Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 16. září 2020

16. září 2020

Hostem byl blízkovýchodní analytik Břetislav Tureček.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý a dobrý poslech přeje Zita Senková, dnešní pozvání přijal Břetislav Tureček, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, já vás vítám, dobrý den.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Probereme dopady koronaviru na život v Izraeli i to, jak Němci a Evropa zvládli migrační vlnu z roku 2015, nerušený poslech. Izrael se od pátku jako první země vrací k celostátní karanténě, lidé se budou smět vzdálit od svých domovů maximálně 500 metrů, zavřou se školy či restaurace, proč země čelí takové masivní druhé vlně, Břetislave, vědí Izraelci, proč se virus šíří takovým tempem?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Má to několik příčin a je velmi zajímavé a ono se to ostatně objevuje i u mnoha komentátorů nebo analytiků tady v České republice, že ty příčiny jsou podobné jako u nás, to znamená přes léto Izraelci získali pocit, že ta pohroma je pryč a začali se chovat velmi, řekněme, velmi prostě už neopatrně, řekl bych, že v mnoha ohledech i třeba lidé odmítali nebo odmítají v Izraeli ta různá opatření protiepidemická, nikoliv z nějakého, z těch zdravotnických aspektů, ale protože prostě nemají rádi vládu a já třeba osobně mohu-li se dopustit tohoto pozorování, to vidím i u nás, kdo nemá rád českou vládu, tak také předseda bude nosit roušku, prostě je to znát ve společnosti naší i v izraelské, další aspekt, který je hodně důležitý v Izraeli, jsou tam komunity zejména ultraortodoxní Židé, ale také Arabové, kde přece jenom jsou velké početné rodiny s mnoha dětmi a v těchto komunitách ta opatření karanténní zkrátka není možné nebo nepodařilo se prosazovat, tak jak by se mělo, takže ve výsledku to pak vede i k napětí ve společnosti mezi jejími různými segmenty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ono ta celostátní karanténa začne platit přesně na začátek svátku. Roš ha-šana, židovského nového roku, pak následují další svátky, kde se scházejí právě početné. Rodiny, souvisí to načasování celostátní karantény i s touto skutečností, právě s tím velkým shromažďování?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Ano a zase je to velké politikum, musím říct, protože jistě během těchto svátků potom Roš ha-šana a pak je Jon Kipur, potom je Suko, to jsou všechno svátky, kdy se v Izraeli rodiny schází a nedá se předpokládat, že by lidé dbali na nějakou opatrnost kvůli koronaviru, takže právě proto vláda rozhodla pod tlakem odborníků, vyhlásit tuto karanténu, která bude trvat vlastně až do 11. října právě v této době, což samozřejmě vadí náboženským institucím a nábožensky založeným Židům izraelským, takže vláda je obviňována, že je ostraktizuje, že je zaměřená proti nim, ale teďka horká aktualita, zároveň ta situace je tak alarmující, třeba včera měli v Izraeli 5,5 tisíce nových případů, takže profesor Gamcu, který má boj proti koronaviru v Izraeli na starost tak vyhlásil vlastně, že už od zítřka budou zavřeny školy, tedy ještě den dříve, protože se ukazuje, že právě děti ve věku kolem 10 let jsou dnes největšími nositeli, a byť ony samy to nepociťují na sobě, tak samozřejmě tu nákazu přináší ke svým starším příbuzným, prarodičů a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dodejme, že Izrael je, mě opravíte zhruba devíti milionová země.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Řekněme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Což je opravdu vysoké číslo na tak malou zemi. Zvládá ještě ten zdravotnický systém nápor těch nemocných, jak byl vlastně na tom, nehledě na koronu, respektive před vypuknutím pandemie?