Ekonom Kovanda: Výhrady k návrhu státního rozpočtu jsou oprávněné. Součástí je 45 miliard nevyjasněných příjmů
Vláda navrhla státní rozpočet pro rok 2025. Je sestavený zodpovědně a prorůstově? Jsou výhrady Davida Marka, hlavního ekonomického poradce prezidenta, oprávněné? A nakolik je pravděpodobné, že budeme do pěti let mít platy jako Němci či Rakušané? Na otázky odpovídá hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Prezident Petr Pavel se rozhoduje, zda podepíše návrh státního rozpočtu pro příští rok. Jeho transparentnost ale ještě chce probrat s vládou. Hlavní ekonomický poradce mu nedoporučuje návrh schválit, podle něj jsou totiž v návrhu sporné položky za zhruba 40 miliard korun.
„Výhrady jsou to určitě oprávněné,“ říká ekonom Kovanda. Podle jeho názoru se v rozpočtu objevuje manko ve výši 45 miliard korun. Manko znamená situaci, kdy je skutečný stav finanční položky nižší než reálný stav v účetnictví.
„Týká se to zejména nevyjasněné otázky solárních dotací, které ministerstvo průmyslu a obchodu požaduje v daleko větší výši, než dostává v rozpočtu. Rozdíl je přes 20 miliard,“ upřesňuje ekonom.
Příjmy v rozpočtu? Nejasné a nepřesné
Mezi další nevyjasněné položky patří také výnosy z prodeje emisních povolenek. „V tomto případě si to také vláda maluje o několik miliard výše. A několik dalších nevyjasněných miliard se týká důchodů.“
Čtěte také
„Dohromady to dává 45 miliard nevyjasněných příjmů, které v návrhu nejsou dobře zohledněné,“ říká Kovanda. „To je skutečně velká suma prostředků, která by měla být řádně vysvětlená, zohledněná a prezentovaná.“
Pokud by k tomu nedošlo, ekonom varuje, že by se schodek mohl blížit k 300 miliardám korun oproti očekávanému schodku 241 miliard, se kterým počítá vláda.
Slib zdravějších veřejných financí
Ekonom Kovanda dále vysvětluje, proč je současný návrh státního rozpočtu problematický. „Ve volebním roce, který nás čeká, by vláda pouze obtížně vysvětlovala vyšší schodek. Jejím vlajkovým slibem totiž bylo ozdravení veřejných financí.“
Čtěte také
„Z části se to vládě povedlo,“ zdůrazňuje. „Když poměříme dluh a deficit k hrubému domácímu produktu, skutečně lze hovořit o ozdravení veřejných financí, o stabilizaci.“
„Většinou se ale díváme na absolutní výši schodku, a pokud by se blížila 300 miliardám korun, jako ozdravení financí to nezní,“ dodává.
Související
-
Očekávání vkládaná do umělé inteligence se nenaplnila. Problémem je monetizace, myslí si Kovanda
Ekonom Lukáš Kovanda, vysvětlí, co je za nervozitou Wall Streetu. Jaké faktory vyvolaly nejhorší pád akcií od covidové krize? A jakou roli na trhu má internetový prodej?
-
Výplaty v eurech? Ekonomický nesmysl, říká Kovanda. Odstranilo by to diskriminaci, oponuje Stroukal
Ministr Síkela navrhuje vyplácet mzdu v Česku i v eurech. „Ekonomický nesmysl,“ říká Kovanda. „Proč někomu bránit, aby uzavřel dobrovolný kontrakt,“ oponuje Stroukal.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
