12. Rivalové aneb Kramář versus Masaryk a Beneš

Má se mladá Československá republika ve své zahraniční politice orientovat na evropský Západ, nebo se má přiklánět ke slovansko-ruskému Východu? A má domácí demokracie sloužit svobodnému jednotlivci, nebo národnímu kolektivu? Prozkoumejte s námi prvorepublikový ideový souboj, který Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš sváděli s Karlem Kramářem.

Dva rozdílné způsoby prvorepublikového politického myšlení a navzájem neslučitelných politických idejí budeme v tomto díle Toulek ilustrovat na sporech, které Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš podstupovali s Karlem Kramářem.

Čtěte také

Zatímco první dva politikové orientovali Československo směrem k západním demokratickým mocnostem, Kramář idealisticky snil o spočinutí Československa ve východním slovanském světě.

Veřejnosti maloval před očima ideu mocné záštity, kterou Československu v bližší nebo vzdálenější budoucnosti poskytne Rusko. To se ale mělo nejdříve zbavit bolševismu. Sám Kramář štědře a obětavě podporoval příslušníky ruského exilu, kteří ze své vlasti prchali do Československa právě před bolševickým nebezpečím.

Masaryk s Benešem vedle toho považovali československou demokracii za demokracii západního liberálního typu, jež má poskytovat svobodné záruky a možnosti seberealizace především jednotlivcům, občanům.

Kramář naproti tomu demokracii považoval za nástroj pro upevňování národa a nabádal k omezení volebního práva národnostních menšin, což ho dovedlo až k jistým sympatiím pro fašismus. 

Autoři: Tomáš Pánek, Jitka Škápíková
Vedoucí projektu: Ondřej Nováček
Kreativní producentka a dramaturgyně: Kateřina Rathouská
Účinkují: Jaroslav Plesl, Jana Stryková a Jiří Vyorálek
Zvuk: Tomáš Pernický
Zvukový design: Daniel Kordík
Hudba: David Hlaváč a další
Režie: Jitka Škápíková
Premiéra: 18. 5. 2025

Použitá literatura:

  • Karel Kramář (1860–1937). Život a dílo. Edd. Bílek, Jan – Velek, Luboš. Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky – Nakladatelství Historický ústav, Praha 2009, kde studie Martiny Průkové (Podnikatel Karel Kramář, s. 83–101), Jeleny Pavlovny Serapionové (Karel Kramář o úloze Ruska v řešení „české otázky“, s. 261–167), Jaroslava Boučka (Karel Kramář v polemikách Jana Slavíka, s. 282–288), Dagmar Hájkové (: „Tak zabili a rozsekali dr. Kramáře ... a utratili život prof. Masaryka.“ Poznámky ke vztahu T. G. Masaryka ke Karlu Kramářovi za první světové války, s. 336–343), Daniela Kunštáta (Systémovost a antisystémovost v kontextu meziválečné demokracie, s. 424–440), Ladislava Mrklase (Karel Kramář a národní demokracie – tvůrci a kritici prvorepublikové demokracie, s. 492–508), Jana Rataje (Národní demokracie jako alternativa zakladatelské koncepce československé demokracie, s. 509–518) a Jana Dobeše (Karel Kramář mezi nacionalismem, liberalismem a fašismem, s. 680–693).
  • Kramář, Karel: Na obranu slovanské politiky. Pražská akciová tiskárna, Praha 1926.
  • Masaryk, Tomáš Garrigue: Světová revoluce za války a ve válce 1914–1918. Čin – Orbis, Praha 1928.
autoři: Jitka Škápíková , Tomáš Pánek
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat