Přepis: Jak to vidí David Storch - 7. prosince

David Storch
David Storch
Hostem byl David Storch.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková, vítejte u pořadu Jak to vidí. Dnešním glosátorem je profesor David Štorch, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Dobrý den, vítejte.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co považují vědci za největší hrozbu pro lidstvo? Uživí naše planeta rostoucí populaci? Co žene ceny zemědělské půdy nahoru a jak efektivně bojovat proti dvojí kvalitě potravin? Co si o tom myslí dnešní host, připojte se k poslechu.

Čtěte také

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přes patnáct tisíc vědců z více než sto osmdesáti zemí světa varovalo před ničením planety. Lidé podle nich nabrali nebezpečný směr a pokud se to nezmění, může být v sázce jejich budoucnost. Znamená to pane profesore, že se situace chování lidí zhoršuje, že ten současný trend je neudržitelný?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
No, nemyslím si, že se zhoršuje. Ten současný trend je tady už poměrně hodně dlouho. Ta výzva o které mluvíte mě vlastně docela překvapila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ona je druhá, že Vám do toho vstupuji, po pětadvaceti letech.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Ale mě vlastně překvapila ani ne tak ta výzva. To byl článek v časopisu BioScience, který udělal takový seznam těch hlavních nebezpečných trendů na planetě a zároveň vyzval vědeckou komunitu, aby se k tomu připojila svými podpisy. Což je poměrně neobvyklé, to prostě u vědeckých článků v odborných časopisech nebývá. Ale mně překvapilo jakou mediální pozornost si to zasloužilo, ne zasloužilo, ale

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
vyvolalo

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Jakou to vyvolalo, protože i se mnou prostě už několik různých médií o tom mluvilo. Bylo to vlastně ve všech hlavních médiích, bylo to ve světovém tisku. Přestože ta, ten článek vlastně jenom shrnuje to co je známo a jak říkáte, to je článek, který vlastně jenom po pětadvaceti letech jaksi updatoval znovu, znovu vlastně zmínil ty trendy v reflexy toho jaké byly ty trendy před tím čtvrt stoletím. To znamená ono se ukázalo, že se toho vlastně zas tolik nezměnilo a není tady, ta výzva nic nového neukazuje, ta jenom prostě, docela jednoduchým pěkným způsobem shrnuje to co se vlastně děje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžeme ostatně citovat z toho na co vědci upozorňují, co se od roku 1992 zhoršilo. Počet obyvatel planety vzrostl o dalších pětatřicet procent. Savců, plazů, obojživelníků, ptáků a ryb ubylo o dvacet devět procent. Množství čisté vody na hlavu ubylo o dvacet šest procent. Emise uhlíků i růst teplot jsou na postupu. Mrtvých zón v oceánech přibylo o sedmdesát pět procent a vykáceno bylo asi sto dvacet miliónů hektarů lesů. To ale nezní dobře.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
No jasně, ale vemte si, že to jsou ve většině případů trendy, které už tady byly předtím. Prostě to, že přibydu lidi od další, o nějakou tu další miliardu let, miliardu teda, se vědělo už před tím čtvrt stoletím. To znamená, tady se jenom potvrzuje, že opravdu populační růst, který byl před čtvrt stoletím, čtvrt století je jedna generace, tak pochopitelně pokračuje. Většina toho, většina těch trendů je vlastně jenom prodloužení těch předchozích, to znamená, nového tam není nic. Kromě toho úbytku těch obratlovců, ten je, ten před tím jaksi nebyl zaznamenán, ale tam si zrovna myslím, že, že to není jakoby správné číslo, že to, že k tomu číslu se nedospělo nějakou jako správnou analýzou. Vysvětlím jenom co tím myslím, Trošku se domnívám, že je to tím prostě, že je to založeno na databázi všech změn populací, které jsou sledovány. A ono s větší pravděpodobností jsou sledovány