Ekonom Kovanda: Vyšší deficit kvůli povodním možná nebude třeba. Pomůžou přebytky obcí i štědrá nabídka EU
Zatopené domácnosti i podniky začaly sčítat škody po devastujících záplavách. Prvotní odhad podle České asociace pojišťoven hovoří o škodách ve výši 17 miliard korun. Premiér Petr Fiala odhaduje dokonce 100 miliard. Jak silně zasáhly povodně do ekonomiky celé země? Ekonom Lukáš Kovanda ještě vysvětlí, jak silné je unijní portfolio Jozefa Síkely, a přiblíží i plán slovenské vlády na rozsáhlou konsolidaci veřejných financí.
„Odhady škod se zatím výrazně rozcházejí. Když ale přihlédneme k minulým povodním v roce 2002 nebo 2013, kdy pojištěné škody tvořily zhruba polovinu škod celkových, viděl bych i teď celkové škody na dvojnásobek toho, co hlásí pojišťovny, tedy na 34 miliard,“ uvažuje v pořadu Jak to vidí… hlavní ekonom Trinity bank Lukáš Kovanda.
50 miliard z EU?
I když zatím nejsou konkrétní sumy stanoveny, ministerstvo financí už oznámilo, že kvůli povodním připraví novelu letošního státního rozpočtu. Deficit by se měl zvýšit o 30 miliard korun na 282 miliard. O 10 miliard korun by se měly zvýšit i výdaje státního rozpočtu na příští rok. Jeho schodek by měl být 240 miliard. Plány na navyšování schodku by však mohl podle Kovandy překreslit příslib Evropské unie na pomoc ve výši 50 miliard korun.
Čtěte také
„Je to nečekaně vysoká částka. I Národní rozpočtová rada ještě včera počítala s tím, že příspěvky z fondů EU budou činit maximálně jednotky procent celkových škod. Proto je zásadní, abychom měli lepší obraz o celkových škodách, protože může dojít k situaci, že díky pomoci EU a spoluúčasti krajů a obcí, které jsou ve vysokém přebytku a na účtech mají více než 400 miliard korun, nebude třeba schodek státního rozpočtu navyšovat.“
Škody při povodních v roce 1997 dosáhly výše 63 miliard a v roce 2002 73 miliard korun, což byla ve vztahu k hrubému domácímu produktu zhruba tři procenta. „Kdyby to mělo být nyní, tak by tři procenta hrubého domácího produktu byla 230 miliard. Takže i odhad premiéra Petra Fialy ve výši 100 miliard by byl vlastně velký úspěch, který by svědčil o tom, že investice do protipovodňových opatření měly smysl,“ doplňuje Kovanda.
Impulz k růstu
V souvislosti s živelními pohromami se také často zdůrazňuje, že i navzdory počátečnímu negativnímu dopadu mohou mít katastrofy typu povodně i dlouhodobý pozitivní efekt. V případě povodní to podle ekonoma ukazuje třeba pražská zkušenost.
„Víme, jaký impulz daly povodně některým pražským částem, třeba Karlínu. Karlín díky povodním rozkvetl. Takže ano, prvotní náraz pro ekonomiku je vždy citelný, dojde třeba k poklesu průmyslové výroby, sektoru služeb, dopravy a spojů, zároveň ale kvůli renovacím, rekonstrukcím, nové výstavbě a revitalizaci větších celků dochází posléze ke kompenzaci a vyššímu růstu, než jaký by nastal, nebýt zkázy předtím,“ dodává Lukáš Kovanda.
Související
-
Povodňové škody dosahují až 17 miliard korun. Menší škody vyřizujeme hned, říká Lenka Slabajová
Škody na pojištěném majetku by podle prvních odhadů České asociace pojišťoven mohly dosáhnout až 17 miliard korun, čímž by překonaly i povodně z roku 1997.
-
Hydrolog Daňhelka: Lidem se zdálo, že zbytečně strašíme. Naštěstí jsme včas upustili přehrady
Varování před extrémními srážkami a záplavami vydal Český hydrometeorologický ústav před týdnem. Dalo se připravit lépe? Jak účinná byla protipovodňová opatření?
-
Odsunutí voleb teď není možné. Vyvolalo by nedůvěru a vlnu dezinformací, říká politolog
Měl by se kvůli povodním posunout termín voleb? A jak povodňovou situaci zvládli a stále zvládají krajští politici a političky? Na otázky odpovídá politolog Lukáš Jelínek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.