Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 17. srpna 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Pozvání přijal bezpečnostní poradce Andor Šándor, buďte vítán.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Hezké ráno Zito vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zaměříme se na příčiny i důsledky eskalující situace v Afghánistánu pro tamní lidi i pro svět. Obstojí přirovnání, že jde o novodobý Saigon nebo Teherán? Jakou strategii sleduje Tálibán, proč je tolik silných, kdo ho platí a vyzbrojuje a kdo bude těžit z těžké porážky západu? Hrozí nám nová uprchlická krize? Spousta otázek, pokusíme se na ně najít odpověď, nerušený poslech. Pane Šándore, Saigon nebo Teherán 1918? Víme, že přirovnání vždy pokulhává, ale k čemu bychom mohli vůbec, pokud ano přirovnat to dramatické dění v Kábulu, když říkám Teherán, tak mám na mysli nebo se mi vybavil známý oscarový snímek Argo, který je inspirovaný skutečným příběhem. Kdy Agency je Tony Mendes v revolučním roce 1980. Dostal z revolučního Íránu skupinu amerických diplomatů v přestrojení za kanadský filmový štáb. Ovšem to, co se děje nyní v Afghánistánu, je samozřejmě drsná realita.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Já jsem teda shodou okolností ten film viděl. Jedna novinářka mě na něj pozvala. A potom napsala, že od půlky filmu jsem si už psal esemesky. Já si myslím, že jsem se.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Až vám z toho zaskočilo.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Musím říct, že jsem se docela hodil a hlavně mě děsil ten projektovanej americkej anti íránský přístup. Bylo to jako hrozně natočený, ale.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pojďme k té realitě.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Tak, když se podíváme na ten vrtulník na střeše toho amerického zastupitelství, tak je to možná jenom jiný typ, ale ten vrtulník Saigonu a v Kábulu je jako stejný obrázek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bylo možné nebo nebylo, pane Šándore, předvídat tak bleskový postup Talibanu, ofenzíva začala v květnu. Jak je možné, že získali kontrolu nad bezmála celou zemí de facto bez boje. Víme, že afghánský prezident Ghany uprchl do zahraničí. Afghánská armáda, kterou západní spojenci létat cvičili, vyzbrojovali, stálo to miliardy dolarů, vzdali se Talibanu víceméně bez boje. Ta afghánská armáda alespoň podle informací, které vlastně máme, je asi 5× větší než jednotky Talibanu, který má odhadem 60-70 000 mužů.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Tak pokud bychom nebyli pokrytečtí, příliš politicky korektní a nelhali jsme si do vlastní kapsy, tak už jsme dávno věděli, že to je špatně. Já jsem ve své knize Planeta Země kruté místo k žití už před třemi roky napsal, že mírová obnova Afghánistánu stala Američany více jak Marshallův plán. A víme, co bylo výsledkem Marshallova plánu. Prostě obnova válkou zničené Evropy po druhé světové válce a Afghánistánu, kromě jiného zvýšená produkce opia, která zabíjí ročně miliony lidí na západě. Kdybychom si skutečně nelhali a neříkali jsme pořád, jak úžasně cvičíme afghánské národní síly, jak nám to jde, jak je vyzbrojujeme, nalili jsme do nich 90 miliard dolarů skoro, tak bysme věděli, že ta armáda je tak velká, jak jste se zmínila na papíře. Možná, že je vycvičená, ale nemohli jsme jí dát jednu věc. Tu jí mohl dát jenom národní identita, což problém v afghánské armádě je, že není moc homogenní na rozdíl od Talibanu. Je to spíš armáda různě národnostní. A to co jí měla dát vláda, morálku, bojového ducha a odhodlání bojovat za tu vládu, což je evidentní, že se těm lidem prostě nechtělo. Když jednak jste z nějaké části Afghánistánu a sloužíte v úplně jiné, proč byste tam někde položila svůj život a proč byste pokládala život za zkorumpovanou bandu v Kábulu, což jako všichni viděli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže to ani nebylo možné v silách těch západních spojenců?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Určitě ne, já bych to nevyčítal, jako my jsme si měli říct pravdu. My jsme si neměli nalhávat, ale my jsme je mohli vycvičit a vyzbrojit. Paradoxně jsme dozbrojili Taliban, protože Taliban přijel do Kábulu na motorkách, teď už toho bude mít podstatně více. V podstatě lepší techniku jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