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Zase ono záleží, v Izraeli je jakýsi systém veřejného zdravotnictví, který mnoho lidí kritizuje, že není dostatečně pružný, dostatečně vybavený, zároveň kdo v Izraeli má peníze, tak si může dovolit i špičkovou péči. Nicméně ta země funguje v tomto ohledu, řekl bych velmi dobře, pochopitelně v době této pandemie, tak ten zdravotnický systém se vyčerpává a nedostává se nebo obávají se právě experti, že se nedostanou zdravotnická lůžka a péče i pro lidi s jinými chorobami právě proto, že nemocnice mohou být zahlcené lidmi v souvislosti s koronavirem, což je pochopitelně i ten důležitý argument, který platí i třeba v České republice, takže to je ta důležitá věc, prostě stát se bojí a politici, byť mnozí vedení třeba nějakým populismem, tak se obává, že skutečně ta země by mohla v tomto ohledu zkolabovat a teď samozřejmě ale vidíme různé, různé právě ty politické ohledy v tom, že třeba ta karanténa, která má začít v pátek, tak má celou řadu výjimek, kupříkladu v době svátků Sukot si Židé kupují nějaké, nějaké rekvizity, jako jsou třeba palmové větve nebo etrogy, to jsou takové citrusové plody, tak teď vláda řekla, že toto jsou nezbytné artikly nebo nezbytné zboží, které si lidi, lidé tedy mohou shánět a nakupovat mimo karanténu, udělala výjimku na tuto věc, nebo že ženy se mohou rituálně chodit koupat do Mikve a zase kritici ze sekulárních kruhů říkají, no proboha, takže my zavíráme, zavíráme zase turistický ruch, zavíráme továrny, ale dovolíme ženám koupat se v Mikve, tak kde je nějaká, kde je nějaký skutečný ohled na ty zdravotnické aspekty, toto je spíš populismus, jak se vláda snaží vyjít vstříc tomu náboženské, té náboženské výsečí společnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když se vrátím k těm ultraortodoxním Židům, zasahuje to tedy výrazně do jejich víry a do víry vůbec?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Ano a respektive, kdyby to dodržovali tato nařízení, tak se, tak je to zasáhne velmi výrazně, ono už při té jarní karanténě tak dokonce docházelo k tvrdým fyzickým střetům mezi obyvateli ultraortodoxního města Bneibrak, kteří napadali policisty, kteří se snažili tuto oblast vlastně udržet v karanténě a ono vlastně, protože se ukázalo, že tyto ultraortodoxní, ale také třeba arabské enklávy nejsou schopné nebo ochotné to dodržovat, tak vlastně proto přišla dnes karanténa pro celou, pro celou zemi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče vlády, už jste řekl, že je z toho i svým způsobem politikum, je to vláda už stabilní, víme, jak těžce se rodila v několika volbách.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Není a on dnes vlastně ten, ta koronavirová krize jednak odsunula trošku stranou pozornost, která byla věnována. Korupčním skandálům premiéra Netanjahua, který jak víme, čelí soudnímu procesu. To všechno šlo v tuto chvíli stranou, na druhou stranu celá řada Izraelců je přesvědčená, že vláda pod jeho vedením není schopná tu koronavirovou krizi řešit správně a efektivně, takže i v uplynulých týdnech probíhaly demonstrace proti premiérovi, u jeho, u jeho sídla v Jeruzalémě, ale i jinde v zemi, takže vlastně vláda je ve dvojím ohni. Zároveň teď třeba připomenu, že v té, byť bude ta nová, ta nová uzávěra, ta nová karanténa celostátní, tak je povoleno do určité míry protestovat nebo demonstrovat, takže to zas není, že by vláda tu situaci úplně nebo Netanjahu konkrétně, že by tu situaci využil, aby zcela zadusil jakoukoliv kritiku kvůli, vůči své osobě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak ta opatření už z té první vlny dopadly a dopadají na život Izraelců na ekonomiku a tak dál?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Velmi výrazně, já třeba připomenu, že Izrael je samozřejmě hodně, ne že závislý, ale hodně pro něj znamená turistický ruch, do, do země ročně přijíždějí miliony turistů a poutníků, ať už křesťanských nebo židovských a pochopitelně ta uzávěra znamená, že ta země bude dál odříznutá, protože ona je odříznuta od svých sousedů z politických důvodů, řekněme a teď vlastně na ní znovu dopadá ta karanténa, která znovu samozřejmě znamená zastavení mezinárodního cestovního ruchu a připomněl bych, my se stále bavíme o Izraeli, ale ono do velké míry všechno toto se samozřejmě týká i okupovaných území, která Izrael okupuje tedy Palestinců.