Plnil sen matky. Dokud nezemřela. Příběhy slavných: Roald Amundsen
Účinkují Miroslav Etzler a Václav Rašilov.
Už jako malý zbožňoval cestopisy a zimu. Klíčové rozhodnutí o první mrazivé expedici padlo v roce 1888, když Fridjtjof Nansen přešel celé Grónsko. Roaldovi bylo 16 a chtěl dokázat něco podobného. Začal s pilováním „fyzičky“: lyžoval, vesloval, hrál fotbal. Rodiče ho považovali za snílka.
Souboj snů
Matka trvala na vysokoškolském studiu co nejdál od lodí a vody. Její přání, aby byl lékařem, plnil. Ale jen dokud náhle nezemřela. V 21 se školou skončil a začal plnit svůj sen stát se polárníkem: zkoušel přejít mrazivou Hardangerskou vysočinu, tři roky se plavil s lovci tuleňů, stal se kormidelníkem.
V roce 1896 se jako první důstojník u Belgičana Gerlacha vydal na svou první expedici k jižnímu pólu. Na 13 měsíců tehdy uvízli v ledu. Mnoho členů posádky propadlo bílému šílenství. Ne tak on. A když se konečně vrátili, vrhnul se na studium mořeplavectví a začal s přípravou vlastní expedice.
Souboj o prvenství
Trvala 43 měsíců (z toho 5 měsíců ve 40stupňových mrazech a celé 3 měsíce na lyžích). Konečně ale mohl světu odtelegrafovat zprávu, že úspěšně proplul Severozápadním průjezdem na Aljašku. První krok k dobytí pólu měl za sebou. Zbývalo rozhodnout, jestli sever nebo jih. Vybral sever.
Expedice vyrazila k severu. Jenže tam už zamířil americký admirál Robert Peary. A tak Amundsen mění plán a zamíří k jihu. Ani tam se ale nechystá sám. Jeho i výpravu britského kapitána Roberta Scotta uvězní v Antarktidě na půl roku mrazivá polární noc. Když konečně teplota vystoupá na –22° C, může závod začít.
Souboj o jižní pól
Amundsen se psím spřežením spěchá k pólu. Scott bere svoji expedici víc vědecky: jde pomalu, zkoumá. Jeho těžký náklad táhnou nemotorní poníci, poruchové motorové saně a nakonec lidi sami. Když konečně dorazí k pólu, najde tam norskou vlajku.
Amundsenova výprava jižní pól dobyla 14. prosince 1911. Dohromady tam strávili 36 hodin. Chtěli mít jistotu, že opravdu byli první. Když tam Scott dorazil, byl už Amundsen na cestě zpátky a v hlavě plánoval další výpravu. Scott návrat nepřežil.
Souboj o čest a o život
Amundsen v červenci 1918 podnikl cestu z Norska kolem Ruska a Aljašky až do USA. Expedici ale stíhal jeden problém za druhým a do cíle doplul jen s tříčlennou posádkou. I tak byl první, kdo obeplul svět nad severním polárním kruhem.
Bylo na čase splnit si další sen. O přeletu polárního oceánu. Podařilo se mu to 25. května 1925. Pak severní pól přeletěl ještě vzducholodí. Tenhle úspěch měl ale hořkou pachuť. Pilot expedice Umberto Nobile ho využil jako nástroj k šíření slávy Mussoliniho fašistické vlády.
Amundsen se stáhl do pozadí. V roce 1928 ale přijal nabídku k záchraně ztracené Nobilovy vzducholodi (členem posádky byl i František Běhounek). Na Špicberky, kde měl začít s pátrací akcí, ale nikdy nedorazil...
Související
-
Co měřil Běhounek na severním pólu?
Nejen spisovatelem dobrodružných knih, ale především skvělým vědcem byl František Běhounek. Osobně se účastnil polární expedice, při které málem položil život.
-
Polární trosečníky zachránila vysílačka, která neměla být na...
O životě a smrti občas rozhoduje úplná náhoda. Bylo to tak i v 90 let starém příběhu záchrany přeživších ze ztroskotané vzducholodi Italia. Rozhodující roli při tom...
-
Z Čech až k severnímu pólu: balóny a vzducholodě včera a dnes
Kdo ví, kdy by spatřil světlo světa první horkovzdušný balon, kdyby si bratři Motgolfiérové nevšimli, že sušící košile u krbu se vznáší. První balon byl na světě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
