Za pomoc otci byla obviněna z vlastizrady. Osudové ženy: Alice Garrigue Masaryková

Narodila se v roce 1879 ve Vídni. V hlavním městě rakousko-uherské monarchie, kde Masaryk učil na univerzitě, žila rodina až do roku 1882, kdy se přestěhovali do Prahy. Alice a její tři sourozenci vyrůstali v intelektuálním prostředí a mezi českými vlastenci.

První doktorka historie v našich dějinách

Alice si prosadila možnost studovat na dívčím gymnáziu Minerva. Poté se přihlásila na pražskou univerzitu, která v té době v omezené míře nabízela vzdělání i ženám. Nejprve nastoupila ke studiu medicíny, které ovšem po krátké době ukončila. Jako hlavní důvod uváděla svou krátkozrakost.

Alice a Jan Masarykovi se svou matkou Charlottou|foto:Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Stala se posluchačkou filozofické fakulty a po úspěšném studiu také první ženou s doktorátem z historických věd u nás. Jejím oborem se staly sociologie a sociální práce, angažovala se například v protialkoholním hnutí a později také podporovala svého otce v české národní otázce.

Dr. Masaryková nadhodila ve své přednášce Společnost a výchova několik obrazů ze života a ponechala posluchačům volnost dalšího přemýšlení, majíc za to, že inteligentní posluchač si vývody utvoří sám. Již to, že nás přiměla, abychom se zamýšleli, svědčí o úspěchu jejích slov. Dotýkajíc se zvyků naší společnosti, ťala mnohé do živého, ale takové řezy ozdravují. Je nutno, aby průkopníci učinili průlom v pevné zdi předsudků, aby se ostatním lépe pracovalo a radostněji žilo.

Z recenze Anny Nesvadbíkové na přednášku Alice Masarykové na téma Společnost a výchova, Ženská revue, 1906.

Obviněna z vlastizrady

Když Masaryk po propuknutí první světové války opustil zemi, pomohla schovat některé jeho dokumenty. Za tuto činnost byla zatčena a jako vlastizrádkyni jí hrozil trest smrti. Na nátlak světové veřejnosti byla po několika měsících z vídeňského vězení propuštěna.

Po vzniku republiky byla krátce poslankyní v Revolučním národním shromáždění. Protože její nemocná matka fakticky nebyla schopna zastávat roli první dámy, začala se po boku prezidenta Masaryka objevovat právě jeho nejstarší dcera. Kromě toho byla také předsedkyní Československého červeného kříže. O jejím osobním životě v této době toho příliš nevíme. Blízký vztah navázala s architektem Pražského hradu Josipem Plečnikem. Každopádně se nikdy nevdala a zůstala bezdětná.

V emigraci trpěla depresemi

Těžké časy pro ni nastaly po smrti jejího otce a pod tíhou sílícího tlaku hitlerovského Německa na Československo. Kolem Alice Masarykové se rozpoutal skandál ohledně jejího působení v čele ČSČK, a ona raději ze své funkce odstoupila. Válku prožila v emigraci v USA. Vzhledem k těžké situaci a rodinným dispozicím se i u ní projevila duševní choroba, která si vyžádala hospitalizaci v sanatoriu a léčbu elektrošoky.

Alice Masaryková|foto:Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

V roce 1945 se vrátila do vlasti. Opět se pustila do veřejného života a podporovala své blízké přátele – prezidenta Edvarda Beneše a jeho ženu Hanu. Po nástupu komunistů a smrti svého bratra Jana Masaryka se opět s těžkým srdcem rozhodla republiku opustit. V Americe se znovu aktivně zapojila do práce v krajanských spolcích. I přes postupnou ztrátu zraku psala své paměti. Zemřela v Chicagu v 87 letech na podzim roku 1966.