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Premiér Netanjahu teď slaví normalizaci vztahů se Spojenými arabskými emiráty a nově i Bahrajnem, dohodu o navázání diplomatických vztahů slavnostně podepsali včera ve Washingtonu, jak toto rezonuje v izraelské společnosti na domácí scéně, zajímá to Izraelce?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Ano, premiér Netanjahu a vláda se samozřejmě snaží a z dobrých důvodů má to své opodstatnění toto prezentovat jako jeho velký úspěch a on to je úspěch, zároveň ale lidé řeší trošku jiné věci, řeší ekonomické dopady koronakrize, takže toto asi tolik je nezajímá, byť samozřejmě byla snaha do toho hodně prezentovat, pro Netanjahua je to důležité, je to důležité pro amerického prezidenta Donalda Trumpa, který také vlastně, byť v mnoha ohledech třeba byl úspěšnější než jeho předchůdce Obama, tak také ty jeho úspěchy na mezinárodní scéně nejsou nijak oslnivé, ale já bych tady vypíchl jednu věc, ten řekněme podpis míru Izraele s Bahrajnem a se Spojenými arabskými emiráty, to je podpis míru se státy, se kterými Izrael neválčil, se kterými v zákulisí měl už léta poměrně dobré vztahy, takže z tohoto pohledu by možná mělo větší cenu, kdyby Izrael podepsal ten mír s Palestinci, kdy by ho podepsal se Sýrií a takže toto je takový úkrok stranou, protože na, na Izrael nelétají rakety z Bahrajnu, izraelští židovští osadníci nezabírají půdu Bahrajncům, oni ji zabírají Palestincům a Palestinci střílejí na Izrael, takže ten hlavní konflikt pořád zůstává a ta dohoda, o které mluvíme, která včera s velkou pompou byla podepsána v Bílém domě, ta se vlastně palestinské kauzy vůbec netýká.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A nemůže být tyto země, Bahrajn už je čtvrtou arabskou zemí, řekněme, jistým předskokanem té mírové dohody s Palestinci?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Předskokanem ve své době měl být Egypt, Egypt, jak víme, byl první arabskou zemí, která už na konci sedmdesátých let podepsala mír s Izraelem, a to bylo důležité, Egypt je sídlem Ligy arabských států, Egypt je nejlidnatější arabskou zemí, měl, jak víme, své vazby, přímo sousedí s Izraelem, takže to bylo velmi důležité, Jordánsko v roce 94 bylo podobné a i tehdy se čekalo, že to bude mít nějaký dopad na izraelsko-palestinské vztahy, Izrael s Palestinci podepsal mírovou dohodu v roce 93, vzájemně se uznali, ale tehdejší vize, že to povede ke vzniku palestinského státu, je dnes v podstatě mrtvá, v Izraeli máme premiéra, který to říká otevřeně, že za jeho premiérování palestinský stát nevznikne, Palestinci také mají své extrémní křídlo, které odmítá vůbec existenci Izraele jako takového, takže toto vlastně uzavírání, teď se spekuluje, že třeba další může být Maroko nebo Omán, prostě další státy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Súdán?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Nebo Súdán ano, Súdan to by mělo význam, když byl u moci Umar Bašír, kdy Súdán byl takový nevypočitatelný stát, nepřátelský, ale dnes je to vlastně stát, který je bytostně napojený na americké zájmy, finančně je závislý na Saúdské Arábii, takže, jestli dnes Súdán podepíše mír s Izraelem, bude to prima určitě, ale nebude to řešení toho konfliktu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co vedlo Bahrajn k navázání diplomatických vztahů s Izraelem, když to otočíme?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Ano, no Bahrajn je jedna taková zemička, která je, jak jsem říkal, bytostně závislá na Američanech, tyto země, emiráty, Bahrajn ročně nakupují americké zbraně za několik miliard dolarů, na Bahrajnu navíc je pátá americká flotila, tedy největší americká vojenská základna na Blízkém východě, a tak by se dalo pokračovat a teď tady nemáme tolik prostoru na detaily, ale on byl velký tlak z Bílého domu na Saúdskou Arábii, aby ta se dohodla s Izraelem. Saúdové říkají, ne, ne, dokud nebude vyřešena palestinská otázka a teď je taková podle mého názoru velice, řekl bych fundovaná a opodstatněná teorie že, aby Saúdové nevypočítali, že se staví na zadní a že nechtějí Donaldu Trumpovi vůbec vyjít vstříc, tak předhodili Bahrajn, protože Bahrajn je takový v podstatě loutkový státeček, zcela závislý na Saúdské Arábii, protože Saúdové si zjevně řekli, my tady s Izraelem nic, veřejně žádné techtle mechtle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To neříkejte.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Pojďme, pojďme, pojďme tam nastrčit Bahrajnce, ať to podepíšou oni vlastně místo nás, takže to si myslím, že je poměrně opodstatněná teorie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A potřebuje vůbec Saúdská Arábie navazovat jaksi vztahy s Izraelem, když oni neoficiálně fungují, třeba nedávno dala k dispozici svůj vzdušný prostor, pro lety mezi Izraelem a Spojenými emiráty.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Ano, ta motivace těchto arabských režimů, všechno jsou to monarchie, poměrně restriktivní, všechny mají dobré vztahy se Spojenými státy a teď se podívejme a já jsem to říkal trošku už i předem a není to žádné, není to žádná super analýza, ale ono se to teďka ukazuje. Teď se okamžitě jakmile se tyto dohody oznámilo, že budou podepsány, tak se hned začalo mluvit o tom, že vlastně emiráty chtějí nakoupit americké supermoderní letouny F35, což dosud nebylo možné, teď se situace mění, teď Donald Trump najednou říká, ale ano, proč ne a dokonce i Izrael na to asi kývne, takže tam jde i o obrovské zbrojní kontrakty a i to je třeba jedna z motivací nebo přínosů pro amerického prezidenta Trumpa, protože ty zbraně se vyrábějí v Americe a dva měsíce před volbami Trump teď může říkat, podívejte se, těmito dohodami s arabskými režimy, kolik práce jsme dali našim americkým dělníkům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem Břetislave, co říkáte na zprávu nebo větu Donalda Trumpa, který včera v rozhovoru pro televizi Fox News řekl, že chtěl v roce 2017 nechat zabít Bašára Asada, syrského prezidenta, ale tehdejší ministr obrany Jim Mattis byl proti.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Tak to, to musím přiznat, že mně uniklo. Je to, je to možné, umím si to představit a takhle z fleku bych řekl, že to ukazuje prostě ty, ty nůžky, které vždy byly mezi Bílým domem a takovými tím ranařským jestřábím přístupem, který celá řada lidí v americké administrativě sdílela a bezpečnostním aparátem, ostatně Mattis, jak víme, neodešel v dobrém, ona byla celá řada roztržek, jak postupovat k různým blízkovýchodním ohniskům, ať už se to týkalo Afghánistánu nebo Sýrie jako celku, nechat tam vojáky nebo odejít, takže to zapadá do toho rámce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Břetislav Tureček zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity. Věta německé kancléřky Angely Merkelové z konce léta 2015, wir schaffen das, zvládneme to, vešla snad do učebnic, před pěti lety se Evropou valila vlna uprchlíků, téměř 900 tisících jich přijala Spolková republika a kancléřka dnes říká, že by se rozhodla stejně. Kritici její uprchlické politiky jí pomocí oné věty předhazovali, že Německo to rozhodně nezvládá, jak se s tím podle vašich informací a ostatně i podle statistik relevantních popasovalo?