Poldi: Za úspěchem nejslavnější ocelárny své doby stojí fištrón vzpurného lenocha

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Logo Poldi Kladno na hokejovém dresu
0:00
/
0:00

Uhelný, železářský a ocelový kartel patřil kdysi ke špici českého průmyslu. Málokdo by věřil, že průmyslové impérium vybuduje černá ovce rodiny.

Připravil: Jan Kovařík
Dramaturgie: Magdalena Šorelová
Zvukový mistr: Roman Špála
Zvukový design: Jiří Litoš
Režie: Jitka Škápíková
Premiéra: 2. 6. 2020

Karl Wittgenstein, přezdívaný „král oceli“, patřil k nejvýznamnějším podnikatelům poslední čtvrtiny 19. století. Narodil se 8. dubna 1847 v městečku Gohlis, do původně židovské rodiny.

Vyrůstal ve Vídni, ale životní peripetie ho zavedly do ocelárny v Ternitzu, kde se setkal s Paulem Kupelwieserem. Ten mu nabídl, aby začal pracovat v železárnách v severočeských Teplicích, které právě zakládal.

Hozená rukavice přijata

Karl Wittgenstein se ženou Leopoldinou. Její profil je i na ochranné známce spolu s pěticípou hvězdou coby symbolem vývozu do zemí pěti kontinentů

Netrvalo dlouho a Karl Wittgenstein ovládl značnou část hutnického průmyslu v habsburské monarchii. Stal se akcionářem Kupelwieserovy Teplické válcovny a získal podíl v tehdejších největších konkurenčních společnostech u nás: v České montánní společnosti a v Pražské ocelářské společnosti.

První provozovala kladenské doly i hutě. Druhá jmenovaná vlastnila Vojtěšskou huť na Kladně, základ budoucí Poldi. Česká montánní zase disponovala tamními uhelnými doly.

Moderní dobyvatel

Postupně se vypracoval na nejbohatšího evropského průmyslníka své doby. A získal astronomické bohatství. Výrazně mu k tomu pomohl patent na Thomasovu metodu výroby oceli, který koupil. Obratně tak vyšachoval své konkurenty.

Poldi Kladno mělo patent i na tzv. kladívko Poldi. Tvrdoměr určený k měření tvrdosti kovových materiálů.

Nakonec se mu podařilo dobýt Českou montánní, vzápětí mu Pražská železářská společnost nabídla, aby se stal jejím centrálním ředitelem. Wittgenstein souhlasil za podmínek, že společnost koupí jeho Teplickou válcovnu a místo ve správní radě zaujmou jeho obchodní přátelé.

Sázka na Kladno

A pak dostal další nápad: vyrábět v Čechách doposud chybějící sortiment, kvalitní nástrojovou ocel, která se musí draze dovážet ze Štýrska, Německa a Anglie. Aby mezeru na trhu zaplnil, vybudoval novou ocelárnu. Vybral si Kladno a udělal dobře.

Kladenské hutě 1908

Na Kladně totiž byla už v dubnu 1854 zahájena stavba první vysoké pece. V lednu 1855 byla pec zapálena jako vůbec první vysoká pec na koks v Čechách. Huť podle svého zakladatele Vojtěcha Lanny nesla jméno Vojtěšská.

Kladno jakožto město uhlí získalo nově přídomek město železa. O devět let později vznikla spojením Kamenouhelného těžařstva s dalšími subjekty už zmíněná Pražská železářská společnost.

Kladno mělo spoustu výhod. Strategickou polohu na železniční trati, doly, válcovny, administrativní zázemí i dostatek kvalifikovaných pracovníků. „Právě tam postavím novou huť a nadělím ji sobě a své ženě ke dvacátému výročí sňatku. A pojmenuji ji po ní – Poldi Hütte, Poldina huť, to jí jistě udělá radost.“

Jak řekl, tak 18. května 1889 udělal. Čtyři roky nato byla registrována ochranná známka s profilem Leopoldiny Wittgensteinové, který doplňovala pěticípá hvězda coby symbol vývozu do zemí pěti kontinentů. V témže roce si výrobky Poldiny hutě odnesly nejvyšší ocenění na světové výstavě v Chicagu.

Horká novinka – nerezavějící ocel

Huť vyrábějící ušlechtilou ocel brzy získala stabilní postavení na domácím trhu a záhy se zařadila mezi přední světové výrobce a průkopníky v oboru. Už od počátku měl významné místo ve výrobě zbrojní průmysl a také ocel pro řezné nástroje a břity.

Poldi Kladno-v dobách své slávy

V roce 1908 byla v Poldině huti instalována první elektrická pec a proběhla v ní vůbec první elektrická tavba v českých zemích. O dva roky později si huť dala patentovat jednu z prvních nerezavějících ocelí na světě.

Roku 1912 provedl Karl Wittgenstein svůj poslední velký finanční manévr. Veškeré akcie kladenských oceláren prodal a peníze převedl na americký Carnegieho ocelářský koncern. Jako by tušil katastrofu první světové války a rozpad monarchie. Své potomky tak pohádkově zabezpečil pro poválečné období. Zemřel 20. ledna 1913 ve Vídni.

Jak Poldovka přestála obě světové války a revoluční roky 1948 a 1989?

Spustit audio
autoři: Jitka Škápíková , Magdalena Šorelová

Související