Kdyby neemigrovala, mohla být druhou Miladou Horákovou. Osudové ženy: Helena Koželuhová-Procházková

Helena Koželuhová
Helena Koželuhová

Jedinečný zjev české žurnalistiky po roce 1945, tak hodnotí osobnost Heleny Koželuhové-Procházkové historik Michal Stehlík. Neteř bratří Čapků byla vzdělanou, odvážnou a ostře kriticky myslící ženou, která se nebála nahlas varovat před zlem, které se po válce šířilo do střední Evropy.

Bratři Josef a Karel Čapkovi u rádia (1938)

Narodila se v roce 1907 do vzdělané a společensky i kulturně aktivní rodiny. Její matka Helena byla sestrou bratří Čapků, otec byl uznávaným brněnským advokátem. Blízký vztah k otci a zázemí právnické rodiny ji nejen nasměrovalo ke studiu práv, ale rovněž jí poskytlo široký společensko-politický rozhled.

Láska právnická

Rozvod rodičů na konci 20. let znamenal zvrat v životě rodiny. Novým manželem její maminky se stal Josef Palivec, diplomat a literát s orientací na románské jazyky, který do jejího života přinesl další kulturní inspirace. Tehdy se coby studentka práv seznámila s advokátem Adolfem Procházkou, který se v roce 1930 stal jejím manželem.

Brzy se jim narodila dcera Marta a o pět let později i dcera Helena. Mezitím ale Helena dostudovala práva a z koncipientky v manželově kanceláři se stala plnohodnotnou advokátkou, která navzdory mateřství nerezignovala na svoji kariéru.

Adolf Procházka, manželka a neteř bratří Čapků Helena a dcera Marta (fotku poskytla Marta Kastner)

Fingovaný sňatek

Události let 1938 a 1939 přivedly rodinu a především Adolfa Procházku k účasti v odboji. Byl ale brzy prozrazen a s podporou manželky uprchl přes Slovensko do Londýna. Gestapo Helenu Koželuhovou-Procházkovou na jaře 1940 zatklo a dva měsíce věznilo. Po propuštění se ocitla ve velké finanční tísni. Docílila oficiální rozluky svého manželství, ale starosti s gestapem tím pro ni neskončily.

Pod tlakem ze strany německé policie se v září 1942 fingovaně provdala za rodinného přítele inženýra Jiřího Wilda. Konec války prožili formálně jako rodina v Bratislavě a podařilo se jim uniknout z hledáčku gestapa. Po válce byl sňatek s Wildem zneplatněn a Heleniným manželem se znovu stal Adolf Procházka. Ten se v Košicích připojil k nově vznikající vládě Národní fronty a stal se ministrem zdravotnictví za lidovou stranu.

Proti všem

Helena se v létě 1945 stala hlavní vnitropolitickou komentátorkou Lidové demokracie schopnou velmi přesně a bez obalu říkat své názory. Ostatně podobně rázná byla i v osobním životě. Ostře se vymezovala vůči fungování Národní fronty i celkové atmosféře ve společnosti.

Osobnost se šarmem a mimořádným intelektem. Tělem i duší rozená polemička, mistr novinářského pera. Právnička s velkým politickým, kulturním i národohospodářským rozhledem. Žena krásná tváří i duchem. Nebezpečně bystrá diskutérka, která převyšovala své politické okolí.
Vladimír Justl

 

A své politické přesvědčení se rozhodla prosazovat i v parlamentu, kam byla ve volbách v roce 1946 zvolena za lidovou stranu. Helena Koželuhová-Procházková se po volbách nevyhýbala kritice vedení strany a nakonec byla pro své pravicově orientované názory ze strany vyloučena.

Útěk za hranice

02835247.jpeg

Únorový puč v roce 1948 zasáhl do jejího života velmi tvrdě, hned několik dní poté se jí i manželovi podařilo – byť s dramatickými peripetiemi – dostat na Západ. Její dcera Marta a někdejší Helenin manžel Jiří Wild byli při přechodu do Bavorska zatčeni. Martě se po několikaměsíčním věznění podařil druhý pokus o opuštění republiky, tentokrát do Rakouska.

Londýn a Amerika

V londýnské emigraci definitivně přestává fungovat vztah manželů Procházkových. Rozvádějí se a Helenin manžel odchází do zámoří, zatímco Helena nadále působí mezi Londýnem, Paříží a Německem apa zojuje se do nejrůznějších exilových aktivit. Když je ale po několika letech jasné, že komunistický režim v Československu jen tak nepadne, stěhuje se i ona do Spojených států amerických, kde žily obě její dcery s rodinami.

V Americe navzdory svému pokročilejšímu věku ještě v roce 1963 vystudovala pedagogickou školu a začala se věnovat výuce jazyků. Bohužel už čtyři roky na to, den před svými šedesátými narozeninami, umírá.

Ve dvacátém století jsme měli jen málo tak skvělých publicistických talentů mezi ženami. Svým životním osudem, aktivitou a schopností jasně pojmenovávat zlo, které přicházelo do střední Evropy, se do jisté míry může rovnat takové osobnosti, jakou byla Milada Horáková. Ovšem s tím rozdílem, že neskončila na šibenici, ale v exilu.
historik Michal Stehlík

Účinkují: Marek Holý, Lucie Pernetová, Pavel Soukup, Aleš Petráš, Tereza Vilišová, Lucie Trmíková, Valérie Zawadská, Ivan Lupták

Host: Michal Bureš

Připravila a slovem provází: Ivana Chmel Denčevová

Literární spolupráce: Hynek Pekárek

Režie: Michal Bureš

Dramaturgie: Ivana Chmel Denčevová

Hudební spolupráce: Antonín Schindler

Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský

Premiéra: 23. února 2019

Spustit audio

Související