Eliška Junková. Z amatérské závodnice nejrychlejší ženou planety za pět let
Bravurními řidičskými výkony ohromovala automobilové šampiony. Šampionem jejího srdce byl ale Čeněk Junek. Sdíleli spolu vášeň pro rychlou jízdu a zamilovali se do vozů značky Bugatti.
Jméno královny volantu se v závodních kruzích vyslovuje s úctou dodnes. Málokdo ale ví, že až do svatby se jmenovala Alžběta Pospíšilová. Narodila se 16. listopadu 1900 na úsvitu století benzínu a do světa rychlých kol ji uvedl manžel.
Přerostla svého učitele
Když utrpěl úraz ruky, vyzkoušeli si jízdu v tandemu. On šlapal do pedálů a točil volantem, ona řadila. V roce 1926 svého učitele přerostla. V mezinárodním závodě Zbraslav-Jíloviště ho předjela a zvítězila nejlepším časem napříč kategoriemi. To se ještě nepovedlo žádné ženě.
Velká průkopnice malé postavy přitom nedosáhla nohou pořádně na pedál. Plyn přidávala palcem. Protože nebyla žádný svalovec, vynalezla vlastní styl jízdy. Díky němu si troufla i na nejdrsnější okruh Targa Florio v sicilských horách. Na trati se utkávala především s jezdci.
Kariéru ukončila po tragické smrti manžela
Čistě dámskou konkurenci rozmetala na autodromu u Paříže přesto, že v handicapovém závodě startovala více než 11 minut po zahájení. Kariéru ukončila po Junkově tragické smrti na Velké ceně Německa 1928. Zažila opojná vítězství i osobní tragédie a celý život se řídila heslem „Člověk se má mít vždycky na co těšit.“
Související
-
Muže válcovala s polštářem na sedačce a nastavenými pedály. Příběhy slavných: Eliška Junková
Závod Targa Florio. Největší životní výzva a satisfakce. Účinkují Regina Rázlová a Patricie Solaříková.
-
Bugatti. Legendární auto, které dodnes okouzluje technickou krásou a dokonalostí tvarů
První vůz postavil už v 19 letech. Etóre Bugatti si ale navrhl i každý detail ve svém domě. A jeho automobily zanechaly výraznou stopu i u nás.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.