No a odkud má tedy Taliban zbraně?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Tak oni měli řadu zbraní, které tam jsou už roky. Ty AK 47 kalašnikovy to je zlatá zbraň v uvozovkách. S tou můžete střílet 30, 40, 50 let, je to jednoduché na, na údržbu. Měli nějaké RPG 7, což jsou protitankové řízené střely, odpalované z ramene, to taky to prostě nenáročný zbraně. A teprve potom ukořistili něco z afghánské národní armády, takže teď se rozbrojí. Budou mít Humvee, budou mít vrtulníky, budou mít nějaké letectvo, byť ne v kdo ví jakém stavu a budou mít i další těžké, těžké zbraně. Ale oni prostě, je to grilový typ vojska, který ví, co dělá, ví za co bojuje. Ví, proč bojuje. My pořád říkáme Taliban, Taliban a z ní to jako pejorativně, ale jsou to Paštuni. 40 % obyvatelstva Afghánistánu, které bojuje proti cizákům, můžeme ukázat sami na sebe. A je to, z jejich pohledu je to národně osvobozenecké hnutí. Z našeho pohledu to jsou teroristé. To je celkový dlouhodobý problém, když se snažíme definovat, co je vlastně terorismus.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Taliban hnutí založil mulla Muhammad Umar Mohamed Omar v roce 1994. Vlastně v té pastunštině to znamená studenti, protože to byli jeho žáci.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Ano, povstání v Kandaháru ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přesně tak. Co vlastně sleduje, jaká je strategie, o co usiluje Taliban toto hnutí?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
To je velmi zajímavá otázka. Prvně samozřejmě usiluje o to, aby ovládl Afghánistán /souzvuk zvuků/, on ho nikdy neovládal a také ho nikdy nebude ovládat úplně celý, ale de facto ovládá všechny hlavní města, ovládá hranice, takže ústřední orgány, takže to určitě. Teď je otázka, jestli můžeme věřit těm slibům Talibanu, že bude jiný, v uvozovkách lepší, že teda zachová práva taková, která především lidé ve velkých městech si už osvojila. To je 20 let, přece jenom ti lidé vzpomeňme, kdy Umar zakázal televizi, kino, všichni museli nosit fousy. Ženy nesměly ven bez mužů. Nesměly mít žádné vzdělání a podobně. Přece jenom se to o hodně posunulo. A ten Taliban dobře ví, že spravovat zemi stejným způsobem jako před těmi 25 lety, asi bude těžké. Také bude potřebovat peníze na obnovu, investice. Kromě toho, že se dohodne s pragmatickou Čínou, která se tetelí radostí zrovna tak jako Rusové, že Američani dostali nakopáno. Tak samozřejmě tam má velké Čína ekonomické zájmy a oni se nikdy nedohadovali s nikým v Africe. Čína, když skupovala všechny tu půdu a bohatství o nějakých lidských právech, to oni vždycky přeskočí a jdou na ten merit věci. Takže ale i ten. Já si myslím, že i třeba Saúdská Arábie, emiráty, které dřív uznaly Taliban, vládu Talibanu v těch devadesátých letech. Dneska to budou mít přece jenom trošku složitější, aby znovu uznali úplně stejnou vládu. Co si myslím, že až téměř je jisté, že Taliban nechce vyvážet žádný terorismus mimo hranice. On nikdy neměl extra teritoriální požadavky. On nikdo nic nepáchal mimo území Afghánistánu. Nejsem si jist, že /nesrozumitelné/ udělá stejnou chybu jako mula Umar, že by se spojil znova s Al Kajdou a zase něco organizovali mimo území a Islámský stát je náš, což je paradoxní společný nepřítel. Tak jako ani Taliban ho nechce, uvidíme. Co si myslím, že proto islamistické nenávistné hnutí v západě je nechtěnou pro nás. Nechtěným povzbuzením je to, že oni viděli, že lze