Přepis: Jak to vidí Thomas Kulidakis - 19. srpna 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Je tady opět čas na rozhovor v souvislostech. Dnes očima novináře Thomase Kulidakise. Dobrý den Thomasi, jsem ráda, že jste si našel čas na Jak to vidí.

Thomas KULIDAKIS, novinář
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Probereme například nárůst nelegální migrace a nové tahy převaděčů či další angažovanost světa v Hindúkuši. Kvůli šíření koronaviru se neustále mění podmínky cestování do jednotlivých zemí i pravidla pro návrat zpět. Aktualizují se rovněž opatření v dané destinaci. Řecko, kde máte Thomasi novinářskou základnu a odkud vyrážíte do okolních zemí zejména na Balkán, je pokud se nepletu nyní oranžové.

Thomas KULIDAKIS, novinář
No, pokud já se nepletu, tak je Řecko červené.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Už červené.

Thomas KULIDAKIS, novinář
Pokud stále platí to, co platilo ještě o víkendu, což je možné, že mezitím platit přestalo, protože já jsem se mezitím přesunul, tak bylo Řecko oranžové. To znamená naprostá většina Řecka bylo pardon, červené, červené. Naprostá většina Řecka byla červená s tím, že na řeckých ostrovech typu /nesrozumitelné/ podle unijní agentury proti šíření infekčních chorob, tak tam bylo velmi vysoké riziko nákazy koronavirem. S tím, že se nikomu nedoporučuje, aby tam jezdil. No a já, když jsem se tedy připravoval nyní letecky, tak opět jsem tedy jel z červené země. Ale to co platí tedy po celý koronavirus, platí i nyní. Já jsem vždy ve vysílání živém radil posluchačům, aby a divákům, aby tedy když jedou na 7 dní a déle, tak aby v žádném případě se nervovali, nekazili si cestu a dovolenou, protože když je to 7 a více dní, tak si to na 99 % změní. Možná třeba i příklad. Já jsem zažil případ ze začátku července, kdy můj rodinný příslušník se ženou byl u mě na 10 dní a za těch 10 dní se to opravdu změnilo třikrát. Takže já, když jsem odjížděl o víkendu, tak to bylo červené.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Faktem je, že ta pravidla se neustále mění, aktualizují i vlastně v těch konkrétních oblastech. V černé kategorii takzvané už od pondělí 23. srpna by neměly být země jako je například Tunisko, Rusko nebo Indie. Možná ta červená nás v uvozovkách zmátla i proto, že vlastně část Řecka či má, nebo měla ještě i v současnosti skutečně rudou barvu, respektive barvu ničivých plamenů, protože, jak víme, Řecko trápí lesní požáry. Je to sice každý rok. Ovšem prý ty letošní jsou výjimečné, zejména kvůli velmi vysokým teplotám, které přesahovaly i 40 °C. Víme, že naši hasiči z České republiky, kteří pomáhali likvidovat tamní požáry, se po 10 dnech vrátili domů. Jaká je teď aktuální situace?

Thomas KULIDAKIS, novinář
No a aktuální situace je taková, že já samozřejmě jsem naše hasiče na místě, na místě vítal, a pak jsem to celou dobu pokrýval, vlastně tak jako jejich odjezd, kdy řecká vláda prohlásila, že už má vše pod kontrolou. V současné chvíli je to tak, že tedy samozřejmě naši hasiči stejně jako jiní zahraniční hasiči odjeli. Naštěstí tam zůstali alespoň polští hasiči tedy, protože zase hoří u Athén. Takže vlastně pořád hoří. Vlastně čím je ta situace výjimečná, tak to je to, že opravdu ty požáry byly rozsáhlejší. To znamená, že spálily o 450 % alespoň podle řecké národní administrativy více půdy, než je průměr mezi lety 2008-2020 a ta další výjimečnost byla, že v ohrožení se ocitlo hlavní město Athény, u kterého tedy opět hoří asi 50 kilometrů od něj, takže ten vzduch, který s radostí v Athénách jsme přivítali, že už se dá dýchat, že už není žlutá obloha, že ne nesmrdí mastkem, tak že nemáte každé ráno na autě vrstvu popela, to dokonce já jsem u těch požárů bydlím 30 kilometrů. Athény jsou opravdu obrovské město. I u nás nedalo čtyři dny dýchat, takže je to bohužel stále opět hoří. No ale naši hasiči ti si tam získali velmi dobré jméno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Požáry, jak jsem řekla, se v Řecku opakují. Během těch let změnilo se něco třeba v přístupu. Asi nevím, jestli ministerstev nebo příslušných nějakých orgánů, institucí. Jak možná eliminovat to nebezpečí? Nevím, jenom připomenu, že vysoké teploty sužovaly a sužují i další země, Španělsko, jih Francie, jih Itálie. Dokonce v sicilském městě Sirakuza naměřili 38,8 °C. V Katánii na Sicílii se ale také spekulovalo, zda těm požárům někdo jaksi v uvozovkách nepomohl, zda nešlo o úmyslné založení.

