Břetislav Tureček: V Německu žádná katastrofa s migranty nepřišla

16. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Německo se chystá přijmout další migranty

Německo před pěti lety přijalo více než milon uprchlíků. Třetina z nich už umí dobře německy, lidi se podařilo dostat na pracovní trh. Žádná katastrofa, před kterou někteří kritici varovali, podle zahraničněpolitického analytika Břetislava Turečka nepřišla.

V Německu bylo spolu s migrační krizi možné vidět podle Břetislava Turečka silný prvek solidarity, a to i přesto, že země za péči o migranty podle analytika zaplatila téměř sto miliard eur. Desítky lidí se například podílely na péči nebo servisu pro uprchlíky.

Čtěte také

Překvapivě dobrý výsledek

Po pěti letech od migrační vlny z toho Německo vychází podle Turečka překvapivě dobře. Nenaplnily se scénáře, které varovaly před nárůstem muslimského terorismu v Německu a zároveň pravicového protimuslimského extrémizmu, obrovské nezaměstnanosti a sociálního napětí.

„Jistě, kdo chce, tak si vyhledává zprávy, které mají doložit, že se Německu něco nepovedlo, ale když se na to podíváme obecně, tak statistiky ukazují, že se to vlastně poměrně podařilo,“ říká v pořadu Jak to vidí…analytik Břetislav Tureček.

Angela Merkelová situaci ustála

Vývojem si za pět let prošla i pozice německé kancléřky Angely Merkelové. „Byť Angele Merkelové tehdy velmi spadla popularita, tak dnes znovu dosahuje špičkových hodnot,“ uvádí Tureček. Dodává, že přes polovinu dotázaných Němců například říká, že počet přes milion uprchlíků, které Německo přijalo, je odpovídající. Německá vláda se aktuálně dohodla, že přijme další uprchlíky z řeckého tábora Moria, který vyhořel.

Na počátku migrační krize se ale Německo potýkalo s rozjitřenými vášněmi a emocemi, které byly podle Turečka na obou stranách. „Měli jsme zaryté odpůrce migrantů, ale i zaryté vítače,“ upřesňuje. Situace se podle něj lišila i podle regionu.

Německá kancléřka Angela Merkelová

„Jiné nálady, řekněme protimigrantské, byly v bývalých východoněmeckých spolkových zemích, tady bývalé NDR a jinak to vypadalo na západě,“ míní Tureček. Upřesňuje, že dnes už není migrace nosným tématem ani v německé špičkové politice.

Změna migračních tras

V roce 2015 pocházelo na počátku migrační krize nejvíce uprchlíků ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku. Syřané a Afghánci dominovali statistikám i v loňském roce, letos se ale na seznam nově dostala také Venezuela. Situaci ovlivňují podle Turečka kromě bezpečnostního stavu v zemích také změny migračních tras. „V době, kdy byla zcela otevřená takzvaná balkánská trasa, tak bylo pro lidi z Blízkého Východu daleko jednodušší se do Evropy dostat,“ říká analytik. Dnes se podle něj snaží uprchlíky Řecko a Turecko držet na svém území – a Evropa za to platí velké peníze.

Další témata rozhovoru: dopady koronaviru na život v Izraeli; dohoda o navázání diplomatických vztahů mezi Izraelem; Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem; změny na Blízkém východě; repatriace migrantů.

autoři: Zita Senková , teč
Spustit audio

Související