porazit Američany a dodá jim to sílu, dodá jim to odvahu. Když to dokázali /nesrozumitelné/ v Afghánistánu, proč my bychom se, když mu nedocházeli tady na našich území západní Evropě možná ne něco tak grandiózně velkého a proč bychom nedokázali. To si myslím, že je neuvěřitelné povzbuzení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje bezpečnostní poradce Andor Šándor. Zastavme se ještě u vztahu Ruské federace a zástupců Talibanu i podle ruských agentur, konkrétně podle rozhlasové stanice Echo Moskvy by se dnes měl sejít velvyslanec se zástupci Talibanu. Také se nechala Moskva slyšet, že Taliban ve městě nastolil veřejný pořádek. Co zatím je, pane Šandore?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
/souzvuk zvuků/ to už je aspoň třetí setkání, co si slibuje, klid na svém měkkém podbřišku. To znamená Turkmenistán, Tádžikistán a tyto země, které patřily dřív do Sovětského svazu. Taliban měl slíbit, že nebude jaksi do těchto území zasahovat. Zrovna tak jako měl slíbit Číně, že nebude se angažovat, pokud jde o ujgurské muslimy. Tak pro Rusy je to další taková sebe, taková satisfakce, vnitřní potěšení. Jak jsem řekl, že Američani dostali na frak, a přestože je Taliban na listině teroristů v Rusku, tak Rusové prostě budou pragmaticky s Talibanem spolupracovat. Už jenom proto, aby si zajistili ten měkký podbřišek, jak jsem o něm, o něm mluvil a aby měli klid. Já si myslím, že takhle ty představy, že Rusové znovu se budou vojensky angažovat v Afghánistánu, to jsou nesmyslné představy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
No, zase břicha bol, řekla bych má, mají západní politici včetně Joea Bidena, který ovšem, jak řekl ve včerejším televizním projevu, si stojí za stažením amerických vojsk z Afghánistánu a z té současné situace viní v podstatě Afghánce samotné. Teď se vracím zpět v podstatě k téměř nulovému odporu afghánské armády. V televizním projevu Biden řekl, že pokud by Spojené státy nedodržely dohodu Trumpovy administrativy, riskovaly by obnovení ozbrojeného konfliktu s Talibanem. Na jakékoliv útoky na americké občany během evakuace však Spojené státy podle slov šéfa Bílého domu odpoví silou. Za 3 týdny, necelý měsíc ostatně uplyne 20 let od zahájení vlastně od útoků na Spojené státy a začátek de facto afghánské mise.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Podívejte, byla doba, kdy měli Američané na území Afghánistánu 100 000 vojáků. A neporazili jsme Taliban. Ani jsme ho tehdy nedonutili silou k jednání. Teďka tam bylo nějakých 2,5 tisíce vojáků amerických. Co Američani měli dělat. Já prostě je až tak neviním. To bychom skutečně, když to řeknu /nesrozumitelné/, museli do Afghánistánu přesunout další desetitisíce vojáků, abysme vedli nějaký boj na zdrženou a postupně odcházeli, ale zároveň ten Afghánec, ten Taliban zadržoval. Prostě pokud afghánská armáda nechtěla bojovat, tak se nedá nic dělat. Bylo by to za rok stejný, za 5 let stejný, jaký by byl výsledek? Vůbec žádný, akorát by tam mohl padnout další nějaký český voják. A dneska si můžeme na rovinu říct, proč.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Otázka asi hlavní je, jestli si takzvaný západ v tom Afghánistánu vůbec stanovil někdy nějaké realistické cíle za naprostou porážku té afghánské strategie už označil celé to dění šéf německé diplomacie Heiko Maas. Možná ještě můžeme přejít váš pohled, pane Šándore, na teď snahu západních států, evakuovat své občany i afghánské spolupracovníky ze země. Zatímco v České republice, ve Velké Británii a ve Švédsku včera přistály evakuační letadla s občany tamních zemí na palubě. Tak z Německa teprve včera ráno odletěl Airbus bundeswehru, který v Kábulu naložil podle už i oficiálních informací pouhých 7 občanů.