Čeští orli (16/16)
Vývoj letectví s sebou přinášel i snahu o dosažení čím dál větší rychlosti. Už ve 30. letech bylo jasné, že s pístovými motory se vyšších výkonů nedosáhne a proto bylo nutné vymyslet nový druh pohonu. Jako alternativa se ukázal proudový motor, kde hlavními tahy jsou výstupní plyny vycházející z turbíny.
Psal se červenec roku 1939, svět se připravoval na válku a světlo světa tehdy spatřil první proudový letoun. Byl jím Henkel 178. Čechoslováci mohli poprvé vidět letadlo, které letělo bez vrtule až na sklonku druhé světové války, a byla to tzv. „švalbina“ – konkrétně Messerschmitt Me 262 Schwalbe, německý dvoumotorový proudový stíhací letoun. Díly na tato letadla se vyráběla i v protektorátních továrnách, například v pražské Avii.
První československý proudový letoun
Naši konstruktéři opět nezaháleli a chtěli světu ukázat svoji vlastní verzi proudového letadla. Od roku 1947 na jeho konstrukci pracoval tým pod vedením ing. Záhory a ing. Prachaře a vznikl tak projekt letounu L 52. Plánovaná byla jedno i dvoumístná verze. Ovšem vše překazil rok 1948 a Československo se začalo orientovat na sovětskou licenční výrobu – konkrétně na Mig 15.
Jak šel čas
Vzhledem k tomu, že pohonné jednotky do Migu 15 vyráběl pražský Motorlet (a my měli i bohaté zkušenosti s jeho výrobou), odhodlali jsme se k vývoji vlastního proudového cvičného letounu. Přišel tak na svět L29 Delfín a posléze L 39 Albatros, na kterém se piloti cvičí dodnes.
Jaká další proudová letadla jsme zkonstruovali? Co jsou to Četnické hlídky a kdy se začaly chránit vzdušné hranice? Jak vypadá simulátor kokpitu Gripenu a kdo se v něm učí létat? Uslyšíte v díle nazvaném „Čeští orli“.
Soutěžní otázka
Správně odpověděl a výhercem se stal Jiří Nikl, Hradec Králové.
Ceny do soutěže věnovali ČSA, Letiště Benešov, Pecka Modelář s.r.o. a Letiště Kbely.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