populace druhů, které ubývají, protože ty lidi víc zajímají. To znamená, to číslo samotné může být zavádějící. Tam jde, tam jde opravdu o, to číslo říká jak po, jak se, jak poklesly populace obratlovců v průměru, jenže jenom těch sledovaných. Takže, jak říkám, některé z těch trendů tady už byly jenom prostě došlo k jejich prodloužení. A u některých dokonce trošičku pochybuju, že jsou reálné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přišli tedy signatáři podle Vás, pouze jaksi shrnuli, konstatovali, na ten vývoj za posledních pětadvacet let, přišli ale i s nějakým řešením? Jak třeba pozastavit některý z těch trendů?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Ano, tam těch návrhů řešení je celá řada, ale většina z nich jsou takové ty známé věci. To znamená, že je potřeba zvětšit síť chráněných území a zajistit jejich správní management. Že je potřeba vymyslet nějaké finanční stimuly na takříkajíc ekologicky vhodné chování. Jo, a tak dále, jsou to, je to prostě, jsou to řešení, která spočívají v takovém tom, v takových těch věcech, prostě jak se chovat ekologicky k planetě, které zase nejsou zvlášť nové. Proto mně vlastně, opakuju, překvapila, překvapila jako mediální dosah té výzvy, vzhledem k tomu, že z mého hlediska se tam nic tak zvláštního neříkalo. Kromě toho, a to bych považoval za důležité, že ta výzva neříkala, že největší problém jsou klimatické změny. Tím se trošičku liší od současné rétoriky a v tom, myslím, že v pozitivním smyslu, protože já si taky myslím, že klimatické změny, přesto že tady bezesporu jsou, tak nejsou tím největším problémem. A ta, tato výzva správně upozornila na to, že ten ultimátní problém, který je za vším, je právě ten populační růst.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co s tím chce dělat? Respektive, ne dělat, ale jaká řešení nabízí právě na tomto poli?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Tam se mluví o vzdělání a my vlastně jiné řešení nevíme. Víme

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo uživí pane profesore naše planeta tu rostoucí populaci?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
No, tady je problém co se myslí tím uživí. Ona jí pořád ještě živí, což by člověk vlastně zpětně neřek. Ta populace je obrovská. Víme že teď už prostě dávno přesahuje sedum miliard. Což je podle mně příliš, prostě je to skoro nad hranici toho, co by normálně biosféra uživila. Jeden druh, navíc druh takhle dominantní a tak. Jenže problém je že, nebo problém je, lidé dokáží zvyšovat úživnost země. Tím, že v podstatě zprůmyslňují zemědělství. Díky tomu, že došlo k takzvané zelené revoluci zemědělské v šedesátých letech, což je takový komplex zemědělských změn, specielně vyšlechtěných plodin, používání hnojiv a tak dál. Tak prostě roste nejen populace, ale roste i ta kapacita, vlastně nosná kapacita. To znamená problém dneska není v tom, jestli planeta uživí lidstvo, samozřejmě současné lidstvo uživí, ještě nějakou tu miliardu by taky uživila, když by to rostlo ještě dál no tak samozřejmě někdy dospějeme ke stavu, kdy se na planetu nevejdeme, ale o to teď nejde. Ten problém je někde jinde. Problém je v tom, za jakou cenu to tu planetu uživí, jo. Ta cena už teď je hrozně vysoká. To znamená, do zemědělství, vlastně to zemědělství se zprůmyslnilo, funguje to jenom díky vlastně obrovské, jaksi přidané energii a přidaným teda těm látkám typu hnojiv, pesticidů a tak. To znamená, ano uživí, ale za cenu obrovských změn v ekosystému.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Může problém představovat i to samotné zaměření zemědělství, že většina zdrojů se vlastně soustředí na produkci masa, což je náročnější spotřebuje více zdrojů než rostlinná výroba?