Biochemik Zima: Je nesmysl, aby školství reagovalo na každou změnu na trhu práce. Evropa se zahubí papírováním

„Na návrhu státního rozpočtu je pro mě smutná jedna věc – výše deficitu, který dosahuje 242 miliard korun,“ říká Tomáš Zima.

„Rozpočty před covidem dosahovaly deficitu 28 až 30 miliard, teď je to skoro desetkrát více. Už jsme se mohli zmátořit, teď to ukazuje na nedobré hospodaření, nedobré přerozdělování prostředků, případně nemožnost výběru.“

Čtěte také

Ekonom Kovanda: Výhrady k návrhu státního rozpočtu jsou oprávněné. Součástí je 45 miliard nevyjasněných příjmů

„Musíme se soustředit na inovace, na moderní technologie, tam by nárůst měl být,“ přemýšlí Zima. „Když se podíváme na navrhovaný rozpočet, v oblasti vědy stoupne asi o 3,7 miliardy, ve školství vidíme nárůst 21 miliard.“

„Obě kategorie by mohly dostat prostředků více, pokud chceme být konkurenceschopní,“ dodává.

Problém Evropy? Papírování

Co je jádrem celého problému? „Evropa se ureguluje. Zahubí se papírováním,“ říká Tomáš Zima. „Ztrácíme na tom opravdu hodně času a pak se věnujeme nerealistickým plánům, které teď vidíme třeba v elektromobilitě.“

Čtěte také

Ekonom Hindls: EU sráží na kolena technologická zaostalost i její heterogennost. Největší brzdou je ale byrokracie

„Samozřejmě je potřeba do obnovitelných zdrojů investovat, ale musíme si zároveň vedle sebe položit čísla. Jakmile zvítězí ideologie nad přírodními zákony, vede to k destrukci společnosti. To jsme si už zažili v období socialismu a komunismu,“ myslí si.

Školství a trh práce

Z řad odborových organizací, podnikatelského sektoru, ale také z ministerstva zaznívá, že by se vzdělávací systém v Česku měl přizpůsobovat momentálním požadavkům trhu práce.

Čtěte také

Biochemik Zima: Školství je dlouhodobě podfinancováno. Vzdělanost je přitom klíčová pro rozvoj země

„Z hlediska školství a školního cyklu je to naprostý nesmysl. Pokud je momentálně nějaký nedostatek na trhu práce, třeba za 14 dní bude nejspíš jiný. Budou například chybět osoby na odklízení sněhu,“ vysvětluje profesor.

„Školství nemůže reagovat na momentální změny. Jestliže máte někoho vychovat, musíte připravit vzdělávací program a ten realizovat ve čtyřletém nebo tříletém cyklu. Musíte si tedy minimálně pět let dopředu říct, co bude potřeba.“

Podle Zimy by mělo školství především připravovat lidi na příjem informací a jejich třídění nebo naučit kriticky přemýšlet.