Prarodiče by při soužití více generací měli být poradci. Nedávat nevyžádané rady, radí Lucian Kantor
Soužití generací je menšinová záležitost po celou dobu vývoje společnosti. Největší rozmach bydlení tří generací byl v 19. století, tehdy se stavěly výminky, vysvětluje psychoterapeut Lucian Kantor.
„Soužití funguje za předpokladu, že rodiče a děti tvoří střed a prarodiče jsou přizváni. Starší generace přináší dětem ukázku toho, co je přirozené, že jim ve stáří ubývají síly, hůř slyší a vidí. Nejčastější sváry jsou při vícegeneračním bydlení výchova dětí, nakládání s financemi a životní styl. Prarodiče by měli být poradci a nedávat nevyžádané rady.“
Vnoučata přináší nové technologie
Vztah seniorů a nejmladší generace je podle Luciana Kantora vidět při návštěvě školky v domově důchodců. „Je vidět, že tam vzniká vazba, kterou nikde jinde nevidíte. Generaci prarodičů to přináší kontakt s novými technologiemi a dětem zklidnění. Když vypráví prarodiče, vydrží u nich sedět déle, než u rodičů.“
Podle Luciana Kantora prověřila vícegenerační soužití pandemie. „Tam se odhalila spousta věcí. Prarodiče někdy nejsou schopni pochopit systém online výuky.“ A co když je soužití na bodu mrazu? Mladí chtějí žít podle svého a staří nechtějí respektovat jejich soukromí? „To je zákopová válka. Je třeba se řídit pravidlem, že když někoho vychovávám, tak své děti. Ta nejstarší generace už vychovávala, měl by to tam řídit ten rodič a ne prarodič.“
Jak řešit stravování vnoučat? Je lepší každý sám nebo společně?
Související
-
Jak (pře)žít ve vícegenerační rodině? Kateřina Cajthamlová vzpomíná na rady svého dědečka
„Poznala jsem několik různě vedených domácností,“ svěřuje se v rozhovoru psychoterapeutka.
-
Psycholog: Dítě, které žije ve vícegenerační rodině, se líp naučí naslouchat
Žije u vás pod jednou střechou několik generací? Podle psychoterapeuta Luciana Kantora je to dnes fenomén hlavně menších měst a vesnic. Rozhodně to ale není k zahození.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
