Právě načínáme čtvrtou desítku schůzek. Ty schůzky jsme si vytyčili jako orientační body, abychom při Toulkách českou minulostí nezabloudili.

Krajina minulosti, kterou na této schůzce Toulek českou minulostí procházíme, byla zatím ponořena do tmy pověstí. Jenomže ono už svítá, pomalu se rozednívá.

„Tetín. Hrad založený roku 712. Když kníže Bořivoj a svatá Ludmila zanechali světských záležitostí a odložili knížecí odznaky, začali sloužit Bohu právě na tomto hradě..."

Místo naší schůzky: Tetín. Jméno tohoto hradu u Berouna není spolucestovatelům naší historií neznámo. Setkali jsme se s ním, když jsme pátrali po hradišti kněžny Tetky.

Na této schůzce v Toulkách českou minulostí se potkáme se čtvrtým českým knížetem, který je zároveň čtvrtým svatým naší historie.

Právě putujeme nejstarší historickou dobou českého státu, a není to čas anonymních, nezřetelných, bezbarvých postav, ale osobností s jasnými obrysy.

Opět se setkáme se čtvrtým českým knížetem a čtvrtým světcem naší historie – Václavem.

Na rozhlasových vlnách se spolu touláme krajinou, a to krajinou české historie. Ta krajina je začasté útěšná, oku milá, na druhé straně ji nezřídka lemují krvavá jezírka.

Bratrovražda bývala odedávna nejtěžším zločinem. Ve středověkých poměrech však nepředstavovala událost nikterak výjimečnou, a to ani v nejvyšších vládních kruzích.

Dnešním dílem uzavíráme čtvrtou desítku našich schůzek. Dnešním dílem uzavíráme i příběh knížete Václava.