Za pomoc otci byla obviněna z vlastizrady. Osudové ženy: Alice Garrigue Masaryková
Prvorozená dcera TGM byla vzdělaná a emancipovaná žena. „A já se nebojím ji označit za první oficiální vědkyni, která se v naší historii vyskytovala," říká historička.
Narodila se v roce 1879 ve Vídni. V hlavním městě rakousko-uherské monarchie, kde Masaryk učil na univerzitě, žila rodina až do roku 1882, kdy se přestěhovali do Prahy. Alice a její tři sourozenci vyrůstali v intelektuálním prostředí a mezi českými vlastenci.
První doktorka historie v našich dějinách
Alice si prosadila možnost studovat na dívčím gymnáziu Minerva, poté se přihlásila na pražskou univerzitu, která v té době v omezené míře nabízela vzdělání i ženám. Nejprve nastoupila ke studiu medicíny, které ovšem po krátké době ukončila. Jako hlavní důvod uváděla svou krátkozrakost.
Stala se posluchačkou filozofické fakulty a po úspěšném studiu také první ženou s doktorátem z historických věd u nás. Jejím oborem se staly sociologie a sociální práce, angažovala se například v protialkoholním hnutí a později také podporovala svého otce v české národní otázce.
Dr. Masaryková nadhodila ve své přednášce Společnost a výchova několik obrazů ze života a ponechala posluchačům volnost dalšího přemýšlení, majíc za to, že inteligentní posluchač si vývody utvoří sám. Již to, že nás přiměla, abychom se zamýšleli, svědčí o úspěchu jejích slov. Dotýkajíc se zvyků naší společnosti, ťala mnohé do živého, ale takové řezy ozdravují. Je nutno, aby průkopníci učinili průlom v pevné zdi předsudků, aby se ostatním lépe pracovalo a radostněji žilo.
Z recenze Anny Nesvadbíkové na přednášku Alice Masarykové na téma Společnost a výchova, Ženská revue, 1906.
Odviněna z vlastizrady
Když Masaryk po propuknutí první světové války opustil zemi, pomohla tajně schovat některé jeho dokumenty. Za tuto činnost byla zatčena a jako vlastizrádkyni jí hrozil trest smrti. Na nátlak světové veřejnosti byla po několika měsících z vídeňského vězení propuštěna.
Po vzniku republiky byla krátce poslankyní v Revolučním národním shromáždění. Protože její nemocná matka fakticky nebyla schopna zastávat roli první dámy, začala se po boku prezidenta Masaryka objevovat právě jeho nejstarší dcera. Kromě toho byla také předsedkyní Československého červeného kříže. O jejím osobním životě v té době toho příliš nevíme. Blízký vztah navázala s architektem Pražského hradu Josipem Plečnikem. Každopádně se nikdy nevdala a zůstala bezdětná.
V emigraci trpěla depresemi
Těžké časy nastávají pro Alici po smrti jejího otce a pod tíhou sílícího tlaku hitlerovského Německa na Československo. Kolem Alice Masarykové je rozpoután skandál ohledně jejího působení v čele ČSČK a ona raději ve své funkci končí. Válku prožije v emigraci v USA. Vzhledem k těžké situaci a rodinným dispozicím se i u ní projevuje duševní choroba, které si vyžádá hospitalizaci v sanatoriu a léčbu elektrošoky.
V roce 1945 se do vlasti vrací, opět se pouští do veřejného života a podporuje své blízké přátele – prezidenta Edvarda Beneše a jeho ženu Hanu. Po nástupu komunistů a smrti svého bratra Jana Masaryka, se opět s těžkým srdcem rozhoduje republiku opustit. V Americe se znovu aktivně zapojuje do práce v krajanských spolcích, i přes postupnou ztrátu zraku píše své paměti. Umírá v Chicagu v 87 letech na podzim roku 1966.
Účinkují: Veronika Lazorčáková a Petra Bučková
Host: Michaela Košťálová
Autoři pořadu: Hynek Pekárek a Radek Brož
Režie: Michal Bureš
Hudební spolupráce: Antonín Schindler
Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský
Premiéra: 19. října 2018
Související
-
Pavel Kosatík: Masaryk chtěl spíše americkou demokracii. Vycházel z náboženského fundamentu
14. září 1937 zemřel první český prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Jaké měl myšlenky při zakládání státu? A proč se mu říkalo prezident osvoboditel?
-
Riskovala úplně všechno. Osudové ženy: Charlotta Garrigue-Masaryková
Nejdřív za sebou nechala celý svůj známý svět. Stala se družkou Masaryka, kterého nemohla moc znát. Ale jen díky ní Masaryk objevil směr a cíl vlastního života.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Děsivá freska válečné krajiny, u které se nepřestávám smát.
Petr Gojda, slovesný dramaturg, Centrum výroby Českého rozhlasu


Osudy dobrého vojáka Švejka KOMPLET
Pro jedny šťastný blb a ignorant, pro druhé vychytralý šašek. Pro nadporučíka Lukáše boží dobytek. Pro jedny ikona totálního odcizení a nihilismu, pro jiné bojovník proti válce, pro další anti světec a antihrdina. Čte Oldřich Kaiser