Psala básně plné citů, ale i dopisy nejmocnějším mužům své doby. Osudové ženy: první česká básnířka Vestonie

Alžběta Johana Vestonie se narodila v listopadu 1582 v Anglii. Její otec zemřel velmi záhy a její matka se brzy podruhé provdala. Alžbětiným nevlastním otcem se stal Edward Kelley, později v Čechách velmi známý alchymista, působící na dvoře císaře Rudolfa II.

Alžběta se tak ocitla v prostředí rudolfínské Prahy, v metropoli kultury. „Její otec jí zajistil život nejenom v blahobytu, ale také velmi kvalitní soustavné vzdělání. Mluvila například několika jazyky. Taková míra vzdělání byla v té době naprosto výjimečná. Vzdělání patřilo aristokracii a těm, kteří se pohybovali v univerzitních kruzích, navíc Alžběta byla žena,“ přibližuje literární a výtvarný historik Radim Kopáč.

Kritické okamžiky 

Edwardu Kelleymu se však na královském dvoře přestalo dařit. Osudným se mu stal souboj s dvorním úředníkem, který zemřel. Edward Kelley byl zatčen, uvězněn a byl mu zkonfiskován majetek.

„Pro Vestonii to byl zprvu šok, ale i silný impuls, aby se začala bránit. Zhruba od roku 1598 začíná psát básně, drobné aforismy, morality a především čile koresponduje s významnými humanisty a státníky té doby. Vždy s prosbou, aby odebraný majetek jejího otce byl rodině navrácen. Snaží se přimlouvat u mocných, aby se status, který začala se svojí matkou ztrácet, vrátil do původního stavu,“ popisuje historik.

Z básnířky matkou

Osudné pro ni bylo setkání s Janem Leonem z Eisenachu, bohatým právníkem a německým šlechticem, který ji neváhal zastupovat. „Skutečně se mu podařilo přesvědčit anglického krále, aby Vestonii byly jejich statky v Anglii vráceny. Za to ale žádal její ruku.“

Klášter, kam hodlala Alžběta vstoupit, byl tedy odsunut na vedlejší kolej. „Alžběta začala naplňovat dobově očekávané role. Stala se manželkou a během devíti let se stala sedminásobnou matkou. Ani jedno z jejích dětí se však nedožilo dospělosti.“

V básnické tvorbě nepokračovala. „Tvůrčí vzepětí náhle vyhaslo, jako by role matky a manželky její básnickou tvorbu zatlačila do pozadí. Ustala i její korespondence. Přesto je její tvorba naprosto výjimečná. Žádnou takovou druhou básnířku v českých zemích bychom nenašli.“

Zemřela předčasně v listopadu 1612 ve svých třiceti letech.

• Rozhlasový dokument je jedním z nejnáročnějších žánrů. Obsahuje v sobě jak zpravodajství, tak publicistiku, slovesnou tvorbu a i specifickou práci s hudebním designem. V minulém roce vzniklo v Českém rozhlase 853 dokumentů a jejich poslech by vám zabral 21 325 minut. Podívejte se na další fakta o rozhlasu na webu nasecislahraji.cz.

Naše čísla hrají... s vámi|foto:Český rozhlas