Muže válcovala s polštářem na sedačce a nastavenými pedály. Příběhy slavných: Eliška Junková
Závod Targa Florio. Největší životní výzva a satisfakce. Účinkují Regina Rázlová a Patricie Solaříková.
Vážila jen o něco málo víc než pytel cementu. Aby tahle drobná žena ovládala automobil, musela sedět na polštáři a mít pedály nastavené prkénky. Přesto muže na závodní dráze válcovala. A zůstávala přitom vždycky ženou. Noblesní a elegantní každým coulem.
Čeněk, manžel a učitel
„Začínám století,“ říkávala prý vždycky, když se jí ptali na datum narození. Na svět přišla v Olomouci roku 1900 jako Alžběta Pospíšilová. Junkovou se stala až sňatkem s Čeňkem Junkem, jejím šéfem v olomoucké filiálce Pražské úvěrní banky. A protože se její křestní jméno v cizině špatně vyslovovalo stala se z Alžběty Elizabeth, Eli, Elina a nakonec Eliška.
K autům ji přivedl manžel, nadšený motorista. Řidičák si udělala ještě před svatbou. A místo na svatební cestu jeli na trénink závodu lázeňských měst Karlovy Vary–Mariánské Lázně. Na závodní kariéru tehdy ještě nemyslela, ale její muž už závodníkem byl. A taky dobrým učitelem. V roce 1923 z ní udělal svého spolujezdce.
Mámivá vůně benzínu
Jejich společné vítězství nebyla žádná náhoda. Potvrdil to jejich další společný úspěch v Karlových Varech. Tisk tehdy okomentoval její roli slovy „provázen svou neohroženou chotí“. Netrvalo dlouho a neohrožená choť vzala do ruky volant sama.
Bylo to 7. září 1924 v závodě Lochotín–Třemošná. A zvítězila. To rozhodlo o tom, že pojede další. Bylo jich celkem 25 a z toho 20x zvítězila. Tou největší výzvou ale pro Elišku Junkovou byl Targa Florio, nejtěžší automobilový závod evropského kontinentu.
Trpká prohra… A sladké vítězství
Připravovala se důkladně. Dělala si poznámky, skicovala mapky úseků, trať si prošla pěšky a dokonce si opatřila její letecké snímky. Její snahy ale zmařila porucha na řízení. Narazila do skály a betonového příkopu. Rok si musela počkat. Závod na Sicílii jela znovu 6. května 1928.
V konečné klasifikaci byla sice pátá, ale stala se první ženou, která závod dokončila. Věděla, že nikdy nemůže dokázat víc, a rozhodla se udělat za svojí závodní kariérou tečku. Chtěla se věnovat svému muži a jeho závodní kariéře. Ale všechno dopadlo jinak…
Eliščiny ztráty a nálezy
Vrcholem Čeňkovy kariéry měla být téhož roku Velká cena Německa, která se jela na okruhu Nürburgring. Od začátku se mu ale nevedlo. Na šestém okruhu dostal smyk a následoval silný náraz do skály. Prorazil si lebku. Bylo mu 34 let.
Elišku Junkovou to jen utvrdilo v rozhodnutí skončit se závoděním. U aut ale zůstala. Pracovala pro přítele a dodavatele závodních vozů Ettore Buggatiho, u Bati vedla prodejní úsek pneumatik a vymyslela pro ně název Barum (Baťa-Rubena Náchod-Matador).
Taky se podruhé vdala. Často cestovala. Celý život razila heslo: „Přej a bude ti přáno.“ A osud jí přál. Dožila se 94 let. Na fotografii níže při rozhovoru, který Českému rozhlasu poskytla v roce 1990, tedy ve věku 90 let.
Související
-
Závodů nechala po smrti muže. Pomáhala odboji a pak nesměla vycestovat. Osudové ženy: Eliška Junková
„Člověk se má vždy umět na něco těšit.“ To bylo motto naší nejúspěšnější automobilové závodnice. Zažila řadu ztrát, rodinných i motoristických, a všechny dokázala překonat.
-
Bugatti. Legendární auto, které dodnes okouzluje technickou krásou a dokonalostí tvarů
První vůz postavil už v 19 letech. Etóre Bugatti si ale navrhl i každý detail ve svém domě. A jeho automobily zanechaly výraznou stopu i u nás.
-
Eliška Junková. Z amatérské závodnice nejrychlejší ženou planety za pět let
Řidičskými výkony ohromovala automobilové šampiony. Šampionem jejího srdce byl ale Čeněk Junek. Sdíleli spolu vášeň pro rychlou jízdu a zamilovali se do vozů Bugatti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.