Z Čech až k severnímu pólu (6/16)

8. říjen 2018

Kdo ví, kdy by spatřil světlo světa první horkovzdušný balon, kdyby si jednoho dne bratři Motgolfiérové nevšimli, že sušící košile u krbu se nadouvá a vznáší. Později dali nadnášenému tělesu kulovitý tvar a hleďme, první balon byl na světě. To se psal rok 1782.

Historický balon

Kdyby to nebyli bratři Montgolfiérové, zajisté by to byl profesor Jacques Charles, který spolu s bratry Robertovými o rok později, to je v roce 1783, sestrojil první balon plněný vodíkem a uskutečnil s ním let trvající 45 minut.

Nejdříve se samozřejmě experimentovalo s nepilotovanými balony, poté posádku tvořily zvířata a nakonec vzlétli i první lidé. V horkovzdušném balonu to byli na konci listopadu roku 1783 pánové Jean-François Pilâtre de Rozier a François Laurent d'Arlandes. O pár dnů později, 1. prosince se do nebe vznesl se svým balonem plněným vodíkem již zmíněný profesor Jacques Charles.

První balon v českých zemích

Pád balonu Kysibelka

V českých zemích si museli na první balon chvilku počkat. Jako první se dočkala Praha – 31. října roku 1790 ve velkém horkovzdušném balonu vzlétnul Jean - Pierre Blanchard, kterého tehdy doprovázel českým šlechtic – přírodovědec Jáchym ze Šternberka.

První vzducholodě

S vývojem balonů šel ruku v ruce i vývoj vzducholodí. Ale byl tu jeden problém. Dlouhou dobu chyběl motor, který by nebyl pro let těžký. Ale i s tím si tehdejší konstruktéři poradili.

Jak? A jakou roli sehráli v balonovém létání Čechoslováci? Jak se balony a vzducholodě využívají dnes? 

Soutěžní otázka

Jak se jmenovala vzducholoď, která spolu s českým vědcem Františkem Běhounkem v roce 1928 ztroskotala?

Správně odpověděl a výhercem se stal: Jiří Okrouhlý, Zbiroh. Všichni soutěžící, kteří odpověděli správně, pokračují v soutěži.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.