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Ano a vlastně v té výzvě se o tomhle píše, že by se, že jedním z řešení je snížit konzumaci masa. Já k tomu mám, jako v principu to určitě funguje, protože na vypěstování té samé množství dejme tomu energie, potřebujeme mnohem víc plochy, chceme-li tu energii teda mít v tom mase než v rostlinách. Ale na druhou stranu pěstování masa na mno oblastech země umožňuje vlastně udržení místních ekosystémů, jo. Pastviny jsou vlastně ekologicky, z mého hlediska, to znamená z hlediska biologické rozmanitosti, určitě příznivější než pole s kukuřicí nebo nějaké plantáže, tedy týkající se té rostlinné výroby. To znamená, výroba masa má i určitý pozitivní ekologický aspekt, právě proto, že jsou potřeba ty pastviny. Zase, opravdu to musí být nějaké pastviny, ne, ne tako, ne intenzivní výroba v dejme tomu v kravínech a tak, ale v principu výroba masa může být i docela ekologická. V tomto ohledu se s tou, s tou výzvou trošičku neshoduju.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ptají se Vás, pane profesore, někdy lidé co mohou sami udělat pro životní prostření, pro přírodu, pro krajinu?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
No to se mě ptají velmi často a ono na to je vlastně řada

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou máte odpověď?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Na to je řada různých odpovědí, protože jedna věc je, co můžou dělat, dejme tomu pro naši přírodu, pro přírodu ve svém okolí. A tady já mám často tendenci říkat, že v první, první krok je do té přírody je vůbec do té přírody chodit a něco se o ní dozvědět, protože v přírodě, příroda je trošku jiná než si lidé představují, V tom smyslu, a o tom jsme tady taky mluvili, že například dneska jsou na tom docela dobře lesy, které pro většina, většinu lidí představí tu pravou přírodu, ale některé typy prostředí jsou na tom naopak špatně. A je dobré toto vědět a podle toho se chovat. Samozřejmě mnoho můžou z tohohle hlediska dělat vlastníci půdy. Dnes máme docela dobré, téměř recepty na to jak třeba udělat ty své pozemky bohatší biologicky. To znamená starat se o to co je v našem bezprostředním okolí a jaksi dozvědět se něco o tom jak se dá zvyšovat biologická rozmanitost třeba pomocí nějakých i docela na první pohled drastických zásahů. Tak to je odpověď taková ta, choďme do okolí, dívejme se kolem sebe, zajímejme se o tom jak ta příroda kolem funguje. Ale lidé se často ptají, no dobře, ale to je takové přízemní, můžeme něco dělat s tou planetou. Tak to je samozřejmě obtížnější, protože tady je nějaká globalizace a prostě globální toky, které jsou opravdu nad rámec toho co může dělat jedinec. Ale, za prvé rozhodně můžeme vyvíjet nějaký spotřebitelský tlak. Například na to, aby se, aby se neprodukoval palmový olej, protože víme, že plantáže olejové palmy jsou vlastně největším nebezpečím pro globální diverzitu, protože to je hlavní, dneska hlavní důvod, alespoň v některých oblastech úbytku tropických kácení tropických pralesů. Takže nekupovat výrobky s palmového oleje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžeme ještě tedy navázat, pane profesore, co dalšího tedy bychom mohli dělat pro lepší planetu?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Já jsem se zmínil o tom, co může člověk dělat ve svém bezprostředním okolí. Něco se o tom dozvídat. Zároveň z hlediska té celé planety určitě nějaké spotřebitelské ty tlaky toho, toho typu nekupovat výrobky z palmového oleje. Ale tady je dobré si uvědomit, že jedinci samozřejmě toho moc nezmohou a proto zakládají instituce. To znamená, je tady spousta institucí, která, které se nějakým způsobem věnují, které to mají přímo v popisu práce, řešit nějaké ty problémy. A to znamená, my můžeme, když bych to řek úplně zjednodušeně, tak můžeme jaksi budovat a udržovat instituce, které tohle dělají. A to jsou instituce na národní úrovni. To znamená, prostě když fungují dobře národní státy se svými institucemi včetně těch ochranářských, no tak to je to co pomůže. No ale jsou to i ty mezinárodní instituce typu Evropské unie, která má docela velkou agendu týkající se životního prostředí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nechtěl onen zmíněný apel vědců z mnoha zemí světa nám připomenout právě závažnost té situace?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