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Ano, tak ono to mělo nějaký časový vývoj a dnes se objevila nebo v uplynulých týdnech celá řada různých souhrnů vlastně po pěti letech, tomu pětiletému výročí, jak z toho Německo vyšlo, obecně vzato překvapivě dobře, protože když se podíváme na nějaké varovné scénáře nebo varování nebo předpovědi, k čemu všemu to povede, k nárůstu muslimského terorismu v Německu a zároveň pravicového protimuslimského extremismu, obrovská nezaměstnanost a sociální napětí, že stát nebude schopen ty lidi nějak absorbovat, dát jim práci, naučit je německy, jistě kdo chce, tak si vyhledává zprávy, které mají doložit, že se to v Německu nepovedlo, není měsíc, možná není týden, abychom neslyšeli o nějakém násilném incidentu, ve kterém nějaký migrant čekatel na azyl nebo někdo, komu už azyl ani nebylo udělen a už dávno měl ze země odjet, ale nepodařilo se ho deportovat, tak je v něčem takovém zapojen, když se ale na to podíváme obecně, tak ty statistiky ukazují, že se vlastně to poměrně podařilo a byť tehdy Angela Merkelová velmi jí spadla popularita, tak dnes vlastně znovu se dosahuje špičkových, špičkových hodnot, sami Němci vlastně hodnotí, malá většina, ale je to přes, přes polovinu dotazovaných, třeba říkají, že ten počet více než jednoho milionu migrantů, řekněme, které Německo tehdy přijalo, takže je to vlastně odpovídající počet a někdo dokonce říká, že jich, že by jich Německo zvládlo ještě více. Třetina z těch lidí si už umí německy dobře, někteří mluví méně, podařilo se je nějakým způsobem dostat na pracovní trh, a to všechno platí i za situace, kdy třeba Německo to stálo ta péče o ně skoro 100 miliard eur, to znamená obrovské peníze, ale přece jenom v Německu, jak vidíme, je ten silný prvek solidarity, desítky procent Němců se větší nebo menší měrou třeba podíleli i do péče nebo servisu pro tyto lidi, takže žádná katastrofa, před kterou mnozí varovali, prostě nepřišla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ostatně Německo nyní chce přijat další uprchlíky z tábora v Řecku, který vyhořel, dohodla se na tom vláda, jakým vývojem prošly nálady veřejnosti v Německu, co se týče té uprchlické krize roku 2015?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Jistě zprvu ty, ty vášně, řekněme, emoce byly velice rozjitřené, a to na obou stranách, měli jsme ty zaryté odpůrce migrantů, měli jsme zaryté vítače migrantů, pak víme, že Německo je přece jenom velká země s rozličnou historii, takže jiné nálady, řekněme, protiimigrantské byly mnohem více v těch bývalých východoněmeckých spolkových zemích, tedy v bývalé NDR, jinak to vypadalo na západě a to jsou všechno věci, které se v podstatě začaly v poslední době usazovat ty emoce se uklidnili, byť je třeba v mnoha ohledech přebila teď korona krize, takže dneska už migrace není nosným tématem, ani v německé špičkové politice, řekneme už to není třeba volební téma.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle dat Eurostatu pocházelo na počátku krize v roce 2015 nejvíc uprchlíků ze Sýrie, bylo to zhruba 360 tisíc lidí z Afghánistánu zhruba 180 000 a z Iráku 120 000, Syřané a Afghánci dominují statistikám pro loňský rok a první čtvrtinu letošního roku, na třetí místo se ale nově dostala Venezuela, zatímco Irák skončil až jako pátý, přeskupilo se tedy něco v té migraci v těch zemích nebo obyvatelích zemí, kteří míří pryč zejména teda do Evropy?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Ano, ono to souvisí s mnoha věcmi, samozřejmě ta syrská krize a krize v Iráku ta upadá, dnes už tam v podstatě neoperuje Islámský stát. Syrská občanská válka se uklidnila přes ty hrůzy nebo přes ten zmar, který tam můžeme vidět, tak přece jenom už se tam nebojuje, není tolik lidí v pohybu a mezitím máme jiné, zmínila jste Venezuelu, jiné krize jiného typu, občanské nepokoje, sociální, ekonomické, vidíme je v Latinské Americe. Ty věci potom souvisí i třeba s těmi migračními trasami, ono v době, kdy byla zcela otevřená takzvaná balkánská trasa, tak prostě bylo pro lidi z Blízkého východu daleko jednodušší dostat se do Evropy, a proto jí sem třeba také přicházelo mnohem víc, dnes vidíme, že se Řecko snaží držet na svém území, Turecko dělá totéž a Evropa mu za to platí velké peníze a pokud tedy najednou se za pumpuje, řekněme, tato migrační trasa, no tak se najednou může stát, že relativně bezvýznamná nebo nečekaná země, jako je Venezuela, se prostě dostane na přední příčky toho žebříčku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pak existuje nebo existovala také ta středomořská.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Do Itálie a do třetice ta západní, do Španělska, do Francie ty se staly nejvytíženějšími až po roce 2016, když se přesuneme zpět, Břetislave, na Blízký východ, jak celá ta situace nejenom migrace, situace s uprchlíky, kteří jsou v různých zemích, v Libanonu, pro kterého je obrovská zátěž již v zmíněném Turecku, na řeckých ostrovech a i v kontextu třeba těch nových mírových dohod nově s Bahrajnem a se Spojenými arabskými emiráty, jak se mění, mění se Blízký východ?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
V některých věcech ano a v některých ne, tady třeba co se, my se teď bavíme, teď jsme se několik minut bavili o jednom a půl milionů lidí, kteří před pěti lety přišli do Evropy, v samotném Turecku jich je skoro 4 000 000 dnes a zmínila jste Libanon, můžeme zmínit Jordánsko, Irák, celou řadu, máme syrské uprchlíky v Iráku, irácké v Sýrii, prostě je to velice spletité a dneska se vlastně stalo to, že mediální pozornost už se upírá jinam, lidé jsou z toho, lidé jsou z toho unavení na západě i v České republice, ale tyto problémy zůstávají, ty lidé se často pořád nemají kam vrátit, anebo i třeba nechtějí vrátit, byť by, byť by mohli, takže v tomto ohledu vlastně ten stav je poměrně setrvalý, repatriace probíhá, samozřejmě je snaha pod hlavičkou OSN, víme, že Turecko loni vyhlásilo velmi kontroverzní plán, vyrazit, vytvořit jakousi bezpečnou sanitární zónu na severu Sýrie a tam ty lidi vracet, takže tam jsme to hodnotili kriticky, protože s tím přišel turecký prezident Erdogan, ta snaha je, ale to jsou takové plíživé a dlouhodobé, dlouhodobé trendy a koneckonců i na Blízkém východě potom tyto věci jsou přebity třeba koronavirem, tím jak bude řešená velká pouť do Mekky, tím v Libanonu vidíte, vidíme, že mají teď úplně jiné problémy, po tom výbuchu kvůli vnitřním politické krizi, takže potom přítomnosti 1 000 000 Syřanů v Libanonu je potom jenom dalším jedním z velkých střípků nebo střepů, řekněme té mozaiky tamních problémů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem, jestli jsou vám známá čísla, třeba procento, kolik těch uprchlíků, kteří skončili v Německu, se třeba vrátilo zpět do svých vlastí?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Tam je, tam je několik věcí, ona postupně probíhá v Německu schvalovací řízení, jestli ti lidé dostanou nebo nedostanou politický azyl, jestli si ho zaslouží, jestli je to oprávněné ta jejich žádost. V Německu ročně jsou to řádově desítky procent pozitivně vyřízených žádostí, 40-60 % ten azyl dostane, problém samozřejmě potom je, takže ti tam zůstat mohou, ti se nikam vracet nemusejí a nechtějí, pak jsou ale ti, kteří vlastně tu žádost neuspěli s ní a měli by se vrátit a teď je problém, co s nimi, protože do mnoha zemí, byť azyl nedostali, tak se nemohou vrátit třeba do Sýrie, protože pořád ještě není Sýrie bezpečnou zemí, takže ti lidé dostávají status jakéhosi strpení, dokud nebude možné je vyexportovat ven, takže je to velice složitý problém a i lidé, kteří nakonec třeba už byly opravdu určeni k deportaci, k návratu, k repatriaci, tak třeba kolikrát se tomu vyhnout tím, že prostě zmizí a evropské, v tomto případě německé úřady mají velké problémy, je vůbec někde lokalizovat, najít a do toho letadla posadit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje zahraničněpolitický expert Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček, děkuji za váš čas, za vaše názory, přeji vám hezký den, na slyšenou.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
Díky, děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky, přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Zita Senková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.