Závodění nechala po smrti manžela. Pomáhala odboji a po válce nesměla vycestovat. Osudové ženy: Eliška Junková
„Člověk se má vždy umět na něco těšit.“ To bylo motto naší nejznámější automobilové závodnice a pozdější odbornice na gurmánské zboží. „Zažila řadu osudových ztrát, rodinných i motoristických. Všechno dokázala překonat,“ vysvětluje její adoptivní syn Vladimír Junek. V dokudramatu Dvojky kromě něj uslyšíte Evu Burešovou, Václava Šandu nebo Davida Matáska.
Průkopnice ženského motosportu se narodila v roce 1900. Symbolicky do nového století, které prožila až skoro do konce. Dětství a školní léta strávila v Olomouci. „Její tatínek měl zámečnictví nedaleko nádraží. Měla dva bratry a jednu sestru. S rodinou ale žili i učňové, což tehdy bývalo zvykem,“ popisuje její adoptivní syn Vladimír Junek.
V rodném městě začala pracovat jako bankovní úřednice. Jejím nadřízeným byl Vincenc Junek. V mladém automobilovém nadšenci našla tehdy ještě Alžběta Pospíšilová opravdové zalíbení. Přesto v 19 letech odjela „na zkušenou“ do francouzského Antibes. Prací v zahradnictví si chtěla vydělat na studia ve Švýcarsku.
Závody a tragická nehoda
Hned po návratu se strojila veselka. Z Bětky Pospíšilové se stala Eliška Junková. Junek ve stejné době propadl automobilovým závodům a Eliška mu dělala závodního spolujezdce. Když sama složila řidičské zkoušky, posadila se i za volant závodní bugatky. Závodila a taky začala vyhrávat. Jak ve své kategorii, tak i celkově.
Během pěti let stála na stupních vítězů pravidelně doma i v zahraniční. Stejně i její manžel. „Jen ten, kdo si umínil buď zvítězit, nebo padnout, bývá málokdy poražen!“ napsal si do záhlaví svého deníku. Životní motto se mu ale naplnilo do písmene. Zemřel přímo na závodním okruhu Nürburgring při Velké ceně Německa 1928. Skončit se rozhodla i 28letá vdova.
Po Bugattim přišel Baťa
Na výzvu Ettora Bugattiho odjela na Srí Lanku a pak i do Indie, na propagační cestu bugatek. Ve stejné době se do ní zamiloval i syn zakladatele automobilky, jeho lásku ale odmítla. Svět motorismu ale neopustila. Pracovala pro Baťu a jeho divizi výroby pneumatik. Pravidelně spoluorganizovala nejrůznější automobilová klání. Během druhé světové války se zapojila i do odboje.
Po válce ale musela své aktivity dokazovat nové vládnoucí třídě a pracovní „baťovácké“ kontakty s Němci složitě vysvětlit. Na začátku 40. let se stala i matkou: po smrti bratra si vzala do výchovy jeho syna Vladimíra a dala mu své příjmení. Taky se znovu zamilovala a v roce 1947 se podruhé vdala. Za novináře Ladislava Kháse.
Už nesměla vycestovat
V 50. letech už nesměla vycestovat. I tak pořádala závody, vychovávala syna, později i vnoučata. Mezi další zájmy patřila třeba i myslivost. Do jejího bytu hned vedle strahovského kláštera přicházela řada přátel, kteří si s inteligentní a optimistickou Eliškou měli co říct. Třeba básník Jaroslav Seifert.
Na pamětní desce okruhu Čeňka Junka v Nürburgringu od Autoklubu Republiky Československé přibyl po její smrti i pamětní obelisk. Elišce Junkové ho věnovalo ředitelství závodního okruhu.
Související
-
Muže válcovala s polštářem na sedačce a nastavenými pedály. Příběhy slavných: Eliška Junková
Závod Targa Florio. Největší životní výzva a satisfakce. Účinkují Regina Rázlová a Patricie Solaříková.
-
Bugatti. Legendární auto, které dodnes okouzluje technickou krásou a dokonalostí tvarů
První vůz postavil už v 19 letech. Etóre Bugatti si ale navrhl i každý detail ve svém domě. A jeho automobily zanechaly výraznou stopu i u nás.
-
Eliška Junková. Z amatérské závodnice nejrychlejší ženou planety za pět let
Řidičskými výkony ohromovala automobilové šampiony. Šampionem jejího srdce byl ale Čeněk Junek. Sdíleli spolu vášeň pro rychlou jízdu a zamilovali se do vozů Bugatti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.