No určitě chtěl, ale, a to taky připomenu, proto ten mediální ohlas. Ale ta situace je závažná už opravdu dlouho. A vlastně i bylo spoustu jiných takových apelů a existuje spousta knih, které to připomínají. Takže je trošku překvapuje, že zrovna tento jeden apel, který neříká nic zlášť nového, byl tak významný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čeští zemědělci asi ještě nikdy neplatili za kus země více než nyní. Zdá se, že se půda u nás stává luxusním zbožím, pane profesore. Když se podíváme na ceny statistiky, tak v průměru se aktuálně platí za metr čtvereční mezi patnácti a třiceti korunami. Nejdražší je orná půda v Olomouckém kraji, naopak nejméně stojí pole na Liberecku a Moravskoslezském kraji.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
No o tom jsme slyšel, ale to je trend, který je docela složité interpretovat. Ono tam zřejmě hraje roli několik takových věcí. Údajně jeden faktor je, že teď už žádnou půdu neprodává stát. To znamená vlastně o tu půdu, ta půda co je k dispozici ta už je ta teda v majetku většinou někoho jiného a jaksi ta nabídka se tím pádem vlastně snižuje, ale aspoň z toho co jsem o tom čet, já nejsem odborník, to je vlastně, to neni že jo věc ani zemědělství ani natož tedy nějaké ekologie, ale opravdu ekonomie a ekonomiky. Domnívám se, že to opravdu hlavně tím, že roste poptávka a poptávka roste z části pro to, že, že lidi vědí, že půda je docela dobrá investice. Koneckonců zemědělství je pořád prostě nějaké, v nějakým smyslu klíčové i když se v zemědělství živí vlastně strašně malá část populace. A že já jsem z toho pochopil, že je to trošičku něco podobného jako, že rostou mzdy. Totiž ona ta půda u nás byla vlastně extrémě levná ve srovnání se západoevropskými zeměmi. Takže teď v současné době jak se srovnává ekonomická situace naše s tou západní Evropou je tedy velký ekonomický růst. Tak to vede k takovým dalším věcem typu toho, že se srovnávají pomalu, zdaleka ještě nejsme na nějaké úrovni srovnatelné, ale prostě rostou mzdy právě proto, že trend k tomu srovnání s tou západní Evropou a stejně tak roste vlastně cena půdy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jen pro zajímavost. V Česku je kolem tří miliónů vlastníků půdy. Patří jim 4,2 desetiny miliónu hektarů zemědělské půdy a přibližně 75 % z jich jsou fyzické osoby, pětinu vlastní firmy a zbytek stát. Troufl byste si jako biolog a ekolog odhadovat ten další vývoj na trhu s půdou v Česku?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
To vůbec ne, tak to je ekonomická záležitost. Ale, řekl bych tady jednu věc která je zajímavá a která možná ovlivní ten vývoj přinejmenším ve srovnání s ostatním zeměmi. U nás je největší plocha, průměrná plocha jedné farmy. Což samozřejmě souvisí s kolektivizací a s tím co se stalo po revoluci, to znamená restituce, kdy vlastně i malý vlastníci měli tendenci třeba prodat tu půdu nějakým velkým vlastníkům. To znamená u nás dneska typicky jsou velcí vlastníci a to zásadně ovlivňuje nejen tu ekonomickou situaci ohledně půdy, ale i další vývoj našeho zemědělství, protože samozřejmě na těch velkých farmách se hospodaří jiným způsobem. Právě mnohem průmyslovějším a z toho hlediska my jsme vlastně trošičku znevýhodněný. Myslím teďkon právě z toho ekologického hlediska, protože ty ekologic, ta ekologická opatření se lépe dělají na úrovni malých farem než těch velkých. Ty, ti velcí vlastníci se jim v podstatě brání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Europoslankyně