Falešný sňatek, potrat i půl života mimo domov. Dala mu vše. Osudové ženy: Slávka Peroutková

Slávka Peroutková v New Yorku v roce 1966
Slávka Peroutková v New Yorku v roce 1966
0:00
/
0:00

S ženatým Peroutkou žili odděleně. Fingovala sňatek, podstoupila potrat, Peroutku následovala do Anglie, Kanady i USA. 42 let žila mimo domov. Po revoluci pak pomáhala vrátit jeho odkaz do našeho světa.

Narodila se jako Jaroslava Fenclová v roce 1922 v Trutnově. Chtěla být herečkou, obdivovala Gretu Garbo. Když jí bylo 16 let, její otec Jaroslav Fencl, majitel cestovní kanceláře, spáchal sebevraždu. Nikdy se přesně nezjistilo proč.

Za války byla nasazena v kuratoriu pro výchovu mládeže, kde se seznámila s dcerou Ferdinanda Peroutky. Její první vážný vztah skončil útěkem před sňatkem. Osudový vztah s Peroutkou byl ještě složitější. U tehdy podruhé ženatého Peroutky začala pracovat jako sekretářka.

Poměrně rychle se po Praze roznesla zpráva o našem nerovném vztahu. Bylo mezi námi 27 let. On ženatý, veřejně známý, já velké nic. Pražská společnost se rozdělila do dvou táborů. Ten větší ale stál na straně Peroutky.
Slávka Peroutková

Peroutku to totálně paralyzovalo

Spisovatel Ferdinand Peroutka s manželkou Slávkou Peroutkovou a pudlem Pixie v New Yorku v roce 1966

Po únoru 1948 Peroutka seznal, že jako bytostný demokrat a symbol už minulého režimu by mohl podruhé skončit v koncentráku, a rozhodl se odejít do exilu. I s oběma svými ženami. A bez jakéhokoli majetku.

„Jeho odchod sám o sobě je mistrovský kus,“ glosuje historik Martin Groman.  „Jeden den přešel s manželkou Marií a ona mu ještě na hranicích ztropila scénu a odhazovala kufry, že nikam nepůjde, jestli půjde i Fenclová. A až druhý den šli manželé Jiránkovi společně se Slávkou.“ 

Jenže tehdy 26letou Slávku chytli. „Peroutku to totálně paralyzovalo a neudělal to hlavní, co měl. Nevystoupil v médiích a neřekl: Je tam totalita, je tam teror, já jsem musel odejít. Seděl v Londýně a mlčel,“ popisuje Groman.

To, že Slávku chytli při přechodu, že tu není, mne skoro zničilo. Ty víš, že si obyčejně nestěžuji a nemluvím o svých věcech, ale chci abys věděl celou pravdu o mně. Neprožil jsem ještě v životě tak strašnou dobu jako tyto dva měsíce. A věř mi, že jsem úplně na konci svých sil. A nevím, jestli se z toho dostanu.
Ferdinand Peroutka v dopise příteli

Spolu a přece odděleně

Slávce se nakonec podařilo odejít přes fingovaný sňatek s Angličanem. Když se dostala do Londýna, byla už Peroutkova manželka Marie v USA, kde podstoupila léčbu rakoviny na Klinice Mayo. Peroutka se nechtěl rozvést a se Slávkou tak i v Londýně žili odděleně.

Na jaře 1949 Slávka zjistila, že je těhotná, kvůli finanční situaci se rozhodla pro potrat. Do konce života už děti neměla. S Peroutkou později odešla do Kanady a USA a stala se hlasatelkou Svobodné Evropy, jejímuž československému vysílání Peroutka od roku 1951 šéfoval.

Jaroslava Fenclová Peroutková a Ferdinand Peroutka ve studiu Svobodné Evropy

Vzali se téměř okamžitě po smrti Peroutkovy ženy na jaře 1955. Ke konci života ale Peroutka trpěl depresemi a se svou třetí ženou i třeba několik měsíců vůbec nepromluvil. Zemřel v roce 1978. Slávka se v 56 letech stala vdovou po 33 společně strávených letech. Zůstala žít v USA.

71letá dáma se po 42 letech vrací domů

„Její život po Peroutkovi je věnován snaze udržet Peroutkův odkaz. Ihned začne pracovat na tom, aby začaly vycházet jeho knížky. Už rok po Peroutkově smrti tak u Škvoreckých vychází jeho román Pozdější život panny a ona sama začíná sbírat materiál pro vzpomínkovou knihu,“ vysvětluje Groman.

Do Československa se vrátila v roce 1993 na pozvání vlády. Bylo jí 71 let a doma nebyla 42 let. „Velmi rychle se ale aklimatizovala,“ vzpomíná Groman. „V novém systému se stala institucí, paní Peroutkovou.“ Umírá v roce 2017 v Mnichovicích ve svých 94 letech.

Slávka Peroutková zpátky v Praze v prosinci 1998

Účinkují: Adéla Kubačáková, Igor Bareš, Jan Teplý ml., Tomáš Voženílek, Otakar Brousek ml., Jana Zenáhlíková, Valérie Zawadská a Lukáš Král

Host: historik Martin Groman

Připravila a slovem provází: Ivana Chmel Denčevová

Literární spolupráce: Hynek Pekárek

Režie: Michal Bureš

Dramaturgie: Ivana Chmel Denčevová

Hudební spolupráce: Antonín Schindler

Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský

Premiéra: 2. 11. 2019

Spustit audio
autoři: Ivana Chmel Denčevová, Martin Groman, Rostislav Taud

Související