„Co uděláme pro uprchlíky, prospěje i nám.“ O integraci Ukrajinců diskutují ve speciálu Jak to vidí... sociologové Yana Leontiyeva, Dušan Drbohlav a Štěpán Kment

Před ruskou agresí na Ukrajině už prchla čtvrtina ze 44 milionů obyvatel Ukrajiny. Na 300 000 z nich přišlo do ČR, kde už žije početná ukrajinská komunita. Jak vlastně dosud vypadala migrační a integrační politika v ČR?

„Naše migrační a integrační politika je v porovnání s ostatními postkomunistickými zeměmi poměrně vyspělá. Naše připravenost a systémové řešení je docela dobré,“ hodnotí v pořadu Jak to vidí... sociální geograf Dušan Drbohlav.

Ukrajinci byli statisticky nejpočetnější skupinou migrantů ještě před ruskou invazí. „Po Ukrajincích následovali Vietnamci, Rusové a další občané z východu. V posledních letech to poměrně také dost změnila ekonomická krize,“ doplňuje socioložka Yana Leontiyeva.

Překážky na trhu práce

Dosud u nás dominovala ekonomická migrace. „Typicky za nekvalifikovanou prací. To je dáno překážkami na trhu práce z pohledu regulovaných profesí, uznávání kvalifikací, nostrifikace a toho, jak trh preferuje pracovníky domácí. Na tento problém narážíme i teď,“ podotýká výzkumný pracovník organizace PAQ Research Štěpán Kment.

Čtěte také

Cyril Höschl: Jak mluvit o válce? Děti potřebují cítit naději, uprchlíci náš zájem

„Nyní ale přicházejí jiní lidé, ne dělníci. Dřív dominovali muži, dnes jsou to ženy. A to je něco, co stát bude muset řešit.“

S jednodušším uplatněním v nižších pozicích souhlasí i Dušan Drbohlav: „Prosadit se na trhu práce ve vyšších pozicích vyžaduje mnohem větší úsilí a nostrifikace. A to je veliký problém, který stále nedovede řešit ani EU.“

„Řada příchozích se často potýkala s tzv. fenoménem překvalifikovanosti,“ souhlasí Yana Leontiyeva. „Dlouhodobě si myslím, že v tom ČR zaspala. Potenciál Ukrajinců, kteří tu dlouhá léta žijí, nebyl využit tak, aby to mělo větší přínos pro společnost.“

„Vstup na trh práce je ale strašně důležitý. Obzvlášť pro někoho, kdo musí přijmout jakoukoli práci, protože je v ekonomické tísni. Jenže, když setrvá nějaký čas v podřadné profesi, tak hodně často ztratí nejen kvalifikaci, ale i ambice a čas investovat sám do sebe.“

Štěpán Kment doplňuje tento palčivý problém z pohledu mladistvých. „Data společnosti Meta, která se stará o vzdělávání uprchlíků, říkají, že polovina mladých cizinců ve středoškolském věku na střední školy nechodí.“

„To znamená, že bariéra pro vstup do středního i vysokého školství je tu pro ně vysoká. To má opět vliv na jejich setrvání, zapojení do trhu práce, na přínosy nebo náklady, které mají na náš sociální systém. I na to, jak mohou rozvíjet své nadání a talent.“

Jak dlouho zůstanou?

Bude tedy možné na integraci současných běženců aplikovat dosavadní zkušenosti se zcela odlišnou skupinou imigrantů? „Zásadní je, že nemáme zkušenosti s válečnými migranty. Natož v takovémto počtu,“ upozorňuje Drbohlav. „Byli jsme připraveni na pracovní migraci. To, co se děje nyní, skutečně nemá obdoby.“

Čtěte také

iROZHLAS

Ukrajinci přijeli v neděli a v úterý už pracují. Integrace probíhá, popisuje europoslanec Zdechovský

„Nevíme ani, jak dlouho zde budou. Jestli trvale, nebo jestli se za čas vrátí. Integrovat vynucené migranty je složitější než začleňovat ty, kteří přišli dobrovolně.“

Hovořit o integraci však může být podle Štěpána Kmenta i necitlivé. „Spousta lidí se chce vrátit. Můžou se tedy cítit nesví, že se tu mají integrovat. Stát by měl být připravený nenechat je na holičkách, pokud se integrovat budou chtít nebo budou muset.“

K návratu migrantů do vlasti Drbohlav ještě doplňuje, že existuje tzv. mýtus návratu. „Na otázku, zda by se chtěl vrátil, vám téměř každý migrant řekne ano. Ale 98 % se nevrátí. Ale je to i příležitost pro nás přehodnotit a zjednodušit vstup na trh práce. Udělat to tak, abychom skutečně využili lidského potenciálu, který tady máme.“

Děláme to pro sebe

Yana Leontiyeva ale znovu upozorňuje na problém skladby příchozích. „Přicházejí hlavně ženy v produktivním věku. I my tu řešíme návrat českých žen s malými děti na trh práce, a tady se najednou čeká, že se ukrajinská žena perfektně etabluje, a ještě uplatní svoje vzdělání. Přitom možná nemá velké zkušenosti s pracovním trhem ve vlastní zemi.“

Čtěte také

iROZHLAS

Ukrajinky založily pomocnou iniciativu pro matky s dětmi, pomáhají jim i uprchlíci

„Musíme být realističtí. Méně na ty lidi tlačit, poskytnout jim příležitosti a říct, že je Česká republika chce integrovat.“

Rozhodující je podle Dušana Drbohlava ale čas. Ten bude hodně determinovat to, k čemu bude v integraci docházet. „Paradoxně problémy s integrací jsou trošku zmenšeny tím nedostatkem pracovních sil na trhu práce. Vlastně v tom vidíme užitek.“

„Stát vyžívá situace a zaplňuje mezery na svém trhu práce. O to víc by mělo být přijetí vstřícnější. Protože to, co pro uprchlíky uděláme teď, děláme vlastně i sami pro sebe.“

Další témata rozhovoru: Kolik peněz bude na pomoc uprchlíkům a jejich integraci zapotřebí? Jak přijme novou vlnu uprchlíků stávající ukrajinská komunita, která je v České republice už etablována?