Petr Just: „Naši lidé“ vs. uprchlíci? Taková rétorika může Andrejovi Babišovi získat hlasy i v prezidentské volbě

„Vláda nastupovala v situaci, kdy nejprve čelila covidu a poté válce na Ukrajině. Jak si vede v otázkách souvisejících s Ukrajinou, ukazují i některé průzkumy veřejného mínění. Ty hlavním vládním stranám dávají velmi silnou podporu. Z pohledu veřejného mínění tedy vláda dělá věci, které jsou schvalovány, i když to samozřejmě narušuje běžný chod.“

Čtěte také

Paulína Tabery: Češi táhnou za jeden provaz. Ruskou invazi na Ukrajinu odmítá unisono většina populace

Aktualizace vládních priorit

Dozvuky pandemie, růst cen, dopady ruské agrese. To všechno ovlivňuje původní záměry pětikoalice, která bude nejspíš muset částečně aktualizovat své programové priority. „Nebral bych to jako komplexní rekonstrukci. Vláda bude muset spíš upravit harmonogram, kdy chtěla k jaké věci přistoupit. Teď musí pochopitelně předřazovat věci, které mají akutnější charakter.“

„Na druhou stranu, vláda, aniž by věděla, že nějaký konflikt bude, měla ve svém programovém prohlášení už nějaké věci dříve. Mluvím například o dlouhodobě proklamovaném cíli dosáhnout dostatečného financování armády.“

Velkým kritikem současné vlády je Andrej Babiš. Hlavním problémem podle něj je, že se česká vláda nestará o své občany. „On využívá rétoriku ‚naši lidi‘ versus ‚někdo‘ reprezentovaný cizím prvkem. Teď jsou to tedy naši lidé versus uprchlíci. A toto rozlišování bude rezonovat nejen v jeho voličské základně. A i tohle mu může získat hlasy v prezidentské volbě.“

Maďarské pojetí demokracie

Ministryně obrany Jana Černochová a senátorka Miroslava Němcová se nedávno vymezily vůči spolupráci s Maďarském. „Viktor Orbán je kritikem západního konceptu liberální demokracie, která mu přijde jako levicová progresivistická metoda.“

„Demokracie v Maďarsku je rozhodně narušena tím, že tam neexistují nezávislé kontrolní mechanismy, které díky ústavním reformám, které Viktor Orbán udělal po roce 2010, vymizely. Nejsou tam klasické vyvažovancí instituce, chybí například druhá komora, je omezena role Ústavního soudu a podobně,“ dodává politolog Petr Just.