Thomas KULIDAKIS, novinář
Já bych možná jenom Zito doplnil jenom, že to byl možná přeřek, ono to bylo 48,8.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Promiňte, to jsem jim ubrala 10 stupňů, ano děkuju.

Thomas KULIDAKIS, novinář
Já říkám proto, protože je to zásadní rozdíl, protože já taky vím, že prostě mám v Athénách v noci 34-36, a pak mám přes 44 a vím, že těch 10 stupňů je rozdíl. A proto to říkám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano, ano, je to tak.

Thomas KULIDAKIS, novinář
Jo to je, to je, jak se říká s tím platem, že není rozdíl, jestli vyděláte 46 nebo 50, ale je rozdíl, jestli vyděláváte 15 nebo 20. Takže, takže, jak je to s těmi teplotami. Všude hořelo a všude hoří pořád. Ten největší rozdíl za prvé je v tom, že ten počet dnů s extrémními teplotami, které pak mají za vinu, že je vlastně příroda naprosto vyprahlá. Já si pamatuji, v Řecku pršelo naposledy v dubnu, mám pocit v polovině dubna a pak nic a teď nedávno před několika dny teda také zapršelo, ale to byly takové deště, které přišly nad mořem. Já jsem na balkoně v očekávání stál připravený chytat kapky deště. Takže jsem jich chytl celkem pět. Takže bysme to nenazvali deštěm. Takže ten počet dnů za, od počátku dvacátého prvního století i ve srovnání se stoletím dvacátým se zvyšuje. To znamená počet extrémně horkých, to znamená v průměru je to 4-6 extrémních dnů každý rok, každé léto a zvyšuje se o 10, každých 10 let se to zvyšuje a ten, to tempo rychlejší, takže vlastně ta série veder, to byla možná jenom taková příprava na budoucnost, jak to bude potom. To je jedna věc. Druhá věc přístup úřadů, víte, ono je to jako všichni víceméně vědí samozřejmě, jak zabránit požáru. Samozřejmě třeba udržovat ty lesy, vítám průřezu, průseky, aby tam nebylo chrastí a podobně. Samozřejmě nepovolovat černé stavby. Já si pamatuji, když byl požár /nesrozumitelné/, který jsem reportoval tedy. Tam bylo přes 100 mrtvých, tam jsem se týden brodil po kolena v popelu mrtvol a moc příjemné to opravdu nebylo. Tak tam samozřejmě, tam byla spousta, tam vlastně nebyly ústupový cesty, protože tam byly načerno stavby postavené tak, aby si každý mohl koupat z balkonu obrazně samozřejmě nohy v moři. Takže to je samozřejmě další věc, to znamená dobré plánování urbanistické, které je opět problematické zvláště v zemích Středomoří. A pak je tam, ale známe to i od nás, když chce někdo postavit stavbu, že jo, co s ní potom. A nastavit si na, na pobřeží černé stavby a v lesích prostě s výhledem na moře, je lákavé. No a pak ta poslední věc, zda-li někdo pomohl, tak samozřejmě už i v Řecku byly zatčení, bylo zatčeno minimálně 12 lidí s obviněním ze žhářství. No ale nejpopulárnější samozřejmě teorie, proč by to někdo zapaloval, zapaloval úmyslně, ke které se tedy musel vyjádřit i řecký premiér, který slíbil, že nebude žádná výstavba, ale bude zalesňování, opětovné zalesňování, tak to jsou solární panely, a to jsou větrné elektrárny, ale hlavně ty soláry. To znamená, že místní komunity neschválily výstavbu těchto zdrojů obnovitelné energie. No ale velmi významné samozřejmě bohaté kliky by je rády vystavily, protože to jsou opravdu krásné peníze. Takže tohle nejrozšířenější teorie, proč by někdo působil tak rozsáhlé požáry obzvláště tady Řecko samozřejmě. Tam je nejvyšší počet slunečných dnů v Evropě. Takže tam se samozřejmě taková věc vyplatí, protože premiér tvrdil, že se všechno řecký premiér samozřejmě zalesní znovu. Jestli to tak bude i s příští vládou nebo dokonce jeho vlády nebo následně za pár let nebo jestli se to postaví v části, tak teprve uvidíme. Ale někdo tvrdí, že to pravda není, někdo, že je, ale to je asi, samozřejmě těch teorií je mnohem víc a ta nejrozšířenější prostě, aby se mohlo vydělávat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Budou se kontrolovat i ty černé stavby?