Olga Sehnalová navrhuje, aby se dvojí kvalita potravin zařadila na černou listinu nekalých praktik, jinak podle ní bude ten boj velmi obtížný boj dozorových orgánů, což je v našem případě, v případě Česka, Státní zemědělská potravinářská inspekce a Státní veterinární správa. Evropská komise se zatím k tomuto kroku neodhodlala, pouze v září vydala pro dozorové orgány návod jak jednotnou kvalitu vymáhat na základě současné legislativy. Byl by podle Vás, pane profesore, tento nápad europoslankyně prospěšný? Měla by Evropská unie zveřejňovat výrobce, kteří porušují kvalitu, jednotnou kvalitu, potravin.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
No, vůbec nevim. Todle je věc, která je relativně nová a právě souvisí s tou industrializací zemědělství. Vemte si, že když jsme tady měli prostě spoustu sedláků, kteří prodávali prostě své produkty na trzích, tak nějaká jednotná kvalita potravin, by bylo prostě úplně naprosto úplně absurdní myšlenka. Prostě, jo to co ten který sedlák vypěstuje tak to prostě buďto prodá nebo neprodá, ale nějaká unifikace těhlechtěch věcí, ta souvisí teprv právě s tou globalizací trhu s potravinami a vlastně průmysl, industrializací. To znamená, kontrola kvality je něco, co jsme si dřív dokázali představit jenom na té průmyslové úrovni. Z toho hlediska já vlastně na to nemám vůbec žádný názor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by pomohlo podle Vás? Třeba společná metodika, také se o tom uvažuje. Jak postupovat při potírání dvojí kvality potravin?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
No, já Vám bohužel nedokážu říct co by pomohlo, protože ani nevím jestli je to dobrá myšlenka nebo ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Číně je hlavním tématem nikoli kvalita, nýbrž bezpečnost potravin. Země je největším vývozcem jak potravin, ale i oceli a cementu a tato kombinace vlastně jaksi má na svědomí zásadní problém, což je znečištění půdy. Podle čínského vládního výzkumu z roku 2014 obsahuje téměř pětina zemědělské půdy Číně ledek, arsenik nebo kadmium. Podle oficiálních dokumentů by na pětatřiceti tisících čtverečních kilometrech nemělo být kvůli znečištění vůbec povolené zemědělství. Co tomu říkáte, pane profesore?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Tak tohle je samozřejmě otázka zásadnější než nějaká kvalita potravin. Ta kvalita potravin je spíš takový problém z hlediska spotřebitelského, prostě proč v některých zemích tu samou, ten samý výrobek koupí jednak za jinou cenu a jednak prostě v jiné kvalitě. Zatímco todle je samozřejmě horší věc a zase souvisí to s tím o čem jsme mluvili před chvilkou. To znamená, s tím, že tlak na zemědělskou výrobu je obrovský, kvůli té velké populaci. To znamená, pěstuje se za každou cenu s použitím chemikálií a i třeba na pozemních, které k tomu nejsou vhodné. A pochopitelně ten zájem o to, aby vůbec ty, ta potravinová bezpečnost je úplně klíčová záležitost třeba Evropské unie. Tam je v evropské komisi je speciální sekce, týkající se právě potravinové bezpečnosti, nikoli kvality potravin, to je takový opravdu jako drobný ekonomický spotřebitelský detail. A pochopitelně stejně jako v mnoha jiných případech ta Čína na tom může být hůř. Prostě protože Čína je velmi rapidně se rozvíjející země, kde ty ohledy ekologické a ohled na zdraví lidí jsou mnohem menší. Nicméně je vidět, že už tomu nějakou pozornost věnují a pochopitelně v době průmyslového zemědělství tohle je ta hlavní, ten hlavní problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak si tedy v této souvislosti vysvětlit, pane profesore, že v Evropě bude i díky hlasu Česka nadále možné užívat na polích a ve městech spodný glyfosát, což je nejpoužívanější herbicid, likviduje vše živé. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny ho dokonce před dvěma lety zařadila na seznam pravděpodobných karcinogenů. Proč se politici včetně našich přiklonili na stranu glyfosátu? Nepomohly ani protesty veřejnosti, obrovská přes miliónová petice lidi.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
