Analytička Klímová: Státní rozpočet prověří sílu koalice. Žádná strana ale nemá tak navrch, aby ho nepodpořila

Návrh hospodaření státu počítá pro příští rok opět s deficitem, tentokrát ve výši 230 miliard korun. Jestli je to moc, nebo málo, je podle hlavní ekonomické analytičky Českého rozhlasu závislé na úhlu pohledu.

V kontextu toho, co má Česko za sebou, je schodek 230 miliard ještě ucházející

„Pokud to srovnáme s lety minulými, kdy Česko procházelo většími krizemi, jako byla třeba světová hospodářská krize v roce 2009, schodky byly pod 200 miliard. Teď jsme v době, kdy se pro příští rok očekává skoro tříprocentní růst ekonomiky, přesto se bavíme o schodku 230 miliard. Příjmy i výdaje jsou samozřejmě teď jiné, schodek by měl ale pochopitelně klesat. Na druhé straně máme za sebou covid, obrovský propad ekonomiky a energetickou krizi, kdy schodky byly 500 miliard. V tomto kontextu je pak schodek 230 miliard ještě docela ucházející,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... ekonomická analytička Českého rozlasu Jana Klímová.

Platy ve státní sféře

V řadě kapitol slibuje návrh státního rozpočtu peníze navíc, některé instituce se naopak budou muset uskromnit. Jednou z nejzajímavějších debat kolem zákona roku byla podle Klímové ta o tom, o kolik se zvednou peníze na platy lidí zaměstnaných ve veřejné sféře.

Čtěte také

Tomáš Zima: Tance kolem státního rozpočtu? S novým návrhem problémy ve školství nekončí

„Podotýkám, že to nejsou jenom lidé z ministerstev, ale jsou to i hasiči, policie a armáda, vyučující, nepedagogické profese a další příspěvkové organizace, finanční úřady. Je to obrovské množství lidí, kterým za posledních pět let, kdy byla obrovská inflace, reálně mzdy klesly asi o 16 %. V návrhu rozpočtu na příští rok jsou ale zhruba jenom 4 % navíc na tyto platy, což odbory považují za absolutně nedostačující,“ popisuje Klímová.

Překvapivé ale bylo, že ministerstvo financí od začátku tvrdilo, že je peněz na platy státních zaměstnankyň a zaměstnanců více. „Spočítalo to tak, že vyučujícím se příští rok přidá 7 %, což vyplývá ze zákona, ostatním se má objem platů zvýšit o 5 %. Odbory však pohrozily stávkou, načež došlo k jednání na tripartitě. Ministr financí slíbil, že částka celkově na platy navíc bude 8 %, vzápětí však radost odborů zhatil slovy, že se vzájemně nepochopili, že částka 8 % navíc byla v rozpočtu celou dobu, akorát že nebyla rozpočítána v absolutním vyjádření. Pro zajímavost jde o 21 miliard korun.“

Konec koalice?

Podobné nejasnosti a silná vyjádření jsou ale i kolem podpory bydlení. Hájení ministerstev k projednávání státního rozpočtu nicméně patří, debata o tom, kolik dostanou jednotlivá ministerstva však letos neprobíhala v přímém přenosu během celého léta, jako bylo dosud zvykem. Vláda totiž v průběhu schvalování konsolidačního balíčku v roce 2023 změnila zákon o rozpočtové zodpovědnosti, kde se říká, že celkový návrh po jednotlivých kapitolách bude nově zveřejňovat až na konci srpna.

Čtěte také

iROZHLAS

Fialova vláda v ohrožení, návrh státního rozpočtu může zažehnout revoltu

„Dříve to bylo už v půlce června a pak začaly hádky. Letos to neprobíhalo veřejně, nicméně dělo se to. Problém v tom podle mě není, protože jak je vidět, stejně se za tři měsíce někteří ministři a minystryně nedohodli a debata bude veřejně probíhat dál.“

Vláda musí hospodaření státu schválit do konce září. Například Jan Skopeček z ODS se však obává, že pokud některá vládní strana nepodpoří návrh státního rozpočtu, současná koalice skončí.

„Já bych si spíš tipla, že se kabinet dohodne a že najde kompromis. Nemyslím si totiž, že by to někomu přineslo body. Žádná z pěti koaličních stran není takový lídr ve všech průzkumech volebních preferencí, že by si mohla dovolit dělat takové kroky. Asi nejvíce to hrozí u Pirátů, kteří otevřeně řekli, že pokud nedosáhnou svého v podpoře bydlení, rozpočet nepodpoří. Otázka je, jestli by to ale znamenalo konec koalice, pokud by vůbec k takové situaci došlo,“ dodává Jana Klímová.