Pro bezpečný pohyb na internetu musíme dodržovat pravidla. Základem jsou silná hesla, říká expert

5. duben 2024

„Kyberhygienu bych přirovnal k naší imunitě,“ vysvětluje Jaroslav Burčík, vedoucí Centra pro kybernetickou bezpečnost na ČVUT. „Je to soubor pravidel a chování, jak zvýšit svoji imunitu oproti kyberšmejdům. Můžeme si to představit jako když si myjeme ruce nebo čistíme zuby. Podobně máme i soubor pravidel, jak se v kyberprostoru chovat bezpečně.“ Jak rozpoznat tzv. „kyberšmejdy“? A kolik hesel by si měl člověk pamatovat?

„Rozpoznat kyberšmejdy jde velice těžce,“ uznává Jaroslav Burčík. „Oni se samozřejmě snaží budit důvěru, to znamená, že na první pohled nejsou vidět. Dneska už ani obraz nepomáhá, protože umělá inteligence umí dobře maskovat.“

„Samozřejmě jsou nějaké náznaky, když se snaží z vás něco postupně získávat, loudit, co je vám nepříjemné, snaží se vás dostávat pod tlak. Tak to jsou takové náznaky, že není něco v pořádku a že byste měli zpozornět.“

Silné heslo je základ

Pro různé služby a online systémy doporučuje Burčík různá hesla. „Doporučuji, aby naši posluchači používali tzv. password manažery neboli správce hesel. Správci hesel mají úžasnou vlastnost, že ukládají hesla bezpečně a šifrovaně. Pro přístup do svého sejfu používáte právě jedno hlavní velké přístupové heslo, které už potom stačí mít odolné a pamatovat si ho.“

Čtěte také

Jak ale vytvořit opravdu odolné heslo? „Minimum je 14 znaků,“ říká expert na kybernetickou bezpečnost. „Neprozrazovat, jak dlouhé heslo máte, protože když někomu řeknete 'já mám 12 znakové', tak on už potom nezkouší víc ani méně. Platí používání kombinace velkých, malých písmenek, čísel, speciálních znaků.“

Pořádek v heslech jako druhý krok

„Je dobré si uvědomit, že když unikají hesla, unikají z obou stran. To znamená, že někdo může prolomit heslo na vaší straně, u vás v systému, ale zrovna tak u e-shopů nebo třeba na Facebooku, to se stává.“

Čtěte také

Pro lepší pořádek Jaroslav Burčík doručuje rozdělení kombinace hesel a e-mailových adres do kategorií. „Například pro bankovní služby a kritické věci můžeme využít jednoho poskytovatele e-mailových adres, třeba Seznam. Pro nakupování použijme jiného poskytovatele e-mailových služeb, například Gmail. A pro všechno ostatní, ať už to doplním tu velkou trojku, tak třeba Microsoft a jejich Outlook.“

„Potom vlastně víte, v které kategorii co máte. A když vám někdo pošle phishingový e-mail s údaji z banky a ono to přijde na Gmail, ale vy víte, že banky máte pod e-mailovou komunikací Seznamu, už na první pohled pojmete podezření,“ zakončuje doporučení expert.

Spustit audio

Související