Psala básně plné citů, ale i dopisy nejmocnějším mužům své doby. Osudové ženy: první česká básnířka Vestonie
Pocházela z Anglie, ale celý svůj život prožila v Čechách. Jejím nevlastním otcem byl alchymista Edward Kelley. Díky němu disponovala na svoji dobu výjimečným vzděláním. Ovládala několik jazyků, psala básně a udržovala čilý písemný styk s řadou významných evropských humanistů a státníků. Přestože psala jen krátce a latinsky, bývá označována za první básnířku na českém území. V dokudramatu účinkují Barbora Bočková nebo Igor Bareš. Hovoří literární historik Radim Kopáč.
Použitá literatura:
Beráková, Zora: Desátá múza. Praha: Motto, 2013.
Chourová, Petra: Alchymisté nebo šarlatáni. John Dee a Edward Kelley. Praha: Libri, 2010.
Sviták, Ivan: Malostranská Sapho. Opožděná recenze díla Elisabethy Johanny Westonové. Praha: I. Sviták, 1994.
Alžběta Johana Vestonie se narodila v listopadu 1582 v Anglii. Její otec zemřel velmi záhy a její matka se brzy podruhé provdala. Alžbětiným nevlastním otcem se stal Edward Kelley, později v Čechách velmi známý alchymista, působící na dvoře císaře Rudolfa II.
Alžběta se tak ocitla v prostředí rudolfínské Prahy, v metropoli kultury. „Její otec jí zajistil život nejenom v blahobytu, ale také velmi kvalitní soustavné vzdělání. Mluvila například několika jazyky. Taková míra vzdělání byla v té době naprosto výjimečná. Vzdělání patřilo aristokracii a těm, kteří se pohybovali v univerzitních kruzích, navíc Alžběta byla žena,“ přibližuje literární a výtvarný historik Radim Kopáč.
Kritické okamžiky
Edwardu Kelleymu se však na královském dvoře přestalo dařit. Osudným se mu stal souboj s dvorním úředníkem, který zemřel. Edward Kelley byl zatčen, uvězněn a byl mu zkonfiskován majetek.
„Pro Vestonii to byl zprvu šok, ale i silný impuls, aby se začala bránit. Zhruba od roku 1598 začíná psát básně, drobné aforismy, morality a především čile koresponduje s významnými humanisty a státníky té doby. Vždy s prosbou, aby odebraný majetek jejího otce byl rodině navrácen. Snaží se přimlouvat u mocných, aby se status, který začala se svojí matkou ztrácet, vrátil do původního stavu,“ popisuje historik.
Z básnířky matkou
Osudné pro ni bylo setkání s Janem Leonem z Eisenachu, bohatým právníkem a německým šlechticem, který ji neváhal zastupovat. „Skutečně se mu podařilo přesvědčit anglického krále, aby Vestonii byly jejich statky v Anglii vráceny. Za to ale žádal její ruku.“
Klášter, kam hodlala Alžběta vstoupit, byl tedy odsunut na vedlejší kolej. „Alžběta začala naplňovat dobově očekávané role. Stala se manželkou a během devíti let se stala sedminásobnou matkou. Ani jedno z jejích dětí se však nedožilo dospělosti.“
V básnické tvorbě nepokračovala. „Tvůrčí vzepětí náhle vyhaslo, jako by role matky a manželky její básnickou tvorbu zatlačila do pozadí. Ustala i její korespondence. Přesto je její tvorba naprosto výjimečná. Žádnou takovou druhou básnířku v českých zemích bychom nenašli.“
Zemřela předčasně v listopadu 1612 ve svých třiceti letech.
- Rozhlasový dokument je jedním z nejnáročnějších žánrů. Obsahuje v sobě jak zpravodajství, tak publicistiku, slovesnou tvorbu a i specifickou práci s hudebním designem. V minulém roce vzniklo v Českém rozhlase 853 dokumentů a jejich poslech by vám zabral 21 325 minut. Podívejte se na další fakta o rozhlasu na webu nasecislahraji.cz.
Související
-
Magistr Edward Kelley. Kde končí tajemno a začíná skutečnost?
Jeho jméno se stalo synonymem pro okultistu a alchymistu. Svými schopnostmi uchvátil polovinu Evropy. Narodil se v anglickém městě Worcester 1. srpna 1555.
-
348. schůzka: Dvé špionů anglických
V knize spisovatele Václava Kaplického Život alchymistův jsme se dozvěděli, jakým směrem se synek Edward Talbot, zvaný později Kelley, profesně orientoval.
-
Její verše upoutaly Halase i Šaldu. Zemřela předčasně a záhadně. Osudové ženy: Simonetta Buonaccini
Českou básnířku mnoha jmen už teď zná málokdo. Přitom jejím důvěrníkem byl F. X. Šalda a o její básnický odkaz pečoval, dokud byl živ, František Halas.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.