Pitky, milenci, milenky, odboj, blázinec, umění... Osudové ženy: Jana Krejcarová
Žila nespoutaně. Pro své okolí byla naprosto nevyzpytatelná. Česká „prokletá“ básnířka a prozaička, o které vám zakázali se učit. V dokudramatu účinkují Andrea Elsnerová, Jan Teplý nebo Simona Postlerová. Hovoří literární kritik Radim Kopáč.
„Honza“ byla dcerou známé novinářky Mileny Jesenské a architekta Jaromíra Krejcara. Dětství po boku svérázné matky, které pomáhala i v protiokupačním odboji, ji v lecčems poznamenalo. „Jana na sebe velmi záhy nabalovala matčiny negativní modely chování,“ upozorňuje literární kritik Radim Kopáč.
„Dědictví rozfofrovala v bujarých pitkách. Intenzivně se družila i s tehdejší avantgardou směřující do undergroundu.“ Tak pronikla i do okruhu surrealistických tvůrců kolem Karla Teigeho. Bouřlivý vztah s kontroverzním básníkem a filozofem Egonem Bondym (Zbyněk Fišer) začal na vánoční party 1948.
Osudový muž Bondy
I když Krejcarová byla nakonec vdaná pětkrát (a měla pět dětí), Bondyho k sobě stále znovu vábila. A stejně se choval i Bondy. Oba několikrát skončili na psychiatrii. Bondyho první hospitalizaci podle jeho otce zavinila Jana, která mladého básníka doslova uhranula.
Krejcarová byla nevyrovnaná a netajila se odporem ke zdravému rozumu a „realitě“, která pro ni byla synonymem maloměšťáctví a nedostatku poezie. „Chraňte mne moru, tyfu a zdravého rozumu,“ napsala jednou.
Styk s realitou, ono pověstné zaklínadlo lidí, jejichž pohlavní činnost se vybíjí souložemi s prezervativy a jejichž intelekt stačí na obsáhnutí značně silných naučných slovníků a římského práva. Prostě lidí, kteří vyjedou-li z Prahy na výlet do Hradce Králové, skutečně tam dojedou, a to i tehdy, vydají-li se na cestu s milenkou nebo svazkem veršů.
úryvek z prózy Clarissa
Patologické chování
„Měla silné tendence k bájné lhavosti, k fantazírování, k mystifikacím a k různým hrám s lidmi, kteří s ní přicházeli do kontaktu. Velmi ráda střídala různé masky, různé polohy, jak bylo patrné i v jejím vztahu s Egonem Bondym,“ charakterizuje její místy zřejmě patologické chování kritik Kopáč.
„Byla totálně sociálně nepřizpůsobivá. Neměla vůbec žádnou odpovědnost k sobě samé, k druhým. Nebyla schopná hospodařit s penězi, se vztahy, s emocemi, všechno z ní prýštilo nekoordinovaně.“ Nikdy neměla žádné trvalé zaměstnání. Nebyla schopná postarat se ani o svých pět dětí, které jí opakovaně odebírali.
Zanedbání péče o vlastní děti
V roce 1966 byla dokonce odsouzena pro zanedbání povinné péče o děti. Pobyt ve vězení v Pardubicích líčí v nesmírně silné próze Otisky duší. V souvislosti s jejím literárním odkazem jistě stojí za zmínku slavný dopis Egonu Bondymu. On na něj reagoval neméně známým a intenzivním Appendixem pro Honzu Krejcarovou.
„Egon Bondy hrál ve vztahu spíše roli trpnou, pasivní. Ona měla roli aktivní, té Gradivy, která vždy kráčí o krok před ním,“ myslí si Kopáč. Vztah Krejcarová–Bondy zaznamenal i snímek 3 sezóny v pekle (2009), ovšem spíše z Bondyho perspektivy.
Proč Osudová žena?
Co z ní kromě její tvorby dělá ještě osudovou ženu? „Rozhodně to nebyla krásná žena, ale byla vysoce inteligentní a měla ohromné charisma. Měla v sobě něco spalujícího, něco pohlcujícího, měla v sobě iracionalitu jako hnací motor,“ říká literární kritik.
Sama Krejcarová svůj životní postoj výstižně shrnula v dopise Egonu Bondymu: „Jestli jsem někdy provedla v životě něco, za co se stydím, tedy to byly vždycky věci, které jsem provedla ze zdravého rozumu.“
Související
-
Podle Franze Kafky byla „živoucí oheň“. Osudové ženy: Milena Jesenská
Svobodomyslná i tvrdohlavá. Novinářka, spisovatelka a překladatelka v životě prožila více důležitých lásek. Za svůj angažovaný přístup k životu nakonec zaplatila.
-
Po Mnichovu se rodilá Francouzka za svou zemi hodně styděla. Osudové ženy: Suzanne Renaud
I za cenu odloučení od své rodné Francie navždy spojila svůj život s domovem svého muže, básníka, grafika a překladatele Bohuslava Reynka.
-
Dcera jí zemřela hlady. Manželství stálo život i ji. Osudové ženy: Marina Cvětajevová
Ruská básnířka prožila u nás údajně svá nejkrásnější léta. Taky proto Československu věnovala několik básní. Jinak byl ale její život plný přemetů i opravdových tragédií.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.