Psala básně plné citů, ale i dopisy nejmocnějším mužům své doby. Osudové ženy: první česká básnířka Vestonie

12. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Johana Vestonie je považována za první ženskou představitelku humanismu v Čechách a první českou básnířku
0:00
/
0:00

Pocházela z Anglie, ale celý svůj život prožila v Čechách. Jejím nevlastním otcem byl alchymista Edward Kelley. Díky němu disponovala na svoji dobu zcela výjimečným vzděláním. Ovládala několik jazyků, psala básně a udržovala čilý písemný styk s řadou významných evropských humanistů, ale i státníků. Přestože psala jen krátce a latinsky, bývá označována za vůbec první básnířku na českém území.

Host: Radim Kopáč
Účinkují: Igor Bareš, David Novotný, Kajetán Písařovic, Tomáš Bareš, Barbora Bočková, Anna Brousková
Připravili: Ivana Chmel Denčevová, Hynek Pekárek, Eva Dvořáková
Zvukový mistr: Jiří Flossman, Jan Brauner
Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský
Hudba: Antonín Schindler
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 12. 6. 2021

Alžběta Johana Vestonie se narodila v listopadu 1582 v Anglii. Její otec zemřel velmi záhy a její matka se brzy podruhé provdala. „Alžbětiným nevlastním otcem se stal Edward Kelley, později v Čechách velmi známý alchymista, působící na dvoře císaře Rudolfa II,“ popisuje literární a výtvarný historik Radim Kopáč.

Alžběta se ocitla v prostředí rudolfinské Prahy, v metropoli kultury. Její otec jí zajistil život nejenom v blahobytu, ale také velmi kvalitní soustavné vzdělání. „Alžběta mluvila několika jazyky. Taková míra vzdělání byla v té době naprosto výjimečná. Vzdělání patřilo aristokracii a těm, kteří se pohybovali v univerzitních kruzích, navíc Alžběta byla žena,“ přibližuje historik.

Kritické okamžiky 

Edwardu Kelleymu se však na královském dvoře přestalo dařit. Osudným se mu stal souboj s dvorním úředníkem, který zemřel. Edward Kelley byl zatčen, uvězněn a byl mu zkonfiskován majetek.

„Pro Vestonii to byl zprvu šok, ale i silný impuls, aby se začala bránit. Zhruba od roku 1598 začíná psát básně, drobné aforismy, morality a především čile koresponduje s významnými humanisty a státníky té doby. Vždy s prosbou, aby odebraný majetek jejího otce byl rodině navrácen. Snaží se přimlouvat u mocných, aby se status, který začala se svojí matkou ztrácet, vrátil do původního stavu.“

Z básnířky matkou

Osudné pro ni bylo setkání s Janem Leonem z Eisenachu, bohatým právníkem a německým šlechticem, který ji neváhal zastupovat. Skutečně se mu podařilo přesvědčit anglického krále, aby Vestonii byly jejich statky v Anglii vráceny. Za to ale žádal její ruku.

Klášter, kam hodlala Alžběta vstoupit, byl tedy odsunut na vedlejší kolej. „Alžběta začala naplňovat dobově očekávané role. Stala se manželkou a během devíti let se stala sedminásobnou matkou. Ani jedno z jejích dětí se však nedožilo dospělosti.“

V básnické tvorbě nepokračovala. „Tvůrčí vzepětí náhle vyhaslo, jako by role matky a manželky její básnickou tvorbu zatlačila do pozadí. Ustala i její korespondence. Přesto je její tvorba naprosto výjimečná. Žádnou takovou druhou básnířku v českých zemích bychom nenašli.“

Zemřela předčasně v listopadu 1612 ve svých třiceti letech.

Zdroje a literatura:

Beráková Zora: Desátá múza. Praha: Motto, 2013.

Chourová Petra: Alchymisté nebo šarlatáni. John Dee a Edward Kelley. Praha: Libri, 2010.

Sviták Ivan: Malostranská Sapho. Opožděná recenze díla Elisabethy Johanny Westonové. Praha: I. Sviták, 1994.

  • Rozhlasový dokument je jedním z nejnáročnějších žánrů. Obsahuje v sobě jak zpravodajství, tak publicistiku, slovesnou tvorbu a i specifickou práci s hudebním designem. V minulém roce vzniklo v Českém rozhlase 853 dokumentů a jejich poslech by vám zabral 21 325 minut. Podívejte se na další fakta o rozhlasu na webu nasecislahraji.cz.
Naše čísla hrají... s vámi
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.