Půjčit si peníze je lákavé. Kdy je půjčka výhodná, a kdy je naopak lepší na věc zapomenout?

27. červen 2020

Kontokorent, kreditní karta, mikropůjčka nebo odložená platba. Bankovní domy nabízejí v oblasti krátkodobých půjček mnoho variant. Jaké jsou zásady bezpečného bankovnictví? A na co si dát velký pozor?

Při sjednávání půjčky je třeba obezřetnost

„Krátkodobé půjčky v podobě kontokorentu nebo kreditní karty spadají pod široký pojem spotřebitelský úvěr. Jde o jakoukoli odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu poskytovanou spotřebiteli,“ vysvětluje právník časopisu dTest Marcel Ivánek.

Spadají sem i hypotéky, malé spotřebitelské úvěry bez konkrétního určení nebo úvěry ze stavebního spoření.

Nejdostupnější a nejrychlejší možností, jak se dostat k penězům, je mít sjednaný kontokorent. V praxi to znamená, že kdykoli lze přečerpat svůj běžný účet a jít takzvaně do minusu. Je však třeba být obezřetný.

Kdy se půjčka vyplatí?

Kontokorent k běžnému účtu je jeden z nejsnazších způsobů, jak si krátkodobě půjčit peníze

„Půjčka se vyplatí v situaci, kdy to, na co si půjčíme, budeme užívat déle, než jak dlouho to budeme splácet. Platí to například u hypoték a dalších půjček na bydlení, kde se předpokládá dlouhodobé užívání,“ říká Marcel Ivánek.

Smysl mají i návratné investice do budoucna. „Pokud například zainvestuji do studia jazyků, díky kterému pak získám lépe placenou práci, jde o investici, která má smysl. Stejně tak koupí nového spotřebiče se mohou roční úspory pohybovat v řádu stovek až tisíců korun. I tady má půjčka smysl.

„Na druhé straně, pokud něco rychle spotřebuji a nemám z toho dlouhodobý užitek, je lepší si investici rozmyslet. Splácení totiž může přinést více starostí než sám užitek. Typickým příkladem jsou dovolené a vánoční dárky,“ varuje právník.

Je spotřebitel automaticky chráněn?

V případě jakékoli půjčky je nutné pečlivě si hlídat, o jakou půjčku se jedná a kdo ji poskytuje. Ne vždy je totiž spotřebitel automaticky chráněn v situacích, kdy náhle přijde o příjem, onemocní nebo ztratí práci. Mnoho půjček sice obsahuje pojištění proti neschopnosti splácet, vždy je ale potřeba vědět, jaká konkrétní rizika daný spotřebitelský úvěr kryje.

„Obzvláště záludné jsou tzv. mikropůjčky do výplaty. Roční procentuální sazba nákladů tu totiž může dosahovat tisíců procent.“

RPSN znamená roční procentuální sazbu nákladů. Je v ní započítáno všechno, co spotřebitel zaplatí navíc oproti penězům, které si půjčil.

Půjčka bez vědomí partnera

Ideální stav je, aby manželé o všech svých transakcích věděli. Měli by mít přehled o vzájemné finanční situaci, a mohli tak případně reagovat.

„Samozřejmě ale platí, že jeden manžel může bez plné moci ve finančních záležitostech zastupovat druhého. Stanovit ale výši částky, o které jde rozhodovat bez vědomí partnera, nelze. Měla by tam být vzájemná úcta a respekt,“ uzavírá právník d Testu.

Spustit audio

Související