Psala básně plné citů, ale i dopisy nejmocnějším mužům své doby. Osudové ženy: první česká básnířka Vestonie
Pocházela z Anglie, ale celý svůj život prožila v Čechách. Jejím nevlastním otcem byl alchymista Edward Kelley. Díky němu disponovala na svoji dobu výjimečným vzděláním. Ovládala několik jazyků, psala básně a udržovala čilý písemný styk s řadou významných evropských humanistů a státníků. Přestože psala jen krátce a latinsky, bývá označována za první básnířku na českém území. V dokudramatu účinkují Barbora Bočková nebo Igor Bareš. Hovoří literární historik Radim Kopáč.
Použitá literatura:
Beráková, Zora: Desátá múza. Praha: Motto, 2013.
Chourová, Petra: Alchymisté nebo šarlatáni. John Dee a Edward Kelley. Praha: Libri, 2010.
Sviták, Ivan: Malostranská Sapho. Opožděná recenze díla Elisabethy Johanny Westonové. Praha: I. Sviták, 1994.
Alžběta Johana Vestonie se narodila v listopadu 1582 v Anglii. Její otec zemřel velmi záhy a její matka se brzy podruhé provdala. Alžbětiným nevlastním otcem se stal Edward Kelley, později v Čechách velmi známý alchymista, působící na dvoře císaře Rudolfa II.
Alžběta se tak ocitla v prostředí rudolfínské Prahy, v metropoli kultury. „Její otec jí zajistil život nejenom v blahobytu, ale také velmi kvalitní soustavné vzdělání. Mluvila například několika jazyky. Taková míra vzdělání byla v té době naprosto výjimečná. Vzdělání patřilo aristokracii a těm, kteří se pohybovali v univerzitních kruzích, navíc Alžběta byla žena,“ přibližuje literární a výtvarný historik Radim Kopáč.
Kritické okamžiky
Edwardu Kelleymu se však na královském dvoře přestalo dařit. Osudným se mu stal souboj s dvorním úředníkem, který zemřel. Edward Kelley byl zatčen, uvězněn a byl mu zkonfiskován majetek.
„Pro Vestonii to byl zprvu šok, ale i silný impuls, aby se začala bránit. Zhruba od roku 1598 začíná psát básně, drobné aforismy, morality a především čile koresponduje s významnými humanisty a státníky té doby. Vždy s prosbou, aby odebraný majetek jejího otce byl rodině navrácen. Snaží se přimlouvat u mocných, aby se status, který začala se svojí matkou ztrácet, vrátil do původního stavu,“ popisuje historik.
Z básnířky matkou
Osudné pro ni bylo setkání s Janem Leonem z Eisenachu, bohatým právníkem a německým šlechticem, který ji neváhal zastupovat. „Skutečně se mu podařilo přesvědčit anglického krále, aby Vestonii byly jejich statky v Anglii vráceny. Za to ale žádal její ruku.“
Klášter, kam hodlala Alžběta vstoupit, byl tedy odsunut na vedlejší kolej. „Alžběta začala naplňovat dobově očekávané role. Stala se manželkou a během devíti let se stala sedminásobnou matkou. Ani jedno z jejích dětí se však nedožilo dospělosti.“
V básnické tvorbě nepokračovala. „Tvůrčí vzepětí náhle vyhaslo, jako by role matky a manželky její básnickou tvorbu zatlačila do pozadí. Ustala i její korespondence. Přesto je její tvorba naprosto výjimečná. Žádnou takovou druhou básnířku v českých zemích bychom nenašli.“
Zemřela předčasně v listopadu 1612 ve svých třiceti letech.
- Rozhlasový dokument je jedním z nejnáročnějších žánrů. Obsahuje v sobě jak zpravodajství, tak publicistiku, slovesnou tvorbu a i specifickou práci s hudebním designem. V minulém roce vzniklo v Českém rozhlase 853 dokumentů a jejich poslech by vám zabral 21 325 minut. Podívejte se na další fakta o rozhlasu na webu nasecislahraji.cz.
Související
-
Magistr Edward Kelley. Kde končí tajemno a začíná skutečnost?
Jeho jméno se stalo synonymem pro okultistu a alchymistu. Svými schopnostmi uchvátil polovinu Evropy. Narodil se v anglickém městě Worcester 1. srpna 1555.
-
348. schůzka: Dvé špionů anglických
V knize spisovatele Václava Kaplického Život alchymistův jsme se dozvěděli, jakým směrem se synek Edward Talbot, zvaný později Kelley, profesně orientoval.
-
Její verše upoutaly Halase i Šaldu. Zemřela předčasně a záhadně. Osudové ženy: Simonetta Buonaccini
Českou básnířku mnoha jmen už teď zná málokdo. Přitom jejím důvěrníkem byl F. X. Šalda a o její básnický odkaz pečoval, dokud byl živ, František Halas.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor


Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...