Biochemik Zima: Školství je dlouhodobě podfinancováno. Vzdělanost je přitom klíčová pro rozvoj země

„Požadavky protestujících plně podporuji. Investice do vzdělání je investice do budoucnosti naší společnosti. Jsme země bez zásadního nerostného bohatství, o to víc potřebujeme mladé šikovné lidi, kteří jsou kreativní a přinášejí společnosti hodnoty. K tomu je ale potřeba vzdělávání – základní, střední i vysoké,“ říká v pořadu Jak to vidí… emeritní rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Čtěte také

iROZHLAS

Nejvíc tratíme chudými doktorandy. Na výuku silnějších ročníků chybí deset miliard, říká Plaga

Problém podfinancování vysokého školství je dlouhodobý. Deficit se nyní pohybuje kolem 10 miliard korun. „Samozřejmě je třeba říci, že se to skokově nenavýší. Pan ministr Bek navrhuje, aby do vysokých škol šlo v příštím roce šest miliard, což by bylo výborné, protože platy vyučujících jsou skutečně ostudně nízké a stagnující.“

Investovat by ale podle Zimy bylo potřeba i do špičkových technologií, moderních didaktických pomůcek pro studující, simulace výuky. Podpořit by se mělo také spojení s prestižními světovými univerzitami včetně přístupu do databází. „Sice se všude šťastně hovoří o tom, jak jsou časopisy přístupné, ale za open access samozřejmě instituce platí,“ podotýká Zima.

Slabina systému

O rozpočtu vysokého školství se bude debatovat další čtyři měsíce. Kabinet bude návrh schvalovat koncem září. Celkově chce resort získat desítky miliard korun, takže by se mohl přiblížit až ke 300 miliardám. Podle ministra kraje už dostaly 800 milionů korun, které chybí na platy nepedagogických pracovnic a pracovníků.

Pokud je odpovědnost abstraktní, je nikoho...

„Slabinou systému je, že všichni politici slibují před volbami hory doly, jak se bude investovat do vzdělání, zdravotnictví a infrastruktury. Podívejte se ale, jak to tady vypadá. Jsme uprostřed Evropy, ale nemáme rychlostní železnici. Naprosto tu chybí zodpovědnost konkrétních lidí. Pokud je odpovědnost abstraktní, je nikoho. Vzdělanost je přitom klíčová pro rozvoj země.“

Uvědomělé plánování

Právě teď by se podle Zimy měly vysoké školy připravovat na příchod silných populačních ročníků, které jsou už nyní na středních školách.

Čtěte také

Rektor Zima: České vysoké školství za 15 let hodně vyrostlo. Ukazují to prestižní mezinárodní srovnání

„Řekl bych, že když budeme mít poměr 30–35 % populační kohorty na vysokých školách, tak to stačí. Prostředky by nicméně měly sloužit i k tomu, aby se školy mohly připravit na to, že přijmou více studentek a studentů. Pokud ale peníze přijdou v den, kdy už tu kohorta bude, bude pozdě a bude to zase chyba plánování.“

Počet studujících a dětí je přitom u nás velmi přesné číslo. Už v tuto chvíli lze říci, kolik studujících nastoupí na vysoké školy za 18 let, protože víme, kolik se loni narodilo dětí. Na to se můžou podle Zimy připravit nejenom vysoké školy, ale i školy střední. „Vyžaduje to ale, aby u kormidla byli lidé, kteří se budou dívat na čísla, a ne na to, aby přežili do dalších voleb,“ dodává.