Petr Just: Téma migrace je opět na stole. Tentokrát ale mnohem více odhaluje limity populismu
Ukrajinská krize se promítá i do tuzemské politiky. Hlavním tématem se opět stává migrace. Tentokrát se však negativním postojům ve veřejném prostoru nedostává tolik pozornosti jako v letech minulých. Rozpačití v soudech jsou i populisté. Proč? Co se změnilo? V audiozáznamu ještě zazní úvahy o tom, zda válka na Ukrajině přenastaví témata prezidentské volební kampaně i to, kam směřuje současné Maďarsko.
Válka rozpoutaná Ruskem na Ukrajině přiměla tuzemskou politickou scénu vymezit se a nastolit velká témata. Největším z nich je migrace. Tohle téma u nás hraje velkou roli posledních osm let.
„A teď je opět na stole,“ přitakává v pořadu Jak to vidí... politolog Petr Just. Podle něj je ale evidentní, že přístup společnosti je tentokrát trošku jiný. „Hodně negativní postoj se úplně nevytratil. Ale není tak intenzivní a nedostává se mu až takové pozornosti.“
Odmítači na rozpacích
„I média totiž vnímají konflikt na Ukrajině trošku jinak. To je ale odrazem toho, že společnost to nyní vnímá jinak, a to se pak přelévá k politikům.“ Velmi nejednoznačně se podle Justa ke konfliktu i k otázce migrace staví například SPD.
Čtěte také
„Dlouhodobě byla vždycky jedním z tahounů velmi silných protimigračních tezí. Teď ale vidíme takové rozpačité přešlapování na místě,“ uvažuje Just. „Strana Tomia Okamury je nyní na rozpacích.“
„Pochopitelně nechce být obviněna z toho, že schvaluje válku a vstup ozbrojených jednotek jedné země na území jiného státu. Na druhé straně se ale nemůže úplně zpronevěřit tomu, na co celé ty roky lákala voliče. Tedy na sociální a nacionální populismus. Ukazuje to tedy limity populistické rétoriky.“
Nechtěný cizí element
V české společnosti nicméně stále převažuje ochota pomáhat, i když už teď je vidět, že celkově pozitivní obraz je přece jenom trošku narušen. „Řada lidí víc a víc kritizuje finanční a sociální podporu pro migranty. A odhaduji, že se vrátíme ke štěpení.“
„Solidarita ze strany běžných lidí bude oslabovat. Lidé začnou zdůrazňovat své osobní subjektivní prvky. Už teď začínají vidět, že je jim věnována menší pozornost než příchozím z Ukrajiny.“ Podle politologa je to dáno tím, že člověk je tvor hodně sobecký.
„Myslí hlavně na svoje vlastní potřeby. A teze, že by se stát měl postarat hlavně o svoje občany, tu zaznívala napříč předchozími roky právě v souvislosti s předchozími migračními krizemi. S cizím elementem se prostě lidé o podporu státu dělit nechtějí.“
Související
-
-
Andor Šándor: Evropa nemá ve věci migrace společnou obranu ani politiku. Černý Petr zůstane Řecku
Na řecko-turecké hranici roste napětí. Tisíce uprchlíků se snaží dostat do EU poté, co jim Ankara přestala v cestě bránit. Nikdo netuší, kolik je mezi nimi radikálů.
-
Břetislav Tureček: V Německu žádná katastrofa s migranty nepřišla
Německo před pěti lety přijalo více než milon uprchlíků. Třetina z nich už umí dobře německy, lidi se podařilo dostat na pracovní trh.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
