Současný systém prohlubuje propast mezi studenty, říká Vladimíra Dvořáková. Zvládneme implementovat strategii vzdělávací politiky České republiky 2030?
Jaké mohly být motivace Jevgenije Prigožina pro vpád do ruské metropole a důvody pro to, aby operaci nedokončil? Politoložka Vladimíra Dvořáková hledá odpovědi nejen v aktuálních zprávách, ale i v ruské historii. V druhé polovině rozhovoru se zamýšlí nad strategií vzdělávací politiky České republiky 2030, ale i nad tím, jak funguje školství v současné době.
Jaká je strategie vzdělávací politiky České republiky 2030? Sleduje dva hlavní cíle: jednak zaměřit vzdělávání více na získávání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní a osobní život a za druhé snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání, umožnit maximální rozvoj potenciálu dětí, žáků a studentů. Ministr školství Mikuláš Bek stojí za tím, aby se náš vzdělávací systém stal výhodnější pro všechny, zaměří se na změnu přijímacích testů na střední školy, posílení gymnázií a zavedení nových typů škol.
Čtěte také
„Měli bychom naučit děti vybírat si informace, které jsou podstatné, a umět s nimi pracovat. Ale zase některé věci musíme znát. Třeba matematici říkají: fajn, máte kalkulačku, ale násobilku musíte umět, protože jinak nikdy nepochopíte matematické řady, je dobré se je naučit, navíc to cvičí paměť... To znamená, že je velmi obtížné nastavit, co by se děti měly učit, aby nebyly zahlceny fakty a aby zároveň uměly ty věci použít. V tom je ta strategie velice silná. V čem je slabá, je, že ty věci se hůře implementují,“ zamýšlí se nad strategií Vladimíra Dvořáková.
Stres, frustrace a nerovnost mezi studenty
Největší problém spatřuje Vladimíra Dvořáková v nastavení testů, ať už jde o přijímací zkoušky nebo maturity. Ze zkušenosti ví, že spousta dětí, i těch šikovných, musela brát zvláštní hodiny doučování ne proto, aby zdokonalila své vědomosti, ale proto, aby se připravila na samotné testy. Na drahé doučování však nedosáhne každý.
Bohužel aktuální systém není náporem pouze pro studenty. Krom toho, že pedagogové jsou unavení a přehlcení z nových informací a metod, podle kterých by měli učit, hovoří se také o byrokratické zátěži ředitelů. Nemají tak dost prostoru na kontrolu kvality výuky nebo motivování učitelů.
Související
-
Co nejvíc chybí začínajícím pedagogům, vysvětluje Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy
Potřebují se i učitelé sdružovat? Jaká témata přináší Učitelská platforma do veřejného prostoru? Co nejvíc chybí začínajícím pedagogům? Učí se i učitelé od dětí?
-
Magdalena Málková, spoluzakladatelka školy Prosperity: Co by se mělo změnit v českém školství?
Jak se z nákupčí v oblasti mezinárodního obchodu stane učitelka základní školy? Co by se mělo změnit v českém školství? V čem je škola Prosperity jedinečná?
-
Politoložka Dvořáková: Nová díra v rozpočtu je problém. Kde je ale koncepce dalšího vývoje státu?
Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků a odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny o 60 miliard méně, než se čekalo. Jak velká chyba to je? Kde škrtat?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
