Tomáš Zima: Tance kolem státního rozpočtu? S novým návrhem problémy ve školství nekončí

„Divím se, proč se kolem státního rozpočtu dělaly takové tance. To, že do některých resortů přijde více peněz, se dalo očekávat. Smutné je, že je to stále málo. Pamatuji doby, kdy se navyšovala na vysoké školy relativně tehdy velká částka jedna miliarda a deficit byl 27 miliard. Dneska je zatím nula,“ přibližuje v pořadu Jak to vidí... emeritní rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Čtěte také

iROZHLAS

Ministerstvo financí zveřejnilo rozpočet na příští rok. Schodek má být 230 miliard korun

Ministerstvo školství má v návrhu rozpočtu pro příští rok získat 271,6 miliardy korun. Z 18 navýšených miliard půjde přibližně šest miliard na regionální školství.

„Představme si ale, kolik studujících a vyučujících je v regionálním školství. Víme, že je problém s asistentkami a asistenty. Víme o nízkém mzdovém ohodnocení vyučujících a nepedagogických pracovníků. U vysokých škol, kde je deficit chronický, je sice rovněž nárůst, požadavek ministra školství Mikuláše Beka byl ale šest miliard, v tuto chvíli jsou to tři miliardy, plus jeden a půl miliardy půjde na oblast vědy a výzkumu. Když se ale podíváme na platy vysokoškolských profesorek a profesorů na některých fakultách, průměrné mzdy rozhodně nedosahují.“

Pozdě pro resort školství?

Ministr školství opírá potřebu navýšit rozpočet vysokých škol mimo jiné i o to, že letos bude maturovat velký počet mladých lidí, což vytvoří tlak na vysoké školy. Varuje tak před opakováním nedávné situace s přijímačkami na střední školy, kdy si zřizovatelé nedokázali spočítat, kolik dětí bude třeba přijmout, přestože počet dětí je velmi přesné číslo.

Čtěte také

Biochemik Zima: Školství je dlouhodobě podfinancováno. Vzdělanost je přitom klíčová pro rozvoj země

„Naprosto přesně můžeme v tuto chvíli říct, kolik dětí nastoupí za šest let do první třídy nebo kolik jich nastoupí za 12 let na střední školy. Dětská úmrtnost je v Česku minimální, takže to je číslo, které jde plánovat. Letos máme přidat ještě navíc miliardu či více pro vysoké školy, abychom byli připraveni za rok na více studujících. Roli ale hraje také otázka kapacit a investic, protože budovy samozřejmě nejsou nafukovací a řada vyučujících může odcházet do konkurenčně a finančně zajímavějšího prostředí,“ upozorňuje Zima.

Vedle toho jsou ale zásadní i technické podmínky škol – laboratoře, učebny, moderní výukové prostředky nebo digitální vzdělávání. „A na to se musejí vysoké školy připravit, vysoutěžit veřejné zakázky... Takže když se dneska řekne, že příští rok bude více studujících, tak jestli už není trošku pozdě.“

S výukou souvisí také věda, výzkum, vzdělání a úspěšnost společnosti. Podporu vědy a výzkumu však Tomáš Zima v návrhu státního rozpočtu příliš nevidí. „V podpoře start-upů sice patříme v oblasti střední Evropy ke špici, sám se ale setkávám s lidmi, kteří hledají investiční zdroje, aby mohli své nápady posouvat dál. V této oblasti by měla být podpora větší, protože jde o částky v řádech desítek či stovek milionů.“

Oddych pro zdravotnictví

Z hlediska státního rozpočtu si příští rok bude moct oddychnout především ministerstvo zdravotnictví, které by se mělo dočkat více než padesátiprocentního navýšení rozpočtu ve výši šesti miliard korun. Nově bude resort hospodařit se 17,5 miliardami korun. Záležet ale bude samozřejmě na alokaci peněz.

„Věřím, že to budou investice do klíčových zdravotnických zařízení, podpora projektů a výzkumu. Českému zdravotnictví by jistě prospěla restrukturalizace, kdy řada lůžkových zařízení v nemocnicích by se mohla transformovat na lůžka následné péče při zachování široké ambulantní složky. Je to však citlivé téma, které nikdo v tuto chvíli zvedat nebude, protože máme těsně před volbami. Samozřejmě se to může projevovat na kvalitě péče, protože nebude dostatek odborníků na to, aby zajistili takovouto strukturu lůžkové péče, která je tady po desetiletí, medicína se však výrazně od té doby změnila,“ dodává Tomáš Zima.