No, to je dobrá otázka, jak to vysvětlim, ale pochopitelně já ale nemám nějaké, já téhle problematice úplně nerozumím. Ale vysvětlení je v podstatě jednoduché. Doklady toho, že by to škodilo lidskému zdraví jsou nedostatečné. Prostě je tam nějaké podezření na to na ten karcinogenní efekt. Jsou tam nějaká další podezření, ale nic z toho nebylo uplně hodnověrně prokázáno. A to je to co tvrdí tedy ti zastánci těchto herbicidů, aby bylo jasno jde vlastně o to čemu běžně říkáme roundup, že jo. To je obchodní značka těchto glyfosátů a to je prostě herbicid, který je běžně používán i u nás. Když se podíváte třeba ve vegetační sezóně často podle železničních tratí, tak je tam žlutá spálená tráva, prostě protože tohle se naveliko aplikuje, aby ty tratě nezarůstaly. Takže je to něco co je úplně běžně u nás používané a lidé se toho neradi vzdávají. A v okamžiku, kdy nejsou pádné argumenty na tu škodlivost, tak to prostě dopadne tak, jak to dopadlo. Což neznamená, že to je dobře. Já dokonce možná, já nevím jestli jsem se přidal k tomu půl protestu nějak, nebo. Vím, že mi přišly nějaké takové, výzvy k tomu, abych podepsal tu petici. Nevim jestli jsem to v tomhle případě udělal. Já většinou podepisuju jenom věci kde jsem

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A byl byste tedy pro nebo proti?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Já, takhle, já obecně tyhle prostředky považuju za špatné, prostě pro to, že velkoplošně, že nám usnadňují práci velkoplošně, ale to samé se týká prostě nadměrného používání hnojiv, pesticidů a dalších prostředků. To znamená, je to součást té industrializace zemědělství. Šetří nám to práci, prostě protože místo abychom ten plevel pleli nebo se sním vypořádali třeba tím, že budeme pěstovat plodiny, které ten plevel přerostou. Tak ho prostě otrávíme, jo. Je to prostě zjednodušení, zjednodušení práce, které obecně připadá jako, že, že, že prostě tahle cesta industrializace zemědělství je opravdu nepříznivá. Ale není to rozhodně jenom ten roundup, jsou to všechny ty ostatní věcí o kterých jsem mluvil a není mimochodem pravda, že to zahubí všechno živé. On je to opravdu herbicid. To znamená všechny rostliny, ale na živočichy to má menší vliv. To znamená, ano je to jaksi nepříznivé, ale není to o nic nepříznivějšího z mého hlediska než třeba ta obrovská množství umělých hnojiv nebo, nebo pesticidů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou pozornost věnujeme vůbec tedy bezpečnosti potravin?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
No Evropská unie tomu věnuje opravdu obrovskou pozornost. Akorát, že v zrovna v tomhle případě toho roundupu, to prostě to hlasování prostě dopadlo takhle. Ono to bylo, že jo, tam nějak jinak, tam hlasoval parlament evropský, evropská komise a pak ty jednotlivé státy. V podstatě pro to schválení bylo hlasování těch jednotlivých států ke kterému se Česká republika i přidala, jo. To znamená

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Byly tam rozpory i uvnitř.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Ano, prostě pozornost se tomu věnuje, ale zároveň to podléhá nějaké demokratické diskusi a hlasování a v tomto případě to hlasování prostě vyšlo pro ty glyfosáty. Příště to může být naopak

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor David Štorch, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy Univerzity a Akademie věd ČR a jeho postřehy a názory. Děkuji za ně, mějte se hezky.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Nashledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nashledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.