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Já bych chtěl říct k té první otázce a pak dáme tu evakuaci. Já jsem přesvědčen, že operace trvalá svoboda /nesrozumitelné/, byla prostě správná. To, že jsme rozbili výcvikové tábory Al-Kajda na území Afghánistánu, kterými prošlo možná na 70 000 bojovníků, to je dobře, že jsme rozprášili Al Kajdu v konečném důsledku, byl v Abbottabádu zabit bin Ládin. To je všechno dobře. Ale snaha vybudovat v Afghánistánu obdobu nějaké středoevropské demokracie byla špatná. Ono se ukazuje, že když máte velkou vojenskou sílu, kterou nepochybně Spojené státy disponují, tak můžete rozbít téměř každý stát. Otázka je, jaká je ta existová strategie a co bude poté, co se to stane a to jsme neměli a zabředávali jsme čím dál tím více do, do toho konfliktu, ze kterého jsme nevěděli, ani nějak odejít. Pak jsme si říkali, odejdeme až vycvičíme, až vycvičíme, až vyzbrojíme. Ale to se táhlo hrozně dlouho, kolik to prostě. To je přesně to, o čem mluvím. To je ta takzvaná politická korektnost a neschopnost se té pravdě podívat do očí. A k té evakuaci, tak u nás jako opozice někdy skutečně využívá všechno, aby kopla do té vlády. Faktem je, že jsme mohli mít připraveno už od konce července, kdy vláda rozhodla o evakuaci těch pomocníků nějaké signály, na signál mák, teďko si budu vymýšlet, přijdete všichni na ambasádu České republiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je i organizace Vlčí mák.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Já vím, já jsem to řekl schválně. Nebo na signál takový, takový, kdy vás odvoláme, přijedete na letiště. To jsme asi neměli. A dělali jsme to všechno horečně. Ale koneckonců první část těch lidí tady už je. Nesrovnávejme to s americkým Globe Master, ve kterém sedí 700 lidí. Nikdo z nich nemá žádné záchranné pásy nic, ale nesrovnávejme to s tím, že ti Američani je takhle, je jako převezli. Prostě to, že bychom odvezli všechny, kteří nám, kdy pomáhali, je nesmyslná představa, protože naši vojáci nepůsobili jenom v Kábulu ale v Logaru a já nevím v Helmandu, kdoví, kde všude. Takže tohle to je, prostě je to nějaké umění možného, které mohlo být lépe připraveno. Ale takové to, vidíme, všichni tam jsou v nějaké nějakých zmatcích a problém já jsem na to upozorňoval už v sobotu nebo v pátek. Problémy s tou kapacitou toho kábulského letiště, která se ještě více narušila tím, jak tam vběhli ti lidé, o kterých my tady mylně vyprávíme, že to jsou ty tlumočníci, kteří budou viset na letadle a padat z něj dolů. Já to, prosím, nezesměšňuju. Ale toto nejsou lidé, kteří měli rodiny, to nejsou lidé, kteří by měli jakékoliv osobní věci. To jsou prostě lidé, který, kteří chtěli utéct. To je samozřejmě pravda. Ale za takovýchto podmínek, kdy je tam takový chaos, se ta evakuace ještě víc zkomplikuje. Ale to těm lidem asi těžko někdo vysvětlí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem Francie, ta už 600 občanů evakuovala před týdnem. Nutno dodat, že Francie se z Afghánistánu už stáhla před několika lety. Svou misi ukončila v roce 2000. Respektive k 1. lednu 2015. Včera k národu promluvil v televizním projevu Emmanuel Macron. Myslíte si vlastně, pane Šándore, jestli je i u nás čas, že by třeba promluvil takto veřejně, ať už premiér nebo šéf vrchní, vrchní velitel ozbrojených sil, tedy prezident?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Už začíná být takovým pravidlem, že Hrad mlčí, kdyby měl občanům něco říct. Ten, ten hlas, který uklidní ty lidi, by byl potřeba. Premiér dělá předvolební kampaň, objíždí, objíždí lidi, a když má něco říct, tak řekne, že to je v utajeném režimu, že nemůže říct. My jsme přece mohli říct, pošleme pro ně letadlo. Logicky ponorku těžko, tu žádnou nemáme, ale letadlo taky ne, tak jsme prostě mohli říct, pošleme pro ně letadlo odvezeme je, tak jak to bude možné. Nechtějte po mně nějaké podrobnosti a tím to bylo vyřešeno. Ale tohle to je podle mě málo a novináři se, se logicky ptají. A potom je potřeba, aby nikdo řekl lidem, že představa, že jsem budou hordy talibanců možná na těch motorkách tady vyvážet