40. Slavné triumfy i trapná selhání. Čechoslováci na olympiádách

Panhelénské olympijské hry v antickém Řecku se staly symbolem pro oslavu pohybu, čestného zápolení i duchovního rozvoje. Definitivní obnovy se dočkaly díky Francouzi Pierru de Coubertinovi, jemuž se v roce 1894 podařilo zorganizovat olympijský kongres a o dva roky později i první moderní olympijské hry na stadionu v Athénách.

Sice zde mezi 245 sportovci nebyl žádný Čech, přesto jsme měli na olympiádě svoje zastoupení. Členem dvanáctičlenného Mezinárodního olympijského výboru se stal i gymnaziální profesor a sportovní nadšenec Jiří Guth Jarkovský.

První zlatá

Na první poválečné olympiádě v Antverpách Čechoslováci příliš úspěšní nebyli, vybojovali ale bronzovou medaili v hokeji. Díky tzv. Bergvallovu pravidlu jim stačilo vstřelit jediný gól při ostudném skóre 1:31. Fotbalisté postoupili dokonce do finále, tam ale na protest proti vedení zápasu odešli z hřiště a byli z turnaje vyřazeni.

První zlaté olympijské medaile se tak Čechoslováci dočkali až na hrách v Paříži roku 1924. Sokol Bedřich Šupčík ji vybojoval ve šplhu na laně. Sokolové vůbec – poté, co překonali svůj odpor k soutěžení – se stali úspěšnými olympijskými reprezentanty.

Medaile pro umělce

Součástí olympijských her byly v té době i umělecké disciplíny. Soutěžilo se v architektuře, hudbě, malbě, sochařství i literatuře. Úspěchy na tomto poli si připsali Čechoslováci na hrách v Los Angeles. Skladatel Josef Suk uspěl se svým pochodem „V nový život“ a byl oceněn stříbrnou medailí. Sochař Jakub Obrovský zaslal do soutěže plastiku „Vraždící Odysseus“. Jelikož ovšem potřeboval téma obhájit pro olympijskou nominaci, překřtil Odyssea s kopím v ruce na „Vrhače oštěpu“. Takto tematicky upravená plastika získala nakonec bronz.

Nacistická propaganda

Poslední předválečná olympiáda se konala v Berlíně roku 1936. Úspěchy sportovců zde zastínila propaganda nacistického Německa, která využila toho, že se kvůli fašistickému puči ve Španělsku nepodařilo uskutečnit plánované vzdorohry v Barceloně. Skvěle připravení Němci se stali jednoznačnými vítězi v počtu medailí před Spojenými státy.

Ránu nacistickým propagandistickým snahám ovšem zasadil americký černošský sprinter Jesse Owens, který se se ziskem čtyř zlatých medailí stal nejlepším sportovcem olympiády.