Piva velkých pivovarů podala v testu „nadstandardní výkon“

9. srpen 2019

Spotřebitelský časopis dTest otestoval 26 vzorků světlých piv velkých pivovarů. Piva obstála velmi dobře. Ale jejich testování není taková výhra, jak si lidé představují.

„Piva se totiž testují mírně teplá, aby se v nich rozvinuly nežádoucí vůně a vady. Hodnotitelé u každého vzorku sledovali 12 parametrů, patřila mezi ně například i intenzita obilné vůně. Museli je oznámkovat, a na závěr ještě sepsat zprávu. Komise pracovala dva dny. Pivo zapíjeli vodou a zajídali bílým pečivem,“ přiblížil testování redaktor Jan Maryška z časopisu dTest. Vybrat vzorky byl složitý úkol. Český pivní trh je bohatý. Velkých pivovarů je tu přes padesát.

Pesticid glyfosát se nenašel v žádném pivu

Půllitr piva jako krajíc chleba (ilustrační foto)

Hodnotitelé hledali v pivu hlavně nežádoucí jedy produkované plísněmi a pesticid glyfosát. „Piva nás mile překvapila. Glyfosáty jsme nenašli v žádném. Plísně možná díky teplému a suchému počasí nerostou, a tím pádem ani neškodí. Našli jsme jen pár vzorků, které měly mykotoxiny, ale v tak malém množství, že by to nikoho neohrozilo.“

Zkoušky také ukázaly, že obsah alkoholu uvedený na etiketě, skutečně „sedí“. V případech, kdy se údaj lišil s realitou, tak se rozdíl vešel do povolené půlprocentní odchylky.

Výsledek testu:

O první místo se dělí trojice značek:

Březňák, ležák ze staré školy

Holba Šerák

Plzeňský prazdroj

Devět vzorků z 26 dostalo velmi dobrou známku, což je nadstandardní výkon.

Co se týče senzorických testů, nejvíc na komisi zapůsobil Staropramen exportní ležák, o bod za ním Holba Šerák. A které pivo podle hodnotitelů zklamalo? Ježek 11, které mělo vady při senzorickém hodnocení, mimo jiné například zoxidovanou chuť, a skončilo na posledním místě.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.