Přepis: Jak to vidí Petr Just – 19. 4. 2022

19. duben 2022

Hostem byl politolog Petr Just. 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný den přeje Zita Senková. Jako každý všední den i v následujících minutách vám nabídnu rozhovor o dění kolem nás. A ptát se budu Petra Justa, vedoucího katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha. Dobrý den, vítejte.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Dobré dopoledne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zeptám se vás například na to, zda by měla vláda aktualizovat své priority vzhledem k vývoji doma i ve světě? Dělá český kabinet pro české občany málo, jak si myslí expremiér Andrej Babiš? A jaké je pojetí demokracie prezidenta Maďarska? Čím se liší tamní společnost a politika od té české. Taková je naše nabídka, přeji nerušený poslech. Vláda minulý týden schválila strategické priority pro řešení uprchlické vlny z Ukrajiny a zřídila funkci národního koordinátora. Dočasně jim bude vicepremiér Vít Rakušan, ministr vnitra. Připravovaná strategie je podle něj otevřeným dokumentem, který se bude upravovat po diskuzi včetně jednání ve Sněmovně. Pane Juste, jak hodnotíte postup vlády v této otázce? Jenom připomenu, že válka na Ukrajině vstoupila do druhé fáze. Ruská vojska útočí na východě Ukrajiny, zahájila očekávanou ofenzívu na Donbase.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Vláda nastupovala v situaci, kdy nejprve čelila covidu a poté, poté válce na Ukrajině. To jak si vede v otázkách souvisejících s Ukrajinou, tak si myslím, že ukazují i některé průzkumy veřejného mínění, které vládě, vládním stranám a zejména tím hlavním vládním stranám v čele s ODS dávají velmi silnou podporu. A právě v těch některých výzkumech, kde je rozveden i důvod pro relativně vysokou podporu hlavně té nejsilnější vládní strany, tak je uváděna minimálně mimo jiné tedy spokojenost lidí s tím, jak vláda přistoupila právě k tématu nebo k tématům v širším slova smyslu souvisejícím s ukrajinskou krizí. Takže z pohledu veřejného mínění se zdá, že vláda dělá věci, které jsou akceptovány, schvalovány. Samozřejmě, že to zásadním způsobem narušuje ten běžný chod vlády, v uvozovkách, tak jak si to představujeme vzhledem k tomu, že každá vláda nastupuje s nějakým programem, který, který počítá s tím, co všechno vláda bude chtít za ty čtyři roky udělat, ale pak čas od času do toho přijde, do toho přijde třeba nečekaná věc, ve které vláda musí okamžitě reagovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Očekával byste tedy, právě vzhledem vy už jste to naznačil, nejenom dopady ruské agrese na Ukrajině, ale je tady, což bylo ještě teda nechci říct dávno, ale dříve teda před zahájením té ofenzívy růst cen, inflace, v podstatě i dozvuky pandemie, to vše ovlivňuje ty původní záměry pětikoalice. Bude si to žádat třeba nějak aktualizovat to programové prohlášení nebo ty priority?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Částečně asi ano, ale možná bych to nebral spíš jako aktualizaci ve smyslu překopání těch cílů nějakou, nějakou komplexní rekonstrukci. Spíš vláda třeba bude muset upravit harmonogram toho, kdy chtěla k jaké věci přistoupit, protože teď musí pochopitelně předřazovat věci, které mají mnohem akutnější charakter. Na druhou stranu řada věcí, které souvisí opět v širším slova smyslu s tou ukrajinskou otázkou, tak vláda, aniž by samozřejmě v tu dobu věděla, že nějaký konflikt na Ukrajině bude, tak vláda ve svém programovém prohlášení nebo ve svých prioritách měla už dříve. Mluvím například o dlouhodobě, dlouhodobě proklamované cíle, dosáhnout, dosáhnout dostatečného financování armády. ODS coby opoziční strana a tehdy tedy Jana Černochová coby stínová ministryně obrany nebo předsedkyně výboru pro obranu v Poslanecké sněmovně v minulém funkčním období často v této otázce tlačila na tu předcházející vládu. Teď jsou u moci, teď mají ministerstvo obrany, takže mohou v tom konkrétně nějaké kroky realizovat. A právě ta ukrajinská situace s velkou pravděpodobností urychlí snahy dosáhnout toho, toho kýženého objemu dvou procent HDP, které by se na obranu měli dávat nebo alespoň které ODS chtěla, aby Česká republika dodržovala v rámci toho aliančního, aliančního závazku dávat na obranu. Dokonce teď zaznívají hlasy, že by to mělo být více než 2 %. Takže tohle je otázka, ve které vláda nemusí přepracovávat své programové prohlášení, ale určitě ho modifikovat směrem třeba k ještě vyššímu cíli anebo urychlení a upřednostnění této otázky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Určitě nejviditelnějšími politiky co se týče ukrajinské situace, jsou premiér Fiala, vicepremiér Rakušan, ale také již zmíněná ministryně obrany paní Černochová. Co další, jak byste je ohodnotil, pane Juste, šéf české diplomacie Jan Lipavský a dalším, ministr financí Stanjura.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Myslím, že i pan Lipavský je poměrně často vidět. Byť samozřejmě v té rovině spíše diplomatické a to současné řešení je spíš v těch otázkách vojenských, válečných. Nic jsme tak, takže tím se může zdát, že on je trochu v ústraní. Na druhou stranu i poté diplomatické rovině probíhá celá řada, celá řada kroků, které Českou republiku vymezují vůči tomu konfliktu, které ze strany České republiky jdou směrem k ruským partnerům jako, jako odsouzení té agrese, směrem k aliančním partnerům, jako vzájemné, vzájemné vyjadřování si podpory. Takže určitě pan Lipavský, přestože byl před nástupem do funkce mnohými zpochybňován, jak moc bude, jak moc bude vhodným a efektivním ministrem zahraničí, tak si myslím, že nakonec svojí funkci zvládá, že přesvědčil své kritiky, že není ani žádným otloukánkem jedné nebo druhé zájmové skupiny v České republice a tady mluvím třeba o Hradu nebo naopak o nějakých těch jiných, jiných institucích, které mají třeba zásadně odlišný názor na nebo měly do minulosti zásadně odlišný názor na otázku postavení Ruska, mezinárodních vztahů a podobně. Ti ostatní členové vlády pochopitelně i z hlediska svých portfolií, jsou vidět mnohem méně ve vztahu k Ukrajině. Na druhou stranu ta opatření přijímá vláda jako kolektivní orgán, takže předpokládám, že je tam, je tam jednomyslná shoda na půdě vlády o tom, jaké kroky by měly být dělány a že to samozřejmě navenek je komunikováno těmi lidmi, které jste zmiňovala, tak to samozřejmě vyplývá z titulu pozic, které zastávají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jak hodnotíte kroky nebo vůbec prezenci pana prezidenta?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
No, ono v podstatě asi není moc co hodnotit. Pan prezident ve vztahu k ukrajinské otázce se vyjádřil několikrát, ale stále člověk by předpokládal, že na pozici vrchního velitele ozbrojených sil, hlavy státu člověka, který sliboval, že bude spojovat, nikoliv rozdělovat, tak bych to pořád vnímal jako velmi, velmi strohé vystupování. Ač samozřejmě je nutno podotknout, že v těch několika málo vystoupeních, které učinil, tak podpořil českou vládu a kroky české vlády. Vymezil se naopak vůči krokům Ruska, což mnozí považovali za, za pozitivní posun v jeho, v jeho úvahách. Na druhou stranu my nevíme, zda to nebyla, nebyla vyjádření, která, ke kterým byl prezident tak trošku okolnostmi donucen, že nic jiného se v dané situaci příliš říct nedalo. A jaké je jeho opravdové smýšlení, to samozřejmě ví asi okruh jeho nejbližších lidí, možná jenom pan prezident sám. Takže rozhodně bych od něj čekal aktivnější přístup, ať už čistě z hlediska symbolického, nějakých projevů, projevů, kterými by třeba i podpořil ještě víc kroky, kroky mezinárodního společenství Severoatlantické aliance, Evropské unie a podobně. Když jako hlava státu je právě v té pozici vrchního velitele ozbrojených sil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Opoziční hnutí ANO kritizuje vládní strategii uprchlické vlny. V posledních dnech rezonuje rozhovor, který expremiér Andrej Babiš poskytl serveru Novinky.cz, v němž mimo jiné říká, že hlavním problémem podle něj je, že se vláda nestará o české občany, například o samoživitelky. To byla citace. Vzal si Andrej Babiš téma ukrajinských uprchlíků za své?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Vzal a byla jenom otázka času, kdy se nějaké podobné téma to, že to nakonec byla Ukrajina, to byla vlastně trošku souhra náhod, ale podobné téma, ve kterém on bude prezentovat ten rozkol naši lidi, jak on to i často říká v těch, v těch rozhovorech, naši lidi versus někdo reprezentovaný nějakým cizím prvkem, cizím elementem. No a teď v rámci té ukrajinské krize je to tedy naši lidi, naši lidé a versus Ukrajina, ukrajinští, ukrajinští uprchlíci. Takže my ten, my ten rétorický, my to, my to rétorické rozlišování těchto dvou skupin vidíme. Říkám, byla jenom otázka času, kdy k tomu dojde i vzhledem k tomu, že Andrej Babiš zcela naplnil to, co jsem třeba předpokládal, že v opozici bude dělat, že bude velmi, velmi tvrdým kritikem vlády, což je dobře teda, že je tvrdým kritikem vlády, to tím nechci jakoby zpochybňovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To je role opozice.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Přesně tak, ale že opět půjde v rámci toho vymezení my a oni, a to my a oni teďka dostalo tu konkrétní, tu konkrétní podobu naši lidé, což bude rezonovat, bude rezonovat nejenom v jeho, v jeho voličské skupině. Ono to bude rezonovat i v širším slova smyslu, protože s tou rétorikou a postojem Andreje Babiše věřím, že se bude ztotožňovat i větší okruh lidí než jenom lidí, kteří reprezentují jeho voličskou skupinu, to znamená nějakých těch, řekněme necelých 30 %, když vycházíme, když vycházíme z volebních výsledků. To, že bude jenom otázkou času, kdy na to dojde, tak to trošku i zaznívalo v tom očekávaném jeho útoku na, na Pražský hrad v případné prezidentské volbě. Já si myslím, že i tohle dokazuje, že se spíš zatím přiklání k tomu, že do té prezidentské volby půjde, protože tohle mu spíš získá hlasy, než kdyby, kdyby zastával názory, které třeba v té současné ukrajinské krizi ve vztahu k ukrajinským uprchlíkům zastává vláda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte, pane Juste, že je tomu už téma, řekněme, příští nebo v nadcházející prezidentské kampaně? Jenom připomenu, my chceme hovořit také o Maďarsku, že do tamní kampaně se promítla také ruská agrese proti Ukrajině. V podstatě Viktor Orbán to dokázal využít v tom hlavním tématu, což byla otázka bezpečnosti ochrany obyvatel, ať už před inflací nebo také nyní před válkou. Ostatně Českou republiku čekají na podzim volby do obcí i do třetiny Senátu.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Nepochybuju o tom, že téma Ukrajiny a zase v širším slova smyslu se stane předmětem a tématem prezidentských voleb. Na jednu stranu a já už jsem to myslím říkal v rozhovoru možná s vaším kolegou panem Krocem, je dobře, že se otevírají daleko více otázky související s geopolitikou, geopolitickým postavením České republiky. Jaké výhody, nevýhody by mělo, kdybysme neměli, nebyli v Severoatlantické alianci nebo v Evropské unii, že se daleko více otevírají otázky související s obranou a bezpečností. Otázky zahrnující mimo jiné už to zmiňované financování armády. A proč to zmiňuju, protože toto jsou přesně témata, která patří do portfolia prezidentských pravomocí nebo témata, která daleko více patří do portfolia prezidentských pravomocí. My jsme bohužel a tady skutečně zdůrazňuju to slovo bohužel v těch předcházejících prezidentských kampaních často viděli kampaň vedenou o tématech, se kterými prezident buď to žádnou, žádnou vazbu nemá anebo jen velmi, velmi slabou, velmi, velmi volnou, velmi vágní. Prezident, ať se to líbí někomu nebo ne, ale on primárně neřeší socioekonomická témata. To jsou primárně témata vlády. Vlády, případně Poslanecké sněmovny a Senátu, pokud jde o přijetí nějakého zákona, který s tím souvisí, ale sociální a ekonomickou politiku tady určuje vláda a pokud si k tomu potřebuje nechat schválit zákon tak parlament. Prezident je nicméně velmi aktivním hráčem právě v zahraniční obranné bezpečnostní politice. Takže z tohoto hlediska je dobře, pokud témata, která teď vyvstala v souvislosti s aktuální válkou na Ukrajině, se stanou součástí i diskuze v předvolebních kampaních. Pokud kandidáti na prezidenta se budou vyjadřovat k otázkám, které jsem tady přesně zmínil před chvílí, geopolitické ukotvení České republiky, obrana, bezpečnost, finance na obranu, na bezpečnost a podobně. Má to mnohem blíže k tomu, co prezident reálně dle svých kompetencí dělá. No a pak samozřejmě všechny ty ostatní otázky, opět říkám v širším slova smyslu, ta ukrajinská, ukrajinská krize budou průběžně ovlivňovat nejenom ty volby prezidentské, ale i ty vámi zmiňované volby, volby komunální a do třetiny Senátu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Posloucháte rozhovor na aktuální témata, ptám se politologa Petra Justa z Metropolitní univerzity Praha. Nejsilnější vládní strana Občanská demokratická strana si na svém sjezdu opět zvolila do čela Petra Fialu. Získal už pátý mandát. Dostal všech 510 platných hlasů. Jak si vede, pane Juste, Petr Fiala v této funkci?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Tak já myslím, že jak si vede, tu odpověď dali delegáti, delegáti jednak neviděli důvod, aby vůbec nominovali někoho jiného než Petra Fialu a neměli ani důvod se vůči němu nějak, ani vůči Fialovi jako jedinému kandidátovi nějak vymezit, že by třeba forma určitého varování v podobě velkého počtu hlasů proti mu byla vystavena. Ostatně vláda je teprve na samém začátku svého vládnutí. Takže třeba ohledně skládání účtů, ohledně obhajoby toho, co vláda dělá a co by tedy případně mohlo být třeba i třeba některými straníky kritizováno, zpochybňováno, napadáno a podobně, tak ještě ten prostor pro tuto diskuzi nebyl. Nepochybuji, že pokud se tady sejdeme za dva roky, až bude mít, až bude mít ODS další kongres. Samozřejmě už bude vláda v tu dobu u moci tak dlouhou dobu, aby už mohla probíhat nějaká reflexe i uvnitř té strany, nejenom ta společenská reflexe, nejenom reflexe ze strany opozice, ale pochopitelně bude i nějaká reflexe, reflexe uvnitř té vlastní strany, ze které, ze které premiér pochází. Tak předpokládám, že tam už třeba nějaké, nějaké výtky přijít mohou. Ale jak říkám, teď jsme v situaci, kdy vláda vlastně ještě nemá moc za co skládat účty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tipl byste si, pane Juste, když se tady sejde ve zdraví za 2 roky, jestli bude třeba ODS kandidovat samostatně? Bude někdy kandidovat samostatně ne v rámci nějakého spojenectví?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Asi by to bylo hodně velké věštění z křišťálové koule. Teď zatím, pokud vycházíme z nejbližších dní a měsíců, tak to vypadá, že ta snaha udržet ten alianční charakter, který se osvědčil ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu minulého roku, tak tady minimálně v této fázi je i pro ty nejbližší nadcházející volby. Víme o tom, že probíhají diskuze o společné kandidatuře těch tří subjektů v některých komunálních volbách, v některých městech, městských částech, že se, že se zvažuje společná podpora některých senátorských kandidátů. Byť ale i tam vidíme, že už se objevují i některé více sólo akce některých těch tří stran. Na druhou stranu ty volby do Poslanecké sněmovny byly, byly klíčové. To jsou ty takzvané volby prvořadé. Tam ta aliance, ta aliance se osvědčila. Předpokládám, že pokud nenastanou nějaké vážné trhliny ve vzájemném vztahu, že to třeba to pokušení zopakovat to za 3,5 roku při dalších volbách, tak bude poměrně velké.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nevím, jestli tušíte odpověď na to, proč v novém předsednictvu ODS opět není žádná žena? Přitom mají ve svých řadách občanští demokraté několik výrazných političek.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Tak tu odpověď skutečně netuším, to byste se asi musela zeptat členů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Petra Fialy.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Členů nebo členek Občanské demokratické strany. Na druhou stranu se ukazuje, že minimálně jejich voliči to jako nějakou zásadní překážku nevidí. Aspoň podle výsledků voleb se neukázalo, že by tady byl nějaký vztah mezi tím, jaké je zastoupení žen v nejužším vedení, nejužším vedení ODS a mezitím jaký voliči vnímají nebo jestli, jestli tím pádem volí nebo nevolí tu danou stranu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaká je vůbec členská a voličská základna ODS?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Občanští demokraté si samozřejmě prošli jako mnoho stran určitým vývojem, který zahrnoval i výrazný propad voličské přízně, zejména před před osmi, devíti lety v dobách Nečasovy vlády, kdy ztratili hodně voličů ve prospěch jiných stran. Zejména tedy v tom roce 2013 ve vztahu k TOP 09, později některé jejich voliče přebíralo i ANO. Dá se říct, že ODS stojí hlavně na té střední a vyšší střední třídě. Pokud jde o voliče z hlediska nějakého geografického rozmístění, rozprostření, tak v první řadě je to pochopitelně Praha, střední Čechy, potom i docela silná pozice ve východních Čechách. Zejména tedy v té severní části východních Čech, dnešní tedy Královéhradecký kraj. To jsou poměrně silné regiony pro Občanskou demokratickou stranu. Obecně velká města, takže i ty regiony, které třeba celkově bývají slabší, tak ale velká města jsou, jsou více nakloněna k ODS, případně samozřejmě i dalším stranám z podobného ranku toho, řekněme, liberálně konzervativního křídla politického nebo toho, toho politického ideologického rozpětí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje politolog Petr Just. Dvě výrazné političky Občanské demokratické strany ministryně obrany Jana Černochová a senátorka Miroslava Němcová se nedávno vymezily proti další spolupráci s Maďarskem v rámci Visegrádské skupiny. Čím se, pane Juste, liší česká politika od té maďarské?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Já si myslím, že každá politika, každou politiku je nutno vnímat v nějakém jednak dobovém místním, místním kontextu. V případě, v případě Maďarska je tam velmi silná role pochopitelně Viktora Orbána, která ale byla silná, řekněme, nějak přirozeně silná zejména v tom prvním období, kdy nastupoval po roce 2010. Ale poté už byl, už byl schopen díky ústavní většině, kterou tehdy měl poprvé a poté jí několikrát zopakoval, si upravit i některá pravidla fungování toho daného státu. To znamená dokázal přijmout novou ústavu, měl na to dost, dost hlasů, dokázal přijmout nový volební zákon, který mimo jiné taky trošku deformuje výsledek v jeho prospěch. Samozřejmě on by s těmi výsledky vyhrál i při těch, i při těch starých formách volebního zákona, ale to jeho volební vítězství je teď vlastně ještě posíleno některými úpravami, které udělal. Takže hlavní změnu nebo hlavní odlišnost je, ten institucionální charakter politického systému a hlavně skutečnost, že třeba máte tam jenom jednu parlamentní komoru, a když v jedné parlamentní komoře získá jedna strana ústavní většinu, už jí nic nebrání k tomu, aby ovládla prezidentský úřad, protože tam je, v Maďarsku je prezident volen parlamentem, aby ovládla Ústavní soud, protože i ústavní soudci jsou v Maďarsku voleni parlamentem, aby změnila volební zákon. A není tady vyvažování nějaké druhé komory jako u nás. U nás se často zpochybňuje. K čemu je druhá komora v tak malém státě, jako je Česká republika, malém, zejména tedy míněno lidnatosti. Státě, který není federací, státem, který nemá nějaké zásadní nebo velké, velké menšiny, které by byly v Senátu reprezentovány. Ale Senát nemusí vždycky být jenom reprezentantem nějakých územních jednotek nebo, nebo nějakých segmentů společnosti, ale může to být čistě vyvažovací komora. A u nás kdyby jedna strana vyhrála volby takovým způsobem, že by měla ústavní většinu ve sněmovně, tak ale bez Senátu ústavní změny neudělá. A bez Senátu neudělá ani změny volebního zákona. Takže v Maďarsku trošku ten systém je důsledkem institucionální podoby jejich systém, jedna komora a pak stačí jedna strana s ústavní většinou a všechno ostatní už je, je potom pro tu stranu mnohem jednodušší a snazší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaký je, pane Juste, pojetí demokracie podle Viktora Orbána? U některých českých politiků se vlastně těšila a stále těší obdivu.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Zrovna u těch, kteří byli z ODS, takže proto ta změna nyní postojů ze strany některých politiků z ODS, političek z ODS je poměrně významná. Ale zpátky k té otázce, pojetí demokracie. Viktor Orbán je kritikem toho západního konceptu liberální demokracie, která mu přijde tak jako řada lidí z toho konzervativního myšlenkového proudu nebo národovecko-konzervativního. Říká to jsou nějaké levicové progresivistické metody. A on sám mluví o neliberální demokracii. Tady je ale trošku otázka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kolik těch definice existuje?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Respektive takhle, tady je spíš jiná věc, neliberálními demokraciemi byly už v minulosti některé země nazývány. Například Slovensko v době mečiarismu nebo za Tudjmana Chorvatsko. Ale na rozdíl od toho současného Maďarska tehdy to nebylo to, k čemu by se hlásili sami Tudjman nebo Mečiar. To byla nálepka, kterou oni dostali vlastně zvenčí. A teď Viktor Orbán ale sám vlastně říká, že je potřeba skoncovat s liberální demokracií a on ten pojem i liberální nebo neliberální demokracie vztahuje vlastně vůči, používá sám od sebe nikoliv jako nálepku, která by mu byla dána, dána zvenčí.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Jaká je tedy demokracie v Maďarsku?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Rozhodně je narušena právě tím, že tam neexistují ty kontrolní mechanismy, nezávislé kontrolní mechanismy, které díky ústavnímu, ústavním reformám, které Viktor Orbán udělal po roce 2010 a v následujících, tak vlastně vymizely. Tam nejsou v podstatě klasické vyvažovací instituce. Ať už by to byly, ať už by to ta chybějící druhá komora, ale třeba i omezení role Ústavního soudu a podobně.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Vysvětluje Petr Just, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha. Děkuji za váš čas i názory a přeji vše dobré, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Děkuji za pozvání, na slyšenou.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

klasika.jpg

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?