nějaké teroristy, že to prostě nesmysl, že se nesmíme staršit těmahle věcma. A také vy mě tu velmi jako bych uvítal iniciativu Evropské unie, aby si ty, ti vůdci sedli a řekli, jak skutečně ten problém té migrace, skutečně přijde-li jsem, jak velký bude. Protože nevíme, kolik lidí se hýbe uvnitř Afghánistánu. Ale to ještě neznamená, že když se teďka hejbli někde, že půjdou sem a kolik jich je mimo. Někoho pouštějí do Pákistánu, to jsou evidentně lidé, kteří asi nemají příliš nějaký zájmy do Evropy. Ale měli bychom mít jasnou politiku už teď. Ne až to zase propukne, kdyby náhodou. A to mně přijde, že ti vůdci za ty, za tu odpovědnost co mají a za ty velký peníze a to ne, že bych jim to záviděl, by měli přerušit své dovolené.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslím, že dnes už zase krizová schůzka uskuteční. Co se týče té možné nebo velmi pravděpodobné migrace, vidíme statisíce civilistů, se snaží prchnout z Afghánistánu. Stane se, jak už se spekuluje v médiích z té země Nova Sýrie? Jenom připomenu za posledních 20 let odešlo z Afghánistánu do zahraničí přes 2 000 000 lidí. A až do války v Sýrii tato země 32 let nepřetržitě vedla celosvětový žebříček v počtu utečenců.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
To samozřejmě je možné, ale vy jste řekla Sýrii, a to evokuje občanská válka. Občanská válka, do které zasahoval, kdo mohl a zasahoval ve svých zájmech proti zájmem, zájmu jiných lidí i jiných států, nikoliv Sýrie. To samozřejmě občanská válka v Afghánistánu se nedá vyloučit, protože, jak jsem řekl, 40 % jsou jenom /nesrozumitelné/ a oni budou muset dobře zvažovat, jak s tou zemí půjdou dál a znovu jí uvrhnout do chaosu. Uvidíme, počkejme, jak, jak se to vyvine. Jde o to, aby novináři tolik nestrašili. Ono ukázka, našeho tlumočníka zajali, uřízli mu hlavu. Pak přišli, že mu jí neuřízli, že ho jenom zbyli. /nesrozumitelné/ opatrně jako nehonit žádné senzace, že to vidím okolo sebe. Lidé mi píšou, volají, bojí se. To bychom neměli dělat. Měli bychom jim říkat opravdu, od toho jsou jiní lidé určení než já.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Doporučuje bezpečnostní poradce Andor Šándor. Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka je od pondělí už pouze pověřen vedením kontrarozvědky. Skončil mu jeho řádný mandát. Projeví se to, pane Šándore, nějak na chodu Bezpečnostní informační služby?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Já si to nemyslím, není důvod, protože pokud ho vláda pověřila řízením, je prostě ale fakt, že to nemá příliš velkou oporu zákonu a to už jsme tu jednou zažili, když Stanislav Devátý byl 3 roky prozatímním ředitelem také bez opory v zákonu a tu službu řídil. To by muselo být v nějakém usnesení, že by měl ředitel Koudelka omezeny pravomoci. Nic takového jsme neslyšeli, nevíme teda, jestli to tak je. Ale službu řídil 5 let. A hlavně bychom si měli říct, že bezpečnost České republiky oslabena není. Opět téma opozice, která si ráda kopne a už vůbec takové výkřiky některých politiků, které jsem chtěl nějakým způsobem označit a nechám to jenom jako výkřik politiku, že to oslabuje naše postavení na západě. To jsou takový nesmysly. Prostě ta služba musí fungovat. Ano ředitel je ta persona, která je tím, tím bodem, ke které se dívají spojenecké služby, vnitřní komunita. To ano, ale musí fungovat, musí fungovat ta služba i beztoho ředitele. Koneckonců ředitel Koudelka by mohl onemocnět dlouhodobě. Ne, že bych mu to přál, ale nastoupil by tam statutární zástupce s pravomocemi. To je vojenská hierarchická organizace, která má jasně stanoveny pravomoci na různých úrovních a ty se mohou sdílet nebo někdo může být pověřených jejich výkonem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A bylo podle vašeho názoru, pane Šándore, věcný důvod, nejmenovat nyní šéfa BIS, ať už ponechat, respektive prodloužit panu Koudelkovi mandát nebo jmenovat někoho jiného, protože víme že o šéfovi BIS rozhodne až nový kabinet.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Jediný důvod, který vláda měla, je ten, že ho nemá rád prezident. To je jasné, tak to z toho premiér vybrousil možná nejlepším řešením, ale já bych chtěl říct, že, že.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A je to nejlepší řešení?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Pro vládu určitě. To tak nějak ty debaty skončily vidíte. Ale víte v západních demokraciích ředitelé takovýchto služeb a náčelníci generálních štábů, policejní prezidenti je a podobně chodí do těchto funkcí a pak jdou do důchodu. U nás jsme za 30 let nebyli schopni vybudovat personální systém. Aby ti lidé. Tam nešli v 45 v 50, aby pak odpadlo to nerudovské, kam s ním, že jo. A to to teď je pořád jako, a to, ten to je prostě ten problém. A hlavně až na výjimky ti lidé dostávají jenom jeden termín. Výjimku si já pamatuju, šéf Mossadu Dagan tomu to Netanjahu prodloužil, protože to byl velký odborník na Írán, což je velká hrozba pro, pro Izrael. Mimochodem Dagan unesl Eichmanna, že jo z Argentiny, jestli se nepletu. A, a to byl člověk, jakoby a to byla výjimka a jinak se to prostě nedělá. Nikde není napsáno, že 10 let na funkci je zárukou, že budete dobře tu funkci vykonávat. Podívejte se, po Spojených státech ve Velké Británii v Německu to je prostě 1 termín 4 roky konec. Akorát /nesrozumitelné/ byl šéfem FBI 35 let nebo kolik, teď jsem to jenom tak střelil, ale byl tam hodně dlouho, že jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Komu jsou nebo vůči komu mají být tajné služby loajální? Tuto otázku rozvířil /souzvuk zvuků/.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Nešťastné vyjádření. Podívejte státy zřizují tajné služby, aby jejich vláda umožnili vládnout. Vláda, vláda je nadřízena tajným službám, tudíž by ta tajná služba měla být loajální té vládě. Jako já jim, komu by měla být jiná. Jako rektorovi nějaké univerzity? Samozřejmě mluvíme o tom, že ty tajné služby jsou v nějakém demokratickém prostředí, proto parlament vykonává nějakou kontrolu, která je teda víceméně taková jenom, jaká je, ale za.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
No, to doufám, že je.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Za výkon tajných služeb odpovídá exekutiva a tajné služby jsou podřízeny exekutivě a, a ta exekutiva je úkoluje. Tak je to podle zákona, jinak to není. A pan Matěj Stropnický se vyjádřil možná trošku neobratně, ale v zásadě to tak je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
No, řekl, tajné služby jsou tu přece proto, aby pracovaly pro stát, pro ústavně zvolené činitele, pro poslance.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
No, to je naprosto, naprosto přesně, já v tom nevidím problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co si z této debaty podle vás mají vzít občané?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
O těch tajných službách?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano a vůbec o medializaci vlastně i toho vedení.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Já si myslím, že tohle se vůbec nemělo medializovat. To vůbec nebylo správně. Tajné služby mají fungovat v jaksi utajované módu. A mělo by se, lidé by měli být tu právo je ignorovat, nemusí je milovat, ale by vědět, že jim neškodí, že pro ně pracují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje bezpečnostní poradce Andor Šándor. Děkuji za váš čas, za vaše postřehy a přeji hezký den, na slyšenou.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Vám taky a děkuju za pozvání, na shledanou, hezký zbytek léta přeju.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zita Senková se připojuje a každopádně zve na zítřejší rozhovor v Jak to vidí. Mým hostem bude imunolog Václav Hořejší, příjemný poslech Dvojky.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.