Thomas KULIDAKIS, novinář
Tak po tom požáru /nesrozumitelné/ se slíbilo, že kontrolovat budou a strhnout se. Tak někdy je rozdíl mezi úmyslem a následným provedení, protože já si vždy vzpomenu a bohužel za mojí kariéru, jak postupují postupně lety a praxí, tak jsem stále více, stále více příznivcem slavného černovidinová výroku. Myslím tím černovidinová politika ruského, který říkal, že se snažili, že měli nejlepší úmysly, ale dopadlo to jako vždycky. Takže samozřejmě tímto neříkám, že mám důkazy o naprosté zvůli kohokoliv. Ale tak, když si člověk projde, tak nemá pocit, že všechny stavby budou úplně asi na správném místě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče těch veder, i v nich platí v Řecku a kde povinnost nošení roušek, případně respirátorů?

Thomas KULIDAKIS, novinář
No, tak venku tak, tak podívejte se, Gito, Gito, Zito, Zito, oba dva chodíme zcela jistě po venku, já vím, že jsme oba dva nedávno cestovali. A oba víme a vlastně všichni to ví a myslím, že i ti, kteří zařízení, zařízení, příkazy zákazy a nákazy zavádějí, pokud nežijí ve slonovinové věži, že je rozdíl mezi teorií a praxí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak venku u nás roušky se nosit, ta povinnost není.

Thomas KULIDAKIS, novinář
Dobře, v Řecku je teoretická povinnost, tam kde si myslíte, že shromažďování lidí a tam, kde posoudíte, že není, tak, tak by se nosit neměl, nemuseli. Takže já samozřejmě vím, že v Athénách tak jednou za čas v šestimilionové město jednou za čas potkám někoho v roušce. Pak jsou ostrovy, kdy se, kde je turismus, kde zaváděli a zavádějí do dneška, vlastně teď nově je to dokonce na Krétě už /nesrozumitelné/ třetím městě takzvané mini lockdowny, tam se to pak vynucuje, aby to lidé nosili i venku. Samozřejmě musí se nosit vevnitř, ale řeknu vám, když je 38, 40, 42 ve stínu, tak to jste ráda, že ujdete 5 metrů i bez roušky. Takže s tou rouškou už vůbec nic neujdete. Takže samozřejmě je to problematické, no ale také musíme zmínit, že v Řecku momentálně je rekordní počet nakažených, teď za posledních 2, 24 hodin to bylo před 4200 lidí. Takže byl lockdown, byl tvrdý lockdown, lockdown byl 6 měsíců. Pak tedy když měla začít turistická sezóna, tak ze 14. na 15. května lockdown skončil. No a teďka těch nakažených je tak přibližně 5× více, než když se lockdown zaváděl, ale tak je turistická sezóna, že jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jedna věc jsou statistiky, počty nově nakažených, ale jaká je, abychom to viděli trošku v kontextu, jednak proočkovanost, Thomasi, a jaký je stav, co se týče hospitalizací?

Thomas KULIDAKIS, novinář
No, proočkovanost je přibližně jako v případě České republiky, ono to ve většině států Evropské unie postupuje víceméně stejně. Pardon, teď jsem si z představy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano, teď je doušek vody, já jenom, abychom měli prostě představu, kolik lidí máte-li informace plus mínus je /souzvuk zvuků/.

Thomas KULIDAKIS, novinář
Já jsem si představil, že půjdu reportovat na JIPku s covidovými pacienty, tak jsem se z toho zakuckal asi. Takže teď před dvěma týdny Řecko překročilo hranici 5 milionů lidí, kteří jsou naočkovaní oběma dávkami. A momentálně ta proočkovanost je tam aspoň 1 dávka je, je mezi kolem 55 % až 60 % obyvatel s tím, že se mají, že se zavedlo povinné očkování pro některé profesní skupiny. Samozřejmě ostrovy jako takové, ty nejvíce turistické, ale i ty turistické, ty nejmenší protože jsou daleko od pevniny, tak tam je proočkovanost 80-90 %, že se tam lidé očkovali jako první, protože tam, když vypukne samozřejmě nákaza, tak se šíří jako plamen, tak jak jsme se bavili o tom, že hoří. Takže ta proočkovanost je samozřejmě minimálně na ostrovech velmi vysoká, no a na pevnině postupuje. Prostě tam když je povinné očkování a mají se očkovat také děti. Takže postupuje se dál ale pomaleji, protože tak jako v jiných zemích se ukazuje, že ti, kteří se chtěli očkovat opravdu moc, tak ti už se naočkovali. Ti, kteří se, ti, kteří se očkovat chtěli nebo k tomu měli vlažný postoj, tak už se také stihli očkovat. Teď zbývá ještě přesvědčí ten zbytek, který z jakýchkoliv důvodů třeba nechce plus samozřejmě Řecko mělo mnohem méně nakažených denně než Česká republika, kde samozřejmě mnoho lidí si covidem prošlo, takže se získává ta imunita přece jenom třeba jiným způsobem rychlejším. V Řecku tam byl velmi tvrdý přístup k vymáhání té nulové tolerance nákazy, takže je třeba proočkováno. Já jsem očkovaný už od května, samozřejmě očkování tam mají lehčí život, protože do vnitřních prostor, než že by v tom vedru někdo chtěl do vnitřních prostor, ale na podzim to bude důležité, se bez očkování nesmí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje novinář Thomas Kulidakis. Problémů má Řecko více, není to jenom covid. Jedním z nich jsou uprchlíci. O kolik se jich země vůbec stará a jak? Například Turecko opakovaně poukazuje na to, že řecké úřady prý nelegálně vytlačují migranty, kteří překročí turecké pozemní i námořní hranice, což Athény vehementně odmítají.

Thomas KULIDAKIS, novinář
No, tak obě země se navzájem obviňují, jednak z toho, že tu druhou, to znamená, že ty běžence tedy přiváží a že tlačí ty běžence do zemí a ta druhá, že vytlačuje. Samozřejmě se objevila řada obvinění, dokonce vyšetřování Evropského parlamentu s takzvaných /nesrozumitelné/, které jsou nelegální, měl v tom být zapojený i Frontex. Celé se to ještě čeká, až se to rozsekne. Momentálně v Řecku klesly i vlivem covidu počty běženců, takže momentálně jich je v Řecku přibližně 120 000. Čeká se na vyřízení dalších zhruba 60 000 azylových žádostí, ale samozřejmě těch lidí ubylo, protože s covidem jich přicházelo méně. No ale teď se očekává zase další. Teď se očekává další migrační vlna v souvislosti s Afghánistánem, stávající řecká vláda zaujala velmi. Dalo by se říci tvrdý postoj v poměru k tomu, jak se chovala ta vláda předchozí k migraci nelegální. Takže tvrdí, že se Řecko nestane přechodným bodem a zároveň skladištěm duší z Afghánistánu. Čeká, že by ti uprchlíci mohli dorazit v řádu maximálně dvou měsíců, ono je to trošku daleko z Afghánistánu. Takže ta situace je samozřejmě komplikovaná s tím, že komplikovaná je nejvíce na ostrovech. Já, když jsem, já jsem strávil v těch táborech docela poměrně hodně času pracovně. Tak na Lesbosu jako takové tam byl vždycky předpohled světa, takže tam jsou cítit peníze. Jdou vidět peníze, takže i při veškeré té mizérii, která tam je, tak pořád si myslím, že je to lepší než na jiných ostrovech, třeba na /nesrozumitelné/. To je naprosto příšerné a hrozné jako ty tábory. Ale zajímavé na tom je, já jsem se ptal těch misí v řadě vždycky, nakonec vždycky na začátku nebo uprostřed nebo na konci rozhovoru přišla otázka, jestli nevím, jestli se neotvírají hranice, tak jsem je musel zklamat. Ale, když jsem se zeptal, jestli při vší té mizérii, že kdyby věděli, že skončí na 4 roky na nějaké výspě ve vedru, v létě, vedro, vedro, prach, v zimě je bahno, déšť. Neuvěřitelný zápach a podobně, jestli tedy by šli zase, tak naprostá většina mi odpověděla, že by šli zase. To znamená, že u nich to bylo tak hrozný, že říkali, že by šli zase, ale zase pozor, protože já, když jsem sledoval tu českou debatu, tak se mi zdá, že se to vyhranilo do dvou poloh jo, pro jedny tazvané vítače, že to jsou teda samé, samé ženy a děti a chudáci lidi. A pro druhé samý kriminálník. Je to prostě masa lidí, ve které máte ženy, děti, staré mladé a také samozřejmě někoho, koho, koho prostě, kdo asi není úplně jako, že byste ho chtěla mít za svého souseda ale, ale od toho máme bezpečnostní složky, které ty lidi prověřují. Ale jako takový ten přístup střední prostě, ano prověřit potřebným pomoci, nepotřebným nepomoci, aby hlavně vyrobit legální cesty, aby ti lidé neriskovali své životy, abysme neutráceli peníze na mise, které většinou stejně, protože já jsem se plavil na těch obrovských lodích frontexu. To stejně se nemůže přiblížit k tomu uprchlickém člunu, protože by ho potopila už jenom těmi víry a vztlakem a podobně. Takže ten plán celoevropský jako, kolik lidí, kde je potřeba legální cesty, aby si mohli zažádat už předtím, tak ten mi chybí společně s tou střední polohou, která se nevyhraní ani na jednu ani na druhou stranu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Z Evropské unie zaznívají obavy, že by, jak už jste naznačil, ten vývoj v Afghánistánu mohl vyvolat opakování evropské migrační krize z let 2015, 2016 a Evropská komise v souvislosti se situaci i v Bělorusku naléhá na změnu evropských migračních a azylových pravidel. Jsou z vašeho pohledu Thomasi, nedostatečná, to současné nastavení?

Thomas KULIDAKIS, novinář
Ano, to současné nastavení samozřejmě, že je nedostatečné, protože ono vůbec nepočítalo s tím, že budou nějaké masové migrační vlny. To znamená, že to je nastavené na to, když chodily desítky, stovky lidí maximálně. To znamená, že samozřejmě o reformě azylového systému se mluví. Teďka už je to a aktivně mluví jinak, řekněme, aktivně mluví a jedná samozřejmě od roku 2015 6 let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak to už dostatek času asi bylo něco změnit.

Thomas KULIDAKIS, novinář
To je dost, to byl bohužel dostatek času, aby se nic nezměnilo. To znamená, že mezi uvědomění si potřeby něco změnit a uvedením v praxe, toho uvědomění si do nějakého reálného kroku, je velmi velký rozdíl, protože samozřejmě jsou země, které chtějí, abych se sdílela zátěž. Země, které nechtějí. To znamená jsou země, které jsou ve vnitrozemí, a které vlastně nemají problém. Do teďka vlastně neměla problém baltské státy a Polsko neměly problém. Kdežto Středozemním, Středozemní moře mělo problém. Teďko už je problém i na severu, což mimochodem já jsem mockrát psal, že to je otázka času. Nikdo nikdy neví, co se stane, kdy přijdou, začnou chodit uprchlíci z jiné strany, že.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
No, ono se změnily, že vám do toho vstupuji i ty trasy, před zhruba šesti lety byla frekventovaná trasa z Turecka do Řecka, ale ty hlavní tahy už jsou dneska vlastně jinde nebo i jinde.

Thomas KULIDAKIS, novinář
To ty hlavní tahy to si ještě, ten hlavní tak tenkrát byl nejkratší cestou. Ta nejkratší cesta vedla z Turecka do Řecka tou starou pašeráckou stezkou podél hranic Bulharskem. Tam jsou hory, tam se pašovalo staletí a bude se pašovat ještě daleko potom co my dva už budeme jenom vzpomínat na doby, kdy jsme si povídali takto ve vysílání krásného pořadu Jak to vidí. Ale já jsem je tam prošel ty stezky, když byl ten problém na /nesrozumitelné/. A pak se teda pokračuje nejkratší cestou, severní Makedonie, Srbsko /nesrozumitelné/ přes Maďarsko. Teďka ta cesta vede pouze kolem. To znamená, že se jde přes Albánii, Černou Horu, Bosnu Hercegovinu směr Chorvatsko jo. To jako není tak, že ti uprchlíci by tam nebyli, akorát chodí míň, protože jsou zavřené hranice kvůli covidu mezi Řeckem a Tureckem stále. To je jedna věc. Druhá věc je samozřejmě ta středomořská cesta je stále aktivní, ale ono to porovnávání, když přišlo v roce 15 třeba milion lidí a teďka se řekne, je to o 90 % míň, tak je to pořád sto tisíc, že. Samozřejmě ta nová trasa, údajná trasa, tedy přes Bělorusko do Litvy a Lotyšska tak se bavíme o pár jednotkách tisíc. To je počet, který byl na balkánské nebo středozemní trase za dvě hodiny třeba. Takže ale pořád není to tam systémový, protože vzpomeňte si na případ plotu. Jo tak teďka staví baltské státy plot a je to dobrý nápad. Předtím ho stavělo Maďarsko a byl to špatný nápad a Unie se mohla z toho. Kritika byla velká od druhých států a podobně, takže samozřejmě se změnil ten přístup jo. Ale já to říkám, proč to říkám. Říkám to proto, že pro ně má být princip padni jako padni. Ale proč to teda říkám. Co se změnilo, změnilo se to, že je to přísnější, že prostě už ty státy členské nechtějí být tak benevolentní. Německá kancléřka odcházející tvrdila, že /nesrozumitelné/ my to zvládneme, se nebude opakovat, že už ti lidé chodit nemají, že i když se v Afghánistánu komplikuje situace, všichni tvrdí, že budou dále vracet a Německo řeklo, že teda možná chvilku vracet nebude. Ale se ten přístup, mění se přístup, který už je tvrdší, protože ke všem těm krizím, kterým čelíme, tak ještě jedna migrační. Tak to pravděpodobně politiky, kteří často mají plánování na jedno volební období. A z toho je ještě rok po volbách nebo před volbami, takže vlastně dva roky. Tak to je naprosto asi děsí, ale.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak přece jenom je tady určitý posun nakonec, jak vyplynulo i z vašich slov. Německý ministr zahraničí Heiko Maas ještě před týdnem hrozil, že nedá ani cent, pokud Tálibán zřídí Khalifa a zavede právo šaríja. Státy Evropské unie, jak se zdá, nicméně chtějí pokračovat v poskytování rozvojové i humanitární pomoci Afghánistánu. Co by měla Evropa podle vás Thomasi dál dělat? V čem a proč se angažovat v Hindúkuši?

Thomas KULIDAKIS, novinář
No, já si osobně myslím, protože jste věnuji dlouho mezinárodním vztahům a v Bruselu jsem pracoval, že samozřejmě tady jde jako posílat někam humanitární pomoc a peníze, tak mně to přijde trošku, jako by to mohl být alibismus, že si myslíme, že pak ti běženci nepůjdou, samozřejmě ale posíláte peníze daňových poplatníků evropských, to si musíme uvědomit, to jsou naše peníze, že jo. Tak je posíláte tedy někam radikálnímu hnutí. To znamená, že já jsem to už viděl mnohokrát a ono je to i dobře vidět na Balkáně, že prostě ten evropský přístup jako my vám dáme peníze, když něco splníte, my si to pak zkontrolujeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak šlo by o tu humanitární pomoc, jak říká teda Evropská unie.

Thomas KULIDAKIS, novinář
No, tak uvidíme, co bude říkat za 3 měsíce. Ale, ale zatím to vypadá, rozumíte, tak teďka, když si to vezmete čistě lidsky, když Tálibán nebude úplně hloupý, tak bude 3 měsíce sekat dobrotu, aby ho zbytek světa přijala a potom si začne dělat, co chce. Takže komu humanitární pomoc, kdo ji přerozdělí. Ono poslat někam peníze, to není jen tak. Prostě je potřeba to kontrolovat ty finanční toky. Takže nejdříve bych asi počkal, jaký vlastně, jaké tam budou poměry, nastavil znovu ty kanály, jak komunikovat po těch masivních evakuacích a potom bych teprve něco posílal. Protože Německo má před volbami, takže teďka říká, nedáme ani cent, tak za dva, teďka máme srpen půlku, za 2 měsíce to může říct a půl, to může říkat úplně někdo jinej a změní názor. Já bych teď vyčkával chvilku, než bych sliboval nějaké horentní sumy z Evropské unie do země, kde jsme prohráli válku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje novinář Thomas Kulidakis. Děkuji za váš čas a za vaše názory a přeji hezký den, na slyšenou.

Thomas KULIDAKIS, novinář
Děkuji, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mým zítřejším hostem bude geolog Václav Cílek. Příjemný poslech Českého rozhlasu Dvojky, přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.