SOLO Sušice: Tajemství výroby se v sirkárně dědilo z otce na syna. Za know-how ale stála žena
Hmotu na výrobu fenomenálních zápalek míchal vždy sám majitel továrny. Ten první se to naučil od své ženy. Jak se staral Vojtěch Scheinost o svoje zaměstnance? Co postihlo firmu po roce 1948 a jak se rozvíjela výroba po roce 1989? Co můžeme z bývalé sirkárny vidět v Sušici dnes?
Sušice, město nad Otavou, kolébka českého sirkařství, kam se po vyučení vrátil z Vídně Vojtěch Scheinost. Nevrátil se sám. Přijela s ním i jeho budoucí žena Mařenka. Ta byla ve Vídni u Röhmerových služkou a občas pomáhala „vařit“ hmotu na hlavičky sirek.
Věděli jste...
- Poslední dřevěné krabičky na zápalky byly vyrobeny v červenci 1984. Dnes se setkáte už jen s krabičkami papírovými.
- Receptura zápalných složek u sirek určených do tropických oblastí je jiná než u výrobků pro mírné pásmo, musí totiž vydržet vysokou vlhkost vzduchu. Proto prý obchodníci v tropech testují kvalitu sirek jazykem – i po olíznutí musejí jít bez problémů rozžehnout.
- Na světě se podle údajů statistik spotřebuje ročně šest trilionů zápalek.
- Nejkvalitnější zápalky se vyrábějí z dřeva osiky nebo topolu. Dřívka z dřevin s výraznými letokruhy (např. smrková) při škrtnutí praskají.
- Časový rekord ve výrobě krabičky zápalek drží Švédi: v roce 1974 jim na to stačilo 2,5 s. Lipnické Solo ji vyrobilo za 4,5 s, sušičtí sirkaři potřebovali 6 s. V někdejším SSSR vyráběli krabičku zápalek 7 s, a v Polsku dokonce 11 s.
Ve dvou se to lépe táhne
S její pomocí získal Vojtěch poznatky o chemické přípravě zápalné fosforové směsi. A dostal povolení k vlastní domácí ruční výrobě zápalek. Na sušickém magistrátu mu ho přiklepli na podzim roku 1839. S výrobou zápalek začali manželé Scheinostovi prakticky hned.
Výrobky šly velmi dobře na odbyt, a tak výrobu rozšířili. Po spojení s bohatým obchodníkem Bernardem Fürthem vznikla nová továrna na výrobu zápalek. Ruční výroba se brzy přeměnila na průmyslovou a brzy nato vznikla další továrna za Dolním předměstím v Sušici.
Tradici narušila cholera
Tajemství výrobního postupu a složení vlastní zápalné hmoty se v obou sušických sirkárnách předávalo z otce na syna. Hmotu míchal vždy sám majitel továrny. Všechno klapalo až do chvíle, kdy se Fürth stal obětí epidemie cholery, která v Sušici vypukla.
Po Fürthově smrti se Scheinost dostal do sporu s jeho dědici. V dobré víře totiž kdysi na počátku uzavřel s Fürthem smlouvu, že kromě něj nikdo jiný z rodiny nesmí v továrně pracovat. Narazil ale na tvrdý odpor Fürthovy rodiny.
Vzniká SOLO
Scheinost tedy sehnal potřebný kapitál, koupil objekty bývalé hospody V ráji a založil vlastní výrobnu zápalek, tzv. Hořejší továrnu. Začalo se mu dařit, sbíral ocenění na výstavách a našel odbytiště u nás i v cizině. Po jeho smrti v roce 1894 pokračovali ve výrobě jeho synové Ferdinand a František.
Na počátku minulého století se Fürthova i Scheinostova továrna staly součástí rakousko-uherské akciové společnosti SOLO se sídlem ve Vídni. Spojilo se v ní šest největších rakousko-uherských sirkáren. Se zrodem Československého státu vznikla nová firma: SOLO – spojené akciové československé sirkárny a lučební továrny.
Hlavní závod měl sídlo v Praze. Vedení, v němž na čelních místech seděli bratři Bernard a Ernst Fürthové, vnuci jednoho ze zakladatelů, postupně skupovalo akcie slovenských, polských, maďarských i jugoslávských sirkáren. A tak byl dán základ průmyslovému impériu SOLO.
Zápalkové nálepky se sbírají od roku 1840. První sběratelé v Čechách se objevili asi v roce 1890. První výstava zápalkových nálepek u nás byla uspořádána roku 1926 v Jičíně.
Související
-
Meva: Od petrolejek k chytrým velkoobjemovým popelnicím
Kam s ním? ptali se možná zakladatelé firmy, když přemýšleli, jaký sortiment budou vedle luceren a konví vyrábět. A napadlo je otravné smetí a popelářský vůz tažený koňmi.
-
1119.schůzka: Budiž světlo!
Tuto schůzku s českou historií jsme nazvali dvěma slovy, jež se vyskytují na samém počátku knihy knih, totiž Bible.
-
Angličák: Jak v československé krabičce od sirek vznikla legenda
Možná jste si s nimi jako kluci hrál. Na svědomí je má ale holčička! Historie těchhle autíček je daleko pestřejší, než byste si mohli myslet. Jak poznáte, jestli do...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.