Magistr Edward Kelley. Kde končí tajemno a začíná skutečnost?

Jeho jméno se stalo synonymem pro okultistu a alchymistu. Svými schopnostmi uchvátil polovinu Evropy, klaněli se mu ti nejmocnější vladaři. Proslavil ho také film Císařův pekař a Pekařův císař, v němž pro Rudolfa II. zhmotnil éterickou krásku Sirael. Narodil se v anglickém městě Worcester 1. srpna 1555. V pramenech se objevuje jako Kelley, ale rovněž jako Talbot. Za padělání listiny mu prý kat uřízl uši. Nechal si narůst dlouhé vlasy, což podtrhlo jeho démonický zevnějšek.

Není jasné, kdy se vrhl na tehdy módní vlnu okultismu, každopádně brzy své umění vypiloval k dokonalosti. Směsí hereckého nadání a nevídaných pomůcek okouzlil Johna Dee, rádce královny Alžběty I. Společně pak podnikli cestu napříč Evropou, ale po několika letech se rozkmotřili, Dee se vrátil Anglie a Kelley se rozhodl zkusit štěstí v Praze na dvoře Rudolfa II. A uspěl.

Císař Rudolf II. ho zahrnul bohatstvím

Císař ho zahrnul bohatstvím a těšil se, že mu Kelley vyrobí zlato a elixír mládí. Po dvou letech ale začal mít jeho slibů dost, a když Kelley porušil zákaz soubojů a v jednom střetu zabil protivníka, císař ho uvrhl do vězení. Okultista se pokusil uprchnout, ale zřítil se z lana a přišel o nohu. Putoval zpět za mříže, kde po několika dalších letech zemřel.

Kelley nebyl pouhý lhář a podvodník. Byl to dokonalý produkt své doby, navíc po sobě zanechal řadu pověstí, legend a zajímavostí. Jmenovat lze třeba jeho kletbu, která se do puntíku splnila, připisováno mu je autorství tajemného Voynichova rukopisu a zapomenout nesmíme ani na jeho nevlastní dceru, která je považovaná za první českou básnířku.

 

autoři: Jan Kovařík , Tereza Stýblová , Filip Jan Zvolský
Spustit audio

Související