmantní, pohledná, statečná a obětavá. Skoro polovinu života prožila v exilu coby oddaná opora svého manžela, publicisty Pavla Tigrida. Neúnavně pomáhala těm, kteří byli politicky pronásledovaní. 

Ivana Myšková se narodila v listopadu 1925 v Praze do rodiny, ve které se snoubil svět obchodu a umění. Když byla s nástupem nacismu coby poloviční Židovka vyloučena ze školy, nechal se její tatínek formálně rozvést, aby rodinu ušetřil.

Zemřel na konci při pochodu smrti z Osvětimi. Ivaně se ale během války podařilo odmaturovat a jít po válce na práva. Při škole si našla práci na ministerstvu zahraničí. A tam se seznámila se svým budoucím manželem Pavlem Tigridem.

Tigrid

O osm let starší Tigrid, vlastním jménem Schönfeld, byl v roce 1945 vycházející hvězdou československé publicistiky i politiky. „Válku strávil v londýnském exilu, kde vysílal na vlnách BBC pod studentskou přezdívkou Tigrid,“ vysvětluje historik Michal Stehlík.

„Po válce se pustil do práce na ministerstvu zahraničí. Byl spojen s Československou stranou lidovou.“ Ivanu Myškovou si vzal v únoru 1947 v kostele na Křížovnickém náměstí. V té době už vystupoval jako jeden z nejostřejších publicistů.

Kritizoval poválečný vývoj, hlavně příklon Československa k SSSR. Snažil se definovat západní orientaci státu, kritizoval československou neúčast na projektu Marshallova plánu a působil jako velký odpůrce komunistické politiky.

Na útěku

Lidové milice, únor 1948

Tajná policie přišla Tigrida zatknout už 23. února. Ona ale tři dny předtím odjel na pozvání britského atašé do britské zóny v Berlíně. Podařilo se mu proklouznout doslova na poslední chvíli. Na seznamu nepohodlných osob totiž figuroval mezi prvními.

Do hledáčku StB se záhy dostala i jeho žena. I když se nechala formálně rozvést. Ve vězení strávila tři měsíce a po propuštění se musela pravidelně hlásit tajné policii. Nakonec se jí podařilo překročit hranice na Šumavě a připojit se k manželovi.

Neshody s Peroutkou

První rok strávili v utečeneckém táboře v Řezně. Odtud odešli do Mnichova, odkud začalo v roce 1951 vysílat rádio Svobodná Evropa. Tigrid se stal jeho programovým ředitelem, Ivana pracovala v administrativě.

Po vyostření sporu mezi Tigridem a Ferdinandem Peroutkou Tigrid z rádia odešel a manželé se odstěhovali do USA. Začátky jejich zaoceánského působení byly krušné a rodině se existenčně nevedlo nejlépe.

Oba manželé v té době vystřídali různá zaměstnání. V roce 1956 založil Pavel Tigrid čtvrtletník Svědectví, publicistickou platformu československého exilu, kterou pak neúnavně vedl po několik desetiletí.

Zpátky do Evropy

Jako ředitel vydavatelství Walker & Co. pro Evropu musel Tigrid v 60. letech přesídlit do Paříže. I s manželkou, dvěma dcerami a synem. Ivana se podílela na vydávání časopisu a aktivitách, které se kolem něj rozvíjely hlavně v 70. letech. Tehdy také začíná její mimořádně obětavé úsilí v boji za lidská práva.

„Šlo o celou paletu aktivit. Od hmotné podpory, finančních sbírek třeba pro rodiny zatčených, po oslovování vlád a upozorňování na situaci těchto lidí, a to nejen politickou, ale i na sociální situaci za železnou oponou,“ přibližuje historik projekt Help and Action.

Kromě toho organizovali Tigridovi konference, spojovali se s dalšími nevládními organizacemi, pořádali tiskové konference, přednášky a semináře. Mezníkem bylo prohlášení Charty 77, které znamenalo velkou podporu pro činnost exilu.

Charta 77

Bývalý ministr kultury novinář Pavel Tigrid líbá ruku své ženě Ivaně poté, co obdržel německý Velký kříž s hvězdou Řádu za zásluhy. Vyznamenání mu předal německý velvyslanec v České republice Hafen Lambsdorff (26. 7. 2000)

Ivana Tigridová se velmi aktivně podílela na činnosti nově založeného Mezinárodního výboru na podporu zásad Charty 77, pro který se Tigridovým podařilo získat taková jména jako Günter Grass, Heinrich Bell, Yves Montand, Tom Stoppard, Arthur Miller.

Byla motorem těchto aktivit. Byla energická, dokázala rozvíjet své kontakty ve prospěch humanitární činnosti, kterou rozvíjela velmi důsledně a systematicky. Listopad 1989 je tedy tak trochu i jejím vítězstvím.

Mezi Prahou a Paříží

Tigrid se po sametové revoluci stal poradcem prezidenta Václava Havla. Tigridovi tak v 90. letech pobývali mezi Českou republikou a Francií, kde zůstali jejich děti a vnuci. Ivana Tigridová v tomto rozkročení pokračovala i po manželově smrti v roce 2003. Zemřela pět let po něm ve věku 82 let.

Účinkují: Aleš Procházka, Jan Vondráček, Svatopluk Schuller, Václav Šanda, Veronika Janků 

Host: Michal Stehlík

Připravila a slovem provází: Ivana Chmel Denčevová

Literární spolupráce: Hynek Pekárek

Režie: Michal Bureš

Dramaturgie: Ivana Chmel Denčevová

Hudební spolupráce: Antonín Schindler

Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský

Premiéra: 14. 12. 2019

Spustit audio

Související