Proč se říká a co znamená slovo „Bugatka“?

Chcete-li vidět nejstarší ve světě dochovaný výrobek Bugattiho továrny, nemusíte cestovat světa kraj. Vydejte se do Národního technického muzea v Praze. Tam mají dvousedadlový sportovní automobil Bugatti 13, který byl vyroben v roce 1910.

Bugattiho Eliška

Jsme v Miláně v roce 1881. Je 15. září a malíři, sochaři, architektovi, výrobci nábytku, hudebních nástrojů a módnímu návrháři v jedné osobě Carlu Bugattimu se právě narodil synek Ettore Arco Isidoro.

Rodina Bugatti rozhodně netrpěla nouzí a dveře si u nich podávaly návštěvy z řad významných umělců: Puccini, Leoncavalo, Rodin... Rodiče si mysleli, že z Ettoreho bude umělec a jeho bratr Rembrandt že se vydá na technickou dráhu. Nakonec to bylo docela naopak.

Čtěte také

Eliška Junková: Můj život je bugatti. Regina Rázlová jako slavná česká závodnice v dokudramatu ze série Příběhy slavných

Do motorů se Ettore zbláznil už jako malý kluk. Bylo mu devatenáct, když navrhl první vůz a hned za něj dostal cenu na milánském veletrhu.

Prototyp se tak zalíbil Baronu de Dietrichovi z Niederbronnu, že ho odkoupil a mladého konstruktéra zaměstnal ve své automobilce. Bugatti přesto nikdy nedostudoval a nikdo ho neviděl za rýsovacím prknem.

V roce 1909 si v někdejší barvírně v alsaském Molsheimu založil vlastní podnik. Stavěl závodní automobily a sklízel jeden úspěch za druhým. V roce 1924 navrhl a zkonstruoval vůz, který z něj udělal skutečnou legendu – Bugatti Typo 35.

Na něm závodili jako první Eliška a Čeněk Junkovi. Za svou nepříliš dlouhou kariéru vystřídali osm Bugattiho vozů, nejkurióznější byl „tank“ čili „želva“.

Bugatti panoval jako novodobý feudál

Bugattiho dům připomínal venkovská šlechtická sídla. Měl chov siamských koček, čistokrevných foxteriérů i závodních koní. Říkali mu „Patron“ a taky „Kouzelník z Molsheimu“.

Čtěte také

Bugatti. Legendární auto, které dodnes okouzluje technickou krásou a dokonalostí tvarů

Své zaměstnance královsky platil a oni ho ctili a obdivovali. Snažili se, aby si pečlivou prací zasloužili uznání od svého představeného, který se projížděl po panství a dílnách na kole, případně v lehkém elektromobilu vlastní konstrukce. Vážil si lidské práce, uměl ocenit čistotu a pořádek.

Konstruktér závodních vozů, železničních souprav, leteckých motorů i rychlých člunů byl milujícím otcem rodiny. Vychoval dva syny a dvě dcery. Ale ani rodině takto úspěšného muže se nevyhnula velká tragédie. Syn Gianoberto Maria Carlo, kterému chtěl předat vedení firmy, se zabil v autě, když se snažil vyhnout jakémusi opilci. Bylo mu třicet let.

Zdrcený Patron se odstěhoval do Paříže a pak do Bordeaux. To už zuřila druhá světová válka. Po pádu Francie jej Němci donutili automobilku odprodat. Bugattiho plány na poválečnou výrobu zůstaly jen na papíře. Zemřel krátce po osvobození v šestašedesáti letech.