Zhudebněná báseň Muchomůrky bílé je o ní. Osudové ženy: Mirka Kochová

Básnička Egona Bondyho se ze samizdatového vydání dostala do utajovaných zkušeben a pak přes tancovačky až do Národního divadla. Bondy ji napsal v roce 1975, po sebevraždě Mirky Kochové, která u něj po tragické smrti manžela a básníka Milana Kocha bydlela.

Příběh z antické tragédie

O jejím úmyslu odejít ze světa prý Bondy věděl a dlouho jí to marně vymlouval... Text v roce 1977 zhudebnil Mejla Hlavsa, se kterým Mirka Kochová dříve žila. Hlavsova kapela Plastic People of the Universe ji ale tehdy odmítla. Dnes se bez ní neobejde kdejaký večírek.

„Je to příběh rovný antické tragédii. Nechtěl bych odvozovat příběh ženy od mužů, ale není náhoda, že se dala dohromady s takovými osobnostmi, jako byli hudebník Mejla Hlavsa nebo básník Milan Koch,“ říká publicista Dan Hrubý.

Setkání s Hlavsou

Mirka Kochová se narodila v roce 1951. Byla to nenápadná, ale krásná dívka. Vyučila se elektromechaničkou, pracovala v řadě profesí a do jisté doby měla úplně všední zájmy: milovala knihy nebo dobrou muziku. Zásadní změnou byl pro ni rok 1967 a seznámení s Hlavsou. „Najednou byla mezi úplně jinými a pro ni i zajímavými lidmi.“

Milostný příběh s Hlavsou trval několik let. Nakonec ale měli každý jinou představu o společné budoucnosti. On chtěl hrát, ona chtěla rodinu. A pak se seznámila s pozoruhodnou osobností, s básníkem Milanem Kochem, který se stal jejím druhým osudovým mužem.

Tragédie lásky s Kochem

„Vlastně ani nevím, kde se seznámili, ale jejich společný život byl až dokonale harmonický,“ říká Mirčina sestra Irena Kabešová. Vzali se a žili v pražské Nerudově ulici. V proslulých malostranských hospodách dělala Mirka servírku a Milan tvořil. V listopadu 1974 ale přišla tragédie.

Oba čekali na noční tramvaj, on se ale najednou záhadně ztratil. Mrtvé a na kusy roztrhané tělo policisté našli v ďáblickém tunelu. „Mirka ho hledala, volala, netušila, co vůbec dělat. Na zastávku se vracela pořád dokola… Až v 5 ráno zavolala rodičům. Táta ji našel zmrzlou a vyčerpanou. Že je vdova se dozvěděla až po týdnu. Tehdy v ní něco umřelo,“ vzpomíná sestra Irena.

Sebevražda

Tehdy se zhroutila a jediné, co drželo 24letou Mirku na nohou, bylo rozhodnutí uspořádat a načisto přepsat literární odkaz svého muže a pak dobrovolně odejít ze světa. Dílo dokončila po sedmi měsících. Ještě než si pustila plyn, sešla do přízemí a na svou poštovní schránku připsala ke jménu křížek.