Novinář Thomas Kulidakis: Chybí celoevropský migrační plán, který není vyhraněný pro ani proti uprchlíkům
Mezi Řeckem a Tureckem panuje napětí ohledně přijímání uprchlíků. Obě země se obviňují, že běžence buď přiváží, nebo naopak vytlačují. Zhoršení situace se očekává s příchodem další vlny migrantů z Afghánistánu. Evropská komise tlačí na změnu migračních pravidel. V čem je situace jiná než v roce 2015?
Tentokrát tvrdý postoj
„Řecká vláda zaujala tvrdý postoj oproti té předchozí: dává jasně najevo, že Řecko se nestane přechodovou zemí a skladištěm duší z Afghánistánu. Situace je komplikovaná hlavně na ostrovech, podmínky v táborech jsou hrozné,“ komentuje situaci novinář Thomas Kulidakis.
Problém vnímá především ve vyhrocené debatě: „Existují buď vítači, kteří vidí pouze ženy a děti, nebo odmítači, pro něž jsou uprchlíci samí kriminálníci. Ve skutečnosti jde o masu lidí, mezi nimiž jsou zastoupeni všichni. Od toho jsou ale bezpečností složky, aby migranty prověřili a ti si nemuseli hledat ilegální cesty a riskovat své životy.“
Rozdílný přístup členských států
Současné nastavení migračních pravidel je podle něj nedostatečné, ačkoli o reformě azylového systému se aktivně mluví od roku 2015. „Pravidla vznikala v době, kdy migrovaly desítky až stovky lidí. Navíc země ve vnitrozemí a u pobřeží mají rozdílný přístup. Některé nechtějí sdílet zátěž,“ – což dále komplikuje nastavení nové migrační politiky.
Čtěte také
Změna je podle něj nutná také proto, že se mění migrační trasy: „Dříve vedla nejkratší cestou z Turecka podél hranice s Bulharskem do Řecka. Řecko-turecká hranice je ale zavřená kvůli covidu, nová trasa vede údajně přes Bělorusko do Litvy.“
A přístup evropských zemí se skutečně proměňuje: „Jejich rétorika je přísnější, členské státy už nechtějí být tak benevolentní. Tvrzení německé kancléřky, že to zvládneme, už se nebude opakovat. Ke všem krizím přibývá ještě jedna migrační. To politiky, kteří plánují v řádu jednoho volebního období, naprosto děsí,“ myslí si novinář.
Další témata rozhovoru: požáry v Řecku a tamní proticovidová opatření, podmínky evropské humanitární pomoci Afghánistánu.
Související
-
Andor Šándor: Tálibán nejsme ochotní ani schopní porazit. Je dobře, že odcházíme z Afghánistánu
Po 20 letech opustí američtí vojáci i jejich spojenci Afghánistán. USA nikdy nebyly ve válce déle. „I nám tam zahynulo 14 vojáků. A jaký byl výsledek?“ ptá se Šándor.
-
Francouzští starostové chtějí přijmout afghánské uprchlíky. Plán pomoci má i Velká Británie
Pomoc afghánským uprchlíkům, kteří prchají před Tálibánem nabídlo nejméně osm francouzských starostů. Velká Británie plánuje přijmout až 20 tisíc uprchlíků.