Andor Šándor: V případě Afghánistánu jsme byli příliš politicky korektní a neschopní podívat se pravdě do očí

17. srpen 2021

Tálibán převzal moc v Afghánistánu. Tamní armáda, kterou vycvičili a vyzbrojili Američané, se vzdala bez boje, prezident Ašraf Ghaní uprchl do zahraničí, zemi zachvátila panika. Bylo možné předvídat tak bleskový postup islamistického hnutí? Kdo bude těžit z prohry Západu? A hrozí světu další migrační krize?

Pokud bychom nebyli pokrytečtí, příliš politicky korektní a nelhali si do vlastní kapsy, dávno bychom věděli, že je to celé špatně, říká bezpečnostní poradce Andor Šándor.

Mírová obnova Afghánistánu stála Američany více než Marshallův plán. Kdybychom si pořád tak nelhali a neříkali si, jak úžasně cvičíme afghánské národní síly, věděli bychom, že byť je afghánská armáda mnohonásobně větší než jednotky Tálibánu, nemohli jsme jí dát jednu věc, a to je uvědomění si národní identity.

Čtěte také

Afghánská armáda není totiž na rozdíl od Tálibánu příliš homogenní. Je to armáda různě národnostní, které citelně chybí morálka, bojový duch a odhodlání bojovat za zkorumpovanou vládu v Kábulu. Je evidentní, že se těm lidem prostě bojovat nechtělo.

Situaci tedy není možné vyčítat západním Spojencům. Paradoxně jsme ale vyzbrojili Tálibán. Tálibán je guerillový typ vojska, ví, co dělá, ví, za co bojuje. My pořád vnímáme Tálibán pejorativně, ale jsou to Paštůni, kteří bojují proti cizákům. Z jejich pohledu je to národněosvobozenecké hnutí. Z našeho pohledu jsou to teroristé. A to je dlouhodobý problém, když se snažíme definovat terorismus.

Jiný Tálibán

Podle Andora Šándora teď půjde o to, zda Tálibán dodrží své sliby a dodrží práva, na která si lidé, zejména ve velkých městech, už zvykli. Hodně se to posunulo a Tálibán dobře ví, že spravovat zemi stejným způsobem jako před 25 lety, kdy ženy nesměly ven bez mužského doprovodu, všichni museli nosit vousy a byla zakázána kina, bude těžké.

Tálibán teď rovněž bude potřebovat peníze na obnovu. Vyjednávat bude s pragmatickou Čínou, která se tetelí radostí, zrovna tak jako Rusové, že Američané dostali nakopáno. Je ale jisté, že nechce vyvážet terorismus mimo své hranice. Tálibán nikdy neměl extra teritoriální požadavky, nikdy nic nepáchal mimo území Afghánistánu a nejsem si jist, že by udělal stejnou chybu a znovu se spojili s al-Káidou, je přesvědčen host Dvojky.

Boj bez strategie

Podle Andora Šándora největší chybou celého dlouhého vývoje v Afghánistánu bylo to, že Západ neměl žádnou strategii, co bude potom.

Čtěte také

Snaha vybudovat v Afghánistánu obdobu středoevropské demokracie byla prostě špatná. Zahnat nepřátele je jedna věc. Otázka je, co bude pak. Západ ale do konfliktu stále více zabředával a nevěděl, kdy odejít.

Znovu se tak vracím k tomu, o čem jsem hovořil na začátku – jsme příliš politicky korektní a neschopní podívat se pravdě do očí. Důležité teď je, aby novináři nehonili senzace a nestrašili třeba migrací. Očekával bych ale iniciativu Evropské unie, aby měla už teď připravenou jasnou migrační politiku, kdyby k nějakému velkému posunu lidí došlo, uzavírá Andor Šándor.

Další témata rozhovoru: příčiny a důsledky eskalující situace v Afghánistánu; strategie Tálibánu, proč je tak silný a kdo ho platí; fungování BIS.

autoři: Zita Senková , Andor Šándor , opa
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová