Věřila v komunismus, ne v komunisty. Osudové ženy: Riva Krieglová

25. leden 2019
Riva Krieglová, František Kriegel a Alexander Dubček

Kibuc, komunistický odboj, Osvětim, komunistická perzekuce. Riva Krieglová nebyla jen manželkou výjimečného muže pražského jara 1968.

Narodila se v roce 1908 do židovské rodiny na území dnešního Běloruska jako Rifka Lubecká. O jejím dětství a dospívání víme jen málo. Rodiče jí brzy zemřeli a ona se ve svých 23 letech vydala do Palestiny. V tamním kibucu se přesvědčená sionistka seznámila s Pavlem Friedem, mužem z jihlavské židovské rodiny, se kterým přišla do tehdejšího Československa. Vzali se 4. dubna 1937 v jihlavské synagoze.

Věřila jsem, že komunisté chtějí dobro. Že svět může být lepší. Že je třeba bít se za ideály.
Riva Krieglová

V rukách nacistů

Julius Fučík

Pavel Fried provozoval v Jihlavě obchod s textilním zbožím, který převzal po svém otci. S příchodem nacistů byl ale obchod uzavřen a manželé se přestěhovali do Prahy, kde se zapojili coby přesvědčení komunisté do protinacistického odboje. V roce 1940 navázala přes manžele Jelínkovy spojení s novinářem Juliem Fučíkem, který ji pověřil organizováním technického aparátu pro rozmnožování Rudého práva a dalších ilegálních tiskovin, zajišťovat agitační akce, obstarávat peníze i potravinové lístky a podobně.

Manžele Friedovy zatkli v bytě Jelínkových spolu s Juliem Fučíkem. Riva po výsleších putovala do Terezína a odtud v lednu 1943 do Osvětimi. Navzdory okolnostem zůstávala vnitřně pevná, pomáhala spoluvězňům. Před koncem války ji převezli do Ravensbrücku, odkud se jí podařilo utéct.

Když jsem utekla už z osvobozeného lágru, šla jsem ještě s několika ženami do německé vesnice. Dvě hodiny na to tam byli Rusové. Prožila jsem radost z osvobození. Poprvé jsem se setkala s vojákem rudé armády. Nabídla jsem se veliteli, že budu tlumočit při domluvě s německými obyvateli vesnice. První, co Rusové chtěli od Němců, byly „časy“ – hodinky. To bylo mé první setkání s „novým člověkem“, kterým nás krmili před válkou propagátoři Sovětského svazu. Pak tento „nový lepší člověk“ začal v té vesnici Němky znásilňovat.
Riva Krieglová

Cesta na vrchol

Po válce se Riva ocitla v Praze zcela sama. V koncentračním táboře zahynul její manžel i všichni příbuzní. Začala pracovat na stranickém komunistickém sekretariátu, kde se seznámila s lékařem Františkem Krieglem. Vzali se 31. srpna 1948, oběma bylo čtyřicet let. Padesátá léta prožili bezdětní manželé v duchu nadšeného budování socialismu, v jehož ideály stále skálopevně věřili.

František Kriegel se stal náměstkem ministra zdravotnictví a účastnil se zestátňování. Byl tvrdý a nekompromisní a na ministerstvu se stal brzy nepohodlným. Naštěstí unikl politickým procesům a stáhl se do ústraní a pracoval jako závodní lékař se specializací na revmatologii. Koncem 50. let se stal primářem v pražské Krči.

Gustáv Husák, Ludvík Svoboda, Alexander Dubček a František Kriegel v prvomájovém průvodu v roce 1968

Okupace

Společensko-politické uvolňování v 60. letech vyneslo Františka Kriegla do poslaneckého křesla a v roce 1968 se stal členem Dubčekova ústředního výboru, dokonce se stal předsedou Ústředního výboru Národní fronty, tedy jedním z pěti nejvýznamnějších československých politiků. Byl také jedním z těch, kdo byli v srpnu 1968 odvlečen do Sovětského svazu. Měli podepsat takzvaný moskevský protokol, který legitimizoval vstup okupačních vojsk Varšavské smlouvy do Československa. František Kriegel to ovšem jako jediný z mužů pražského jara odmítl, přestože věděl, že tím riskuje vlastní život.

Normalizace a perzekuce

Krieglovi se ihned ocitli na černé listině. Někdejší vrcholný politik byl vyhozen ze strany i z nemocnice a z obou manželů se stali penzisté. Riva zůstala členkou strany, viděla v tom možnost, jak neztratit možnost zasazovat se o změnu poměrů. I ji ale komunisté brzy vyloučili. Další život manželů provázely perzekuce komunistického státu, stálý dohled estébáků a řada dalších nepříjemností.

František Kriegel

Po smrti Františka Kriegla v roce 1979 prý Riva už nechtěla žít dál. Pozůstalým byl znemožněn veřejný smuteční obřad, a tak musel být její manžel zpopelněn. Bezdětné vdově zůstalo jen několik málo přátel. Byl mezi nimi ale jeden tajný agent, který StB vyzradil, kam zakopali Krieglův archiv. Riva strávila celá 80. léta vytrvalou korespondencí se státním aparátem a jeho vymáháním zpět. A nakonec byla úspěšná.

Svědectví o 20. století

Zadostiučiněním pro ni bylo, že se dožila listopadu 1989, po němž mohla vydat svědectví o Fučíkovi i Krieglovi. Také díky ní se dnes nezapomíná na to, že v Československu žili i komunisté, kteří za svůj postoj byli ochotní ručit i vlastními životy.

Riva Krieglová zemřela v roce 2001 ve svých 93 letech.

Účinkují: Taťjana Medvecká, Kajetán Písařovic, Svatopluk Schuller, Pavel Batěk, Jan Kačer

Host: Martin Groman

Připravila a slovem provází: Ivana Chmel Denčevová

Literární spolupráce: Hynek Pekárek

Režie: Michal Bureš

Dramaturgie: Ivana Chmel Denčevová

Hudební spolupráce: Antonín Schindler

Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský

Premiéra: 25. 1. 2019

Spustit audio

Související