Dějiny kuchyně: Na prvorepublikovém slavnostním menu nesmělo chybět pravé české pivo

25. říjen 2017
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy pivo a preclíky

Útulné náměstí Palackého přeplněné hodnostáři a učenci z celého světa, členů nejrůznějších spolků a velkých korporací. Přesně tak to podle deníku Národní politika vypadalo 1. července 1912.

Tehdy byl totiž odhalený pomník otce národa Františka Palackého a v pražském Obecním domě pořádal velkou a bohatou hostinu starosta královského hlavního města Prahy Karel Groš. K tomu ještě tehdy probíhal první slet nově vzniklého Svazu Slovanského sokolstva. Večeře začínala v 21:00 hodin, na hosty čekalo vystoupení sboru a orchestru Kolínské filharmonie pod vedením Aloise Vlasáka, nástupce Františka Kmocha.

425 osobností

„Podle dobového tisku se recepce zúčastnil třeba místodržitel kníže Thun, nejvyšší maršálek království českého princ Ferdinand Lobkovic, sborový velitel zbrojmistr von Koller, ředitel Národního divadla nebo třeba právník Jaromír Čelakovský,“ říká spoluautor rubriky Dějiny kuchyně Roman Vaněk. Dohromady to bylo 425 významných prvorepublikových osobností.

Smetanův sál byl vyzdobený malými prapory a kyticemi v národních barvách, tedy červenými a bílými růžemi. A dámy? Ty musely mít obrovské vkusné klobouky, které v roce 1912 dosáhly opravdu maximálních rozměrů. A co se podávalo?

Chybět nesmělo české pivo

Obecní dům Praha; dnešní Hybernská ulice v roce 1908 směrem k Prašné bráně

„Přestože šlo o akci se silným nacionálním podtextem, jídelníček je napsaný ve francouzštině,“ vysvětluje historik Martin Franc. Jako první byla polévka, respektive anglické pyré, následoval aperitiv v podobě staré dobré sherry. Co chybět nemohlo, a ani nechybělo, bylo pivo. Dokonce menu z hostiny podávané královským městem Prahou v tomto případě uvádí i jeho značky. S ohledem na mezinárodní dopad slavnosti pochopitelně nemohlo chybět plzeňské. „Ostatně, tehdy se bez něj jakákoli významná slavnost ani nemohla odehrát.“

Vedle piva se podávalo české víno z Žernosek, což byl tehdy asi nejoceňovanější mok vyrobený z naší révy. „Šampaňské ale muselo být francouzské. Jinak by šlo o projev krajní neúcty k váženým hostům z Paříže,“ dodává Franc.

František Palacký a jeho památník v Praze (2012)


Palackého památník sochaře Stanislava Suchardy a architekta Aloise Dryáka byl slavnostně odhalen 1. července 1912. Za německé okupace měl být zničen, ale osobní statečností správce Obecního dvora na Invalidovně Břetislava Zemana se sochy podařilo ukrýt mezi plevelem. Po válce byl památník opraven a znovu instalován.

Hlavní menu?

Specialitou menu byl vltavský losos s majonézou. Následoval obložený nízký roštěnec se sezónním salátem. Bohužel menu nevyniká zrovna konkrétností, ale je jasné, že zlatým hřebem celého slavnostního hodování se stala pečená jelení kýta. „Čekal bych ale bažanta,“ říká Vaněk. „Sláva českých bažantů tehdy zaznívala minimálně v celé střední Evropě. Zásluhu na tom měly rozsáhlé schwarzenberské bažantnice v jižních Čechách.“

K dezertům se podávala kvalitní černá káva. S čajem se nepočítalo i přesto, že mezi hosty figurovali Angličané a Rusové. „V českých zemích se ani relativně krátce před první světovou válkou čaj nedokázal prosadit,“ dodává Vaněk.

Obecní dům Praha v roce